Vláda dnes schválila návrh novely zákona o léčivech, která má pomoci omezit výpadky léků v českých lékárnách. Za nimi stojí podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) vedle zvýšené nemocnosti hlavně selhání plánování výrobců léků. Podle novely budou muset zachovávat zásobu na měsíc či dva. U léků, které ministerstvo zařadí na zvláštní seznam, budou držet zásobu i distributoři léčiv. Ministr to řekl na tiskové konferenci po včerejším jednání vlády. Podle plánu ministerstva má novela platit od října.
„Novela ukládá povinnost všem aktérům podílet se na zajištění lékového trhu. Státním úřadům, výrobcům, distributorům, lékárnám, novelizovaný zákon tedy necílí jen na farmaceutické společnosti,“ řekl Válek. Právě jejich asociace novou povinnost kritizují, podle nich se jim nutností držet léky skladem zvýší náklady. Ty ale nemohou promítnout do ceny, protože je u léků regulovaná. Měsíční zásobu mají držet firmy bez výpadků, dvouměsíční u léků s výpadkem v posledních dvou letech.
Ministerstvo také bude moci mimořádným opatřením zařadit lék na seznam léků s omezenou dostupností. Těch budou distributoři muset držet měsíční zásobu a na pokyn ministerstva ho uvolní do lékáren. „Distributoři budou mít povinnost informovat bezprostředně Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), kolik balení léků s omezenou dostupností mají na skladě,“ dodal ministr.
Podobně budou počty léků skladem hlásit i lékárny. „Cílem je, aby lékárna, která obvykle vydává deset balení za týden, si v situaci s omezenou dostupností právě takové množství podržela a nezvyšovala množství vydaných léků jenom proto, že dochází k předzásobení,“ řekl.
Návrh zákona zavádí pokuty za nedodržování nově stanovených povinností, pro lékárny až dva miliony korun, pro výrobce nebo distributory až pět milionů a za neoprávněné dodávání léku do zahraničí, takzvané reexporty, až 20 milionů korun.
Reexporty ale obvykle nejsou příčinou výpadků léků na trhu. Podle výrobců za ně může nedostatek některých účinných látek, materiálu na obaly a u antibiotik v posledních měsících i extrémní spotřeba. Někteří také léky přestávají dodávat, protože je pro ně výroba finančně neudržitelná.
Podle ministerstva nese vinu i špatné plánování nebo neplnění dodávek od některých výrobců. Výpadek mělo podle ministerstva v letech před covidem-19 každý rok asi 2000 ze zhruba 9500 registrovaných léků. Podle analýzy, která se zaměřila jen na léky, kde je více než jeden výrobce, mělo v posledních dvou letech 60 procent skupin léků, kde jsou rozdělené podle účinné látky.
-čtk-
