Evropa musí mít vlastní kardiovaskulární plán, shodli se odborníci

Potřebujeme evropský kardiovaskulární plán, jinak selžeme. Na Evropské kardiologické konferenci Zdravotnického deníku se na tom shodli tuzemští i zahraniční odborníci na kardiovaskulární zdraví z řad medicínské obce i pacientských organizací. Kardiologický plán pro Evropu by mohl být vypracován po vzoru Evropského plánu boje proti rakovině. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka by kardiologie mohla být také prioritou následujícího předsednictví Evropské unie.

Léčba kardiovaskulárních onemocnění stojí v evropském měřítku sumu enormních rozměrů, kolem 200 miliard eur (zhruba 4,7 bilionu korun), a to i přesto, že jde o nemoci, které lze při včasném záchytu úspěšně léčit, a předejít tak budoucím komplikacím. „Je to pro nás obrovská výzva, ale zároveň také obrovská příležitost. Příležitost ke snížení předčasných úmrtí, kterým lze předcházet, a ke zlepšení kvality života pacientů, s čímž se pojí také obrovské rozdíly v léčbě mezi východní a západní Evropou,“ vypíchla na konferenci výkonná ředitelka Evropské sítě pro zdravé srdce (EHN) Birgit Begerová. Jako řešení se proto nabízí celoevropský kardiovaskulární plán, po kterém odborníci již nějakou dobu volají.

Propast mezi západem a východem

Na výrazné nerovnosti mezi východní a západní Evropou v oblasti kardiovaskulárního zdraví na konferenci upozornila také další z přednášejících, místopředsedkyně představenstva Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) Emilie Grand-Perretová. „Ve východní Evropě je úmrtnost třikrát až osmkrát vyšší než v některých západoevropských zemích. Česká republika není výjimkou. Potřeba změny životního stylu a také lepší organizace péče, to jsou dva klíčové faktory, na které bychom se měli zaměřit,“ uvedla a dodala, že plán boje proti kardiovaskulárním nemocem na celoevropské úrovni je rozhodně na místě. „Vezměme si například plán Evropské unie v boji proti rakovině. To je velmi dobrá ukázka toho, jak může být plán na evropské úrovni vodítkem a podporou pro národní zdravotnické systémy při hledání řešení zdravotních problémů,“ řekla Perretová. Ale ani sebelepší inovativní terapie podle ní sama o sobě nestačí k dosažení chtěných výsledků. „Je třeba lepší edukace pacientů. Většina z nich totiž mnohdy nerozumí rizikům, a tomu, co by mohli udělat lépe. Tady ještě existuje mnoho mezer,“ dodala.

Sjednocení přístupu ke kardiovaskulární péči mezi členskými zeměmi EU na konferenci podpořil mimo jiné i předseda Evropské kardiologické společnosti Franz Weidinger, který byl dalším z přednášejících hostů. „V příštích pěti letech budeme cílit na kvalitní sběr dat, výzkum, větší digitální gramotnost a nové technologie,“ uvedl a dodal, že velmi vítá možnost promluvit si se zástupcem z politické sféry, českým ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem, který se akce rovněž zúčastnil. “Vypadá to, že prioritou následujícího předsednictví EU by mohla být kardiologie,“ nastínil během svého proslovu ministr Válek a dodal, že by se zástupci evropských kardiologických společností do budoucna rád probral strategie, ze kterých by poté mohl vzniknout Akční plán pro kardiologická onemocnění.

Evropský kardiovaskulární plán by podle Begerové snížil předčasná úmrtí, vyřešil nerovnosti mezi evropskými zeměmi a vydláždil cestu ke zdravějšímu a kvalitnějšímu životu pro všechny,přestože jsou již dnes lékaři schopní zachytit riziko infarktu včas, a to díky opatřením, která dříve neexistovala. Významně pomáhají v léčbě i digitální technologie. „Digitální inovace mohou přispívat k lepšímu propojení zdravotnictví. Existuje interdisciplinární model, kdy je pacient jednak v péči svého praktika, ale také v péči specialisty, kardiologa, a v neposlední řadě také v péči lékárníka, který se stará o jeho medikaci,“ uvedla Bergerová. Využívání digitálních technologií podle ní povede do budoucna jednak k posílení ambulantní péče, ale také k větší zdravotní gramotnosti a efektivnějšímu boji proti nerovnostem v léčbě.

Evropská síť pro zdravé srdce, kterou Bergerová na konferenci zastupovala, je aliance nadací a sdružení, které společně bojují proti srdečním chorobám už třicet let. Organizace sídlící v Bruselu zastupuje zájmy pacientů po celé Evropě. „Naše vize je taková, že každý Evropan by měl mít právo na život bez kardiovaskulárního onemocnění, kterému se lze vyhnout,“ podtrhla během své přednášky na konferenci Begerová

Chybí dostupná databáze dat

Grand-Perretová z AIFP také upozornila na nedostatek dat o rizikových faktorech kardiovaskulárních onemocnění. „Bohužel nemáme dostatek dat a indikátorů kvality, abychom věděli, na co se přesně zaměřit. Proto je nutné zaměřit pozornost zemí na primární prevenci a edukaci. To jsou oblasti, které jsou pro lékaře extrémně časově náročné,” uvedla.

AIFP sdružuje v České republice 34 členských farmaceutických společností. „Naším cílem je vyvíjet inovativní přístup k léčbě pro české pacienty a tím přispět ke zlepšení jejich zdravotního stavu,“ zdůraznila Grand-Perretová a dodala, že Asociace je připravena na následující spolupráci s Českou kardiovaskulární společností, ministerstvem zdravotnictví a dalšími odborníky.

Nela Slivková

Foto: Martin Kovář

Zdravotnický deník děkuje za podporu generálnímu partnerovi konference společnosti Novartis a partnerům Institutu klinické a experimentální medicíny, Všeobecné zdravotní pojišťovně, RBP zdravotní pojišťovně, Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra a společnosti Amgen.

Mohlo by vás zajímat

MF Dnes šíří poplašné zprávy. Tvrdí, že lékaři v nemocnicích užívají špinavé nástroje