Personální situace v ambulancích PLDD (praktických lékařů pro děti a dorost) a na dětských odděleních a zajištění pediatrické péče v následujících letech. To bylo tématem kulatého stolu, který 8. června uspořádal senátní Výbor pro zdravotnictví. Zúčastnili se jej kromě členů výboru i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek a ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. S prezentacemi vystoupily též zástupkyně mladých praktiků.
Tématu personálních kapacit mezi pediatry se z pohledu dat zhostil Ladislav Dušek. Uvedl, že v České republice momentálně funguje 2168 míst poskytování PLDD, které pečují o více než 2 miliony pacientů – z toho čtvrtinu tvoří děti mladší 4 let. Průměrný počet pacientů připadajících na jeden úvazek pak činí 1087, což podle Duška není považováno za špatné. Ne všechno je ale pozitivní. „Máme velmi nevyvážený poměr praktických lékařů a ambulantních specialistů,“ řekl s tím, že toto číslo je zásadně nakloněné v neprospěch praktiků. „Máme obrovské množství kapacit směřujících do specializovaných ambulancí,” dodal.
Dušek rovněž upozornil na vliv války na Ukrajině a s ní spojené migrace na český systém PLDD. Celkově bylo dosud ošetřeno 74 tisíc ukrajinských uprchlíků, přičemž nejvíce z nich v Praze. Dodal také, že dosud se ukrajinským matkám v České republice narodilo přibližně 1500 dětí. Český systém to ale zvládá, stejně jako snižující se počet pediatrů. Od 2018 do 2022 došlo k celkovému úbytku ordinací o 336, přičemž okolní ordinace „uvolněné“ pacienty dokázaly bez větších problémů vstřebat. „Systém tu negativní bilanci absorboval,“ zhodnotil Dušek.
Smutným faktem ovšem je, že v brzké době můžeme očekávat další citelný úbytek lékařských pracovních sil, věnující se dětem a dorostu. „V následujících pěti až sedmi letech se očekává odchod 600 až 900 lékařů PLDD,“ uvedl Dušek. Situace se týká celé České republiky, ovšem nejvíce ohroženými jsou Karlovarský kraj, Olomoucký kraj a Kraj Vysočina. Dušek zdůraznil, že již nyní chybí dostatek kapitační péče pro přibližně 180 tisíc dětí. Systém by prý ideálně potřeboval tisíc dalších pediatrů.
Ekonomická bilance na úkor státního rozpočtu
Na ředitele Duška navázal ministr zdravotnictví Válek. Pochválil, že se podařilo navýšit kapacity na lékařských fakultách o 20 procent. Přestože to neznamená, že jich i o tolik více univerzitu absolvuje a nastoupí do praxe, je podle něj zatraktivnění oboru jedna z cest, jak nedostatek PLDD výhledově řešit. Druhým řešením je obor dobře financovat, což se podle něj daří. Co je ovšem třeba zlepšit, je rozložení sítě poskytovatelů pediatrické péče, která je nyní nerovnoměrná. „To se zatím nedaří,“ uznal Válek.
V druhé části se ostře pustil do současného fungování systému rezidenčních míst. „Rezident je všude v civilizovaném světě, s výjimkou České republiky, lékař bez atestace,“ uvedl s tím, že podle současné legislativy stát fakticky platí nemocnicím lékaře. Podle Válka by to nemělo fungovat tak, aby se pomocí státního rozpočtu zlepšovala ekonomická bilance jednotlivých nemocnic podle toho, zdali si přednosta prosadí rezidenční místa. Nemělo by jít ani o vykázaný počet výkonů. „Mně je jedno, kolik je výkonů v jednotlivých nemocnicích. Aby to bylo férové, tak by to mělo být přepočítané například na konkrétní částku nebo na pracovní sílu,“ navrhnul. Na závěr dodal, že „kdyby všichni spolupracovali, tak by 99 procent problémů nebylo”.
Nejenom práce. Mladí mají jiné priority
O svůj pohled na věc se podělil i místopředseda České pediatrické společnosti ČSL JEP René Hrdlička. Aktuálních problémů je podle něj hned několik – ať už jde o počet absolventů ve vzdělávacím programu, nevyvážené rozložení v rámci republiky či nedostatek školitelů. Dodal, že do řešení by se mohly více zapojit regionální samosprávy. Pomohla by i větší vzájemná vstřícnost lékařů v primární, sekundární a terciární péči. Navrhl také okamžité zapojení lékařů L3 (se specializovanou působností) do péče o děti. „I při rychlé nápravě ale bude efekt v horizontu minimálně pěti let,” doplnil.
Za mladé praktiky pro děti a dorost u kulatého stolu promluvila Klára Procházková. Navrhla zlepšení na čtyřech úrovních. Na pregraduální úrovni navrhla zavést pediatrickou péči již na fakultách. „Co si někdo nevyzkouší, to si nejspíš nevybere,“ vysvětlila. Na postgraduální a poatestační úrovni by se podle Procházkové mělo změnit zejména vnímání oboru jako takového. Má za to, že je třeba představit obor jako práci, která se dá skloubit s plnohodnotným osobním životem. Narážela přitom na měnící se priority mladé generace, kteří již nechtějí trávit v práci celé dny. Jako poslední Procházková zmínila změny systémové. Konkrétně by se mělo lékařství více specializovat.
Na Procházkovou přímo navázala Šárka Fingerhutová, lékařka a předsedkyně výboru sekce Mladí pediatři ČPS ČLS JEP. Její doporučení se ve velkém shodovala s názory její předřečnice. I Fingerhutová kladla důraz na větší informovanost studentů a zatraktivnění oboru dětského lékařství. Současně řekla, že by se měla snížit administrativní zátěž, která dnes ve velkém padá právě na zdravotnický personál. To by se dalo vyřešit navýšením kompetencí středního managementu. Fingerhutová se rovněž vyjádřila k často skloňovanému nešvaru českého zdravotnictví, a to je odchod mladých lékařů do zahraničí. Nejde prý o nijak masový úkaz. Když už ovšem zdravotníci odcházejí, jedním z důvodů je údajně vyšší kvalita specializačních oborů za hranicemi. To by se ale dalo napravit kultivací zdejšího prostředí.
Filip Krumphanzl
