Nejefektivnější je spolupráce lékaře a umělé inteligence, věří Misař
Snaha zajistit zdraví pacientů v systému, který má omezené personální i finanční kapacity, je běh na krátkou trať. Se všemi těmito aspekty by ovšem mohly výrazně pomoci moderní technologie. Jednou z nich je systém s umělou inteligencí, vyvinutý k detekci onemocnění plic, zvaný Carebot. Jde o český projekt, o němž na sympoziu Zdravotnického deníku, zaměřeném na téma Právo a digitalizace – umělá inteligence ve zdravotnictví, hovořil spoluzakladatel společnosti Carebot Matěj Misař.
„Zatímco počet snímků, které radiolog musí vyhodnotit, každoročně roste, počet lékařů zůstává téměř stejný,“ uvedl Misař s tím, že radiologové se tak potýkají s neúměrnou pracovní zátěží, u níž lze navíc očekávat, že se bude každým rokem zvyšovat. Právě s tím byl mohl Carebot pomoci.
Systém funguje tak, že na rentgenových snímcích plic vyznačí, co se na něm nachází, zdali se na něm nevyskytují potenciální léze, a poté o tom vypíše stručnou zprávu. Jeho autoři si pochvalují i to, že je implementován do již existujícího systému a zásadně tak nemění pracovní postupy lékaře. „Je velmi důležité, aby lékař chtěl využívat umělou inteligenci a věděl jak,“ dodal Misař.
Spoluzakladatel projektu uvedl, že systém Carebot byl natrénován na desetitisících snímcích z celého světa. Prostřednictvím metody známé jako pattern recognition neboli rozpoznávání vzorů potom na základě tohoto datasetu dokáže identifikovat nálezy i na nových snímcích.
Misař na sympoziu rovněž prezentoval výsledky nedávno publikované studie, z níž vyplynulo, že Carebot dokázal identifikovat léze plicního parenchymu spolehlivěji než zkušený lékař. „Zároveň jsme si ověřili, že to není o porovnávání lékaře a umělé inteligence. Naopak, nejefektivnější je jejich spolupráce,“ dodal s tím, že je to vždy lékař, kdo má finální při vyhodnocování snímků rozhodující slovo a určuje diagnózu.
Carebot nachází uplatnění i ve screeningových programech, kde pomáhá včas odhalovat nemoci již v raných fázích, což se kromě pozitivního vlivu na zdraví pacientů odráží i v nemalých úsporách pro zdravotnický systém. „Léčit u pacienta rakovinu v prvním stádiu je mnohem méně nákladné, než ho léčit když je ve čtvrtém stádiu,“ vysvětlil Misař. Avizoval též, že letos na podzim očekávají, že jejich projekt obdrží certifikaci.
V tom, jak by mělo zavádění systémů s umělou inteligencí probíhat, dal Misař za příklad Velkou Británii, která je cílí zavést jako standard – nejenom kvůli nedostatečným personálním kapacitám, ale také úspěšnosti ve včasné detekci onemocnění a snaze šetřit finanční prostředky. Současně s tím intenzivně monitorují dopady těchto systémů a výsledky měření pak využívají k vytváření směrnic o bezpečném zavádění do praxe, a to jak pro nemocnice, tak pro výrobce.
Filip Krumphanzl
Mohlo by vás zajímat
Filip Krumphanzl
