Vláda v posledních týdnech avizovala, že musí sáhnout k úsporným opatřením. Jedním z nich by přitom mohlo být zmrazení valorizaci plateb za státní pojištěnce o rok. Jaký by měl tento krok, který navrhuje ministerstvo financí a razantně odmítá ministr zdravotnictví, vliv na resort zdravotnictví, jsme se zeptali zástupců poskytovatelů – praktických lékařů, záchranných služeb, nemocnic, lázní i farmaceutického průmyslu. Reakce všech je v zásadě stejná – taková možnost jim žádnou radost nedělá a považují ji za krok zpět od předvídatelnosti systému zdravotnictví.
Myšlenku zmrazení plateb za státní pojištěnce považuje za nepřijatelnou předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko. „Když se pravidelná valorizace plateb státu za ‚jeho‘ pojištěnce zaváděla, došlo ke snížení rozpočtu systému veřejného zdravotního pojištění o zhruba 14 miliard korun. Zároveň ale vláda slíbila, že půjde o systém, který bude v rámci pevného valorizačního vzorce přehledný a předvídatelný. A to by teď sama zrušila?“ podivoval se Jojko, podle něhož by takovým krokem vláda u ambulantních specialistů „ztratila kompletně jakoukoli důvěryhodnost“.
Podle Jojka bylo už samotné snížení plateb státu v minulém roce o zmiňovaných 14 miliard příčinou nedostatečného navýšení úhrad péče lékařů ve vztahu k nárůstu nákladů na ni. „Úhradová vyhláška pro rok 2023 nám dala 8procentní navýšení proti roku 2022, potřebné bylo ale 16procentní. V dohadovacím řízení na rok 2024 nám Svaz zdravotních pojišťoven nabídl dokonce průměrné navýšení proti roku 2023 jen o 2 procenta, což by v konečném důsledku znamenalo, že části ambulantním specialistům by platby za jejich péči – jednotková cena práce – dokonce klesly,“ vysvětlil Jojko. A dodal: Na rozdíl například od státních nemocnic, mají ambulantní specialisté svou péči o pacienty financovanou prakticky jen z plateb od zdravotních pojišťoven. Ostatně stejně jako většina ostatních soukromých ambulancí. Dojde-li ke zmrazení plateb za státní pojištěnce a promítne-li se to do tržeb za naší péči, nejspíše nám nezbyde, než si to vyložit tak, že si vláda nepřeje existenci soukromého zdravotnictví a své další kroky – včetně obranných – tomu přizpůsobit.“
Nutnost investic do navýšení kapacit ordinací
Podle předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilony Hülleové potřebují praktičtí dětští lékaři akutně a urgentně navýšit personální kapacity ordinací, aby dokázali zajistit péči o děti. „Jinak hrozí, že primární péče o děti bude nedostupná v mnoha regionech a nejen v některých oblastech, jak se děje již nyní. Do tohoto navýšení kapacit ordinací je potřeba v příštím roce investovat,“ uvedla pro Zdravotnický deník Hülleová.
Ta doufá, že případné zmrazení valorizace plateb za státní pojištěnce situaci nezmění. „Probíhá dohodovací řízení o úhradách péče pro příští rok 2024 a tak věřím, že to nebude mít žádný vliv a finanční zdroje na péči u praktických dětských lékařů se najdou. Věřím, že zdravotní pojišťovny nebudou říkat, že nemají peníze na základní péči pro dětské pacienty,“ sdělila Hülleová.
Negativní dopad na krajské rozpočty
Pokud by došlo ke zmrazení valorizace platby za státní pojištěnce, primárně tento krok dopadne na zdravotní pojišťovny, respektive jejich příjmy, míní prezident Asociace zdravotnických záchranných služeb ČR a senátor Marek Slabý. „Zdravotní pojišťovny nebudou – zejména v případě malých svazových pojišťoven – schopny nebo ochotny dostatečně reagovat na požadavky navýšení plateb poskytovatelům zdravotní péče. Je zcela jasné, že tyto požadavky vzniknou v důsledku výrazného zdražování vstupů, navyšování osobních nákladů, energií a všeobecně inflace. Myslím, že první důsledek tohoto očekávání je již patrný na výsledku dohodovacího řízení o ceně bodu na rok 2024, kdy ve všech segmentech zdravotní péče došlo k nedohodě, a to i v případech, kdy se návrh poskytovatelů pohyboval při 15procentní inflaci někde kolem pojišťovnami avizované hranice 8procentního navýšení,“ uvedl pro Zdravotnický deník Slabý.
Ten si nicméně vůbec nedovede představit, že by zdravotnické záchranné služby i při zmrazení úhrad nějakým způsobem omezovaly poskytovanou péči. „Je třeba si uvědomit, že zdravotnické záchranné služby jsou doposud hrazeny výkonovým systémem, který zohledňuje pouze dobu výkonu, nikoli však dobu připravenosti, krizovou problematiku, operační řízení a podobně. To vše je hrazeno z krajských rozpočtů,“ vysvětlil Slabý. Dojde-li tedy k zmrazení úhrad za státní pojištěnce a v důsledku toho zmrazení úhrad od zdravotních pojišťoven, dopadne podle něj takový krok i při všech možných úsporných opatřeních jednoznačně na krajské rozpočty, které budou muset chybějící prostředky ze veřejného zdravotního pojištění dorovnat. „Dostaneme se tak před rok 2023 a možná i 2022,“ dodal Slabý.
Jednoduché škrty místo systémových řešení
Zrušení či odložení automatické valorizace za státní pojištěnce je špatným řešením i podle předsedy Asociace českých a moravských nemocnic ČR Michala Čarvaše. „Automatická valorizace byla a měla být nastavena přesně proto, aby do ní nezasahovali politici, jak se jim hodí, a aby byl vývoj prostředků ve zdravotnictví předvídatelný. Bohužel, jak se zdá, berou programová prohlášení a sliby této vlády za své a místo systémových řešení se hledají ta jednoduchá, tedy škrty. Dopad tohoto rozhodnutí by nebyl jen na poskytovatele z Asociace českých a moravských nemocnic, ale na celý systém,“ sdělil nám Čarvaš.
Podle něj by dopad tohoto kroku snížil objem peněz ve zdravotnictví a také snížil prostředky pro zdravotní pojišťovny. „Ty by pak méně prostředků zaplatily poskytovatelům za péči. Zásadní a hlavní dopad by tedy nebyl na nemocnice či poskytovatele, ale na pacienty. Snížil by se objem poskytnuté péče, prodloužily by se čekací doby na operace i na speciální centrovou léčbu a tak dále. Zhoršila by se dostupnost zdravotní péče. Pokud náklady na poskytnuté péče rostou a plátci nemají na úhradu za poskytnutou péči, není možné ze strany poskytovatelů navyšovat výkony a dohánět odloženou covidovou produkci,“ míní Čarvaš. S nadějí však dodává: „Pevně doufám, že takový krok nenastane a že ministr Válek vysvětlí na ministerstvu financí potřebnost valorizace.“
O názor jsme žádali i výkonného předsedu Asociace nemocnic ČR Miloslava Ludvíka. Sdělil nám ale, že se v tuto chvíli k tématu vyjadřovat nebude a chce počkat až na finální podobu avizovaných změn.
Potřebujeme předvídatelný resort
Podle prezidenta Svazu léčebných lázní ČR Eduarda Bláhy by v případě, že by vládla sáhla ke zmrazení valorizace plateb za státní pojištěnce, bylo klíčové jak by se zachovaly zdravotní pojišťovny (Zdravotnický názor získal i jejich stanoviska a seznámí vás s nimi v pokračování tohoto článku – pozn. red.). „Zdravotnická zařízení jsou na jejich inkasu závislé zprostředkovaně. Nám jde o to, jak by to ony promítly do cenových jednání,“ uvedl Bláha a pokračoval: „V době, kdy nás všechny drtí inflace je ale opravdu jen stěží představitelné, že bychom mohli akceptovat zmrazenou cenu, respektive by byla těžko delší dobu udržitelná. Spekulovat nyní o tom, jak by lázně reagovaly, co by to znamenalo pro jejich další směrování a perspektivy, nebo jak by se to dotklo zaměstnanosti ale nedává smysl. Rozum snad zvítězí,“ věří Bláha, podle něhož všichni trochu přehlížejí fakt, že součástí konsolidačního balíčku má být i vyšší pojistné a růst mezd zvyšuje pojišťovnám inkaso.
Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) valorizaci plateb za státní pojištěnce dlouhodobě podporuje, ujistil její výkonný ředitel David Kolář. „Platby za státní pojištěnce byly v uplynulých dvou letech svědky řady nekoncepčních změn. Ty zahrnovaly neplánované navýšení od 1. ledna 2022, následované snížením od srpna 2022 a opětovným zvýšením od ledna 2023,“ sdělil Zdravotnickému deníku.
„Abychom zajistili dlouhodobou udržitelnost zdravotnického sektoru, je důležité, aby byl předvídatelný. Dosavadní vývoj je však ukázkou všeho, jen ne předvídatelnosti. V tomto kontextu je proto pravidelná valorizace plateb za státní pojištěnce logickým krokem, který vysílá jasný signál všem částem zdravotnického systému na základě výkonnosti české ekonomiky. Navzdory současné ekonomické situaci a výši inflace bychom se neměli od této cesty odklánět. Místo toho je nezbytné hledat úspory v jiných částech státního rozpočtu,“ uzavřel Kolář.
Jakub Němec
