Dohodovací řízení bylo letos nevídaně náročné. Nejdřív dlouho visel otazník nad tím, s jakými sumami se nakonec bude moci pro příští počítat, a do toho se začala promítat zhoršující se situace některých zaměstnaneckých pojišťoven, které tak ve finále mohly nabídnout jen velmi skromné navýšení. Oproti tomu VZP se ekonomicky daří poměrně dobře, což vedlo k rozdílným možnostem a ve výsledku i k uzavření řady parciálních dohod poskytovatelů pouze s touto pojišťovnou. Nakonec tak z letošního dohodovacího řízení vycházejí tři skupiny segmentů: ty, které se dohodly se všemi pojišťovnami, ty, které se dohodly jen s VZP, a ty, které se nedohodly s nikým.
Zatímco v přípravné fázi dohodovacího řízení nabídly svazové pojišťovny poskytovatelům navýšení o dvě procenta a VZP o pět procent, ve fázi oponentní přidaly. Zaměstnanecké pojišťovny tak některým segmentům nabídly růst o pět procent, VZP všem o osm procent. Výsledkem jsou čtyři dohody, sedm dohod parciálních s VZP a čtyři nedohody.
Do první skupiny poskytovatelů, kteří se dohodli se všemi plátci, patří ambulantní gynekologové, lékárny, dialýza a doprava. Tyto segmenty přitom zvolily strategii, lepší vrabec v hrsti, nežli holub na střeše. Přestože jim totiž VZP nabízela osm procent navíc, raději kývly na pět procent se všemi pojišťovnami, a měly by tak mít jistotu, že nedopadnou hůř.
Do druhé, nejkomplikovanější skupiny, která je v rámci dohodovacího řízení novinkou, spadá akutní a následná lůžková péče, záchranky, laboratoře, fyzioterapie, lázně a stomatologie. Tyto se segmenty se oficiálně nedohodly (k tomu je potřeba souhlas všech sedmi plátců), nicméně mají dohodu s VZP na navýšení o osm procent. Nyní tak bude záležet na ministerstvu zdravotnictví, jak s těmito nedohodami/dohodami naloží v rámci úhradové vyhlášky.
„Žijeme ve velmi nejisté době, a tak pevná dohoda o výši úhrad tvoří základ určité míry jistoty. Samozřejmě, že na dohodě záleží i politikům. Proto po dalších jednáních proběhlo „tiché“ dohodovací řízení hledající možné uprostřed nemožného. Návrh VZP na navýšení o osm procent na referenční rok 2023 pro segment následné a dlouhodobé péče se jeví jako přijatelný kompromis, který zajistí chod těchto zařízení v dalším roce. Neřeší ovšem kumulující se ztráty za řadu posledních let. Slabým místem pro tato zařízení, kde osobní náklady dosahují od 75 procent výše všech nákladů, je případné navyšování mezd. Poskytovatelé chápou, proč je tlak na zvýšení platů a mezd. Ale za situace pevné úhradové částky je to past. Takže věřím, že oněch osm procent bude přijato, ale s podmínkou řešení při navýšení platů. Za Svaz zdravotních pojišťoven, které doložitelně nejsou v tak dobré kondici jako VZP, je ovšem nabídka úhrad plus osm procent zatím nepřijatelná,“ přibližuje za segment následné lůžkové péče ředitel Hamzovy léčebny Luže-Košumberk Václav Volejník.
Zubařům dohoda uzavřená s VZP sice moc nevyhovuje, ale nechtějí řešení nechávat na politicích. „Pokud se vrátíme k dohodnutému, pro stomatologii to bude další pokles, ale také chceme, aby zdravotnictví řešili poskytovatelé a pojišťovny, ne politici – ti zavinili problémy, které zbytečně máme,“ domnívá se prezident České stomatologické komory a zástupce segmentu v dohodovacím řízení Roman Šmucler.
V rukou ministerstva
Poslední skupinou poskytovatelů, kteří nedohodli s nikým a nyní se tak ocitají zcela v rukou ministerstva zdravotnictví, jsou praktici, ambulantní specialisté, domácí péče a radiologie. Tyto segmenty se nyní vystavují riziku, že ministr zdravotnictví Vlastimil Válek splní svou pohrůžku, že ti, kdo se nedohodnou, na to doplatí.
„VZP nám nabídla růst o osm procent proti roku 2023, jenže ostatní ZP se k tomuto návrhu nepřipojily a trvaly na své původní nabídce z 30. května, t.j. meziročním navýšení o cca 2,2 procenta. I nová nabídka VZP je ale pod hranicí toho, co potřebujeme na pokrytí nákladů námi poskytované péče v rámci velkého zdražení všech našich vstupů, a my si nemůžeme dovolit nastavit do deficitu další – už několikátý – rok,“ vysvětlil ZD předseda Sdružení ambulantních specialistů a zástupce segmentu v dohodovacím řízení Zorjan Jojko.
Zítra by přitom na ministerstvu zdravotnictví mělo proběhnout závěrečné jednání. Poté převezme štafetu právě ministerstvo, které by dohody mělo do konce října zapracovat do úhradové vyhlášky.
„Jednání bylo letos enormně náročné a je třeba ocenit segmenty, které byly schopny nalézt racionální kompromis,“ uzavírá náměstek VZP Jan Bodnár.
Michaela Koubová
