Přijetí novely zákoníku práce v nezměněné podobě může vést k rušení pohotovostí i lůžkových oddělení, říká předsedkyně Výboru pro zdravotnictví Zdenka Němečková Crkvenjaš 

Novela zákoníku práce, která se dotýká také změn práce na dohody, prošla ve sněmovně druhým čtením. Zdravotnický výbor PSP ČR již před časem upozorňoval na to, že přijetí novely beze změn může vést k vážným dopadům na dostupnost lékařských služeb v regionech. Kompromisem je pozměňovací návrh, který umožňuje pětiletou výjimku na umožnění přesčasové práce pro lékaře a záchranáře v rozsahu osm a 12 hodin týdně. Podle předsedkyně Výboru pro zdravotnictví PSP ČR Zdenky Němečkové Crkvenjaš je ale zapotřebí dalších opatření, jako například navýšení kapacit lékařských fakult nebo podpora částečných úvazků. 

V čem je podle vás návrh novely zákoníku práce v oblasti dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti problematický pro zdravotnictví?

Pro nemocnice, zejména ty menší regionální, může znamenat tato změna naprosto zásadní zásah. Tam zajišťují lékařské pohotovostní služby ze značné části externími lékaři právě na DPP a DPČ. Došlo by k výraznému nárůstu administrativy a také finančních nákladů na odvody a placení dovolených i pro externí lékaře. Mnohdy to může znamenat omezení dostupnosti lékařských služeb pro veřejnost v regionech.  

Můžete uvést nějaké konkrétní případy?

Dopady budu demonstrovat na příkladu malé regionální nemocnice. Tam ta administrativa, plánování směn, ale i dovolených bude mimořádně obtížná, když si vezmete, že část služeb zajišťují externí lékaři. K zajištění stávající dostupnosti a kvality péče při dodržení všech zákonných norem by potřebovali o 20 procent více úvazků. To však neznamená snížení dostupnosti a kvality péče o 20 procent, ale při nedostatku lékařů na trhu práce by docházelo k rušení pohotovostních služeb a zavírání lůžkových oddělení. 

Mohlo by vás zajímat

Pravidla podnikání ve zdravotnictví jsou mnohem přísnější, říká zakladatel NEO centra Votruba

Pokud by byla novela přijata v Ministerstvem práce a sociálních věcí navržené podobě, co by to znamenalo pro nemocnice a ostatní zdravotnická zařízení?

Jak už jsem uvedla, novela by do zdravotnického systému přinesla různě závažné komplikace pro velkou část nemocnic a zdravotnickou záchrannou službu. Naprosto zásadně by vzrostlo pensum administrativy a výrazně by vzrostly ekonomické náklady (pozn.red. – vyjádření nemocnic, které Zdravotnický deník oslovil, si můžete přečíst zde).

Jak reagoval zástupce předkladatele (MPSV) na obavy vznesené na zdravotním výboru sněmovny?

Reakce MPSV na jednotlivé námitky byla sice chápavá, nicméně s konstatováním, že z právního pohledu je kvůli transpozici právních norem Evropské unie nezbytné přijmout novelu v této podobě. Po dalších jednáních jsme však dospěli ke kompromisnímu návrhu, kterým je navýšení hodin dohodnuté práce přesčas u zaměstnanců ve zdravotnictví o dalších 8 hodin týdně a u zaměstnanců zdravotnické záchranné služby o 12 hodin týdně. Úprava by měla platit přechodně po dobu 5 let (psali jsme zde).

Jak by měla vypadat právní úprava, aby byla v souladu zároveň se směrnicemi a požadavky vámi vedeného výboru Poslanecké sněmovny?

To je velmi složitá otázka. Pokud chceme zachovat současnou kvalitu a dostupnost péče i po transpozici právních norem EU, potřebujeme výrazně navýšit počet zaměstnanců ve zdravotnictví. Možností řešení je několik, např. navýšení kapacit lékařských fakult, podpora částečných úvazků, usnadnění vstupu pracovníkům z jiných zemí nebo vstřícnější systém postgraduálního vzdělávání.

-ns-