Správní rada VZP na svém včerejším zasedání schválila vyhlášení veřejné zakázky za dva miliony korun na 140 kurzů první pomoci pro zaměstnance a studenty středních škol. Pilotní projekt potrvá do konce roku 2024 a mělo by se v něm proškolit kolem 3500 lidí. Pokud se kurzy setkají s úspěchem, chtěla by v nich VZP pokračovat.
Správní rada se včera zabývala veřejnou zakázkou na školení žáků a zaměstnanců firem v oblasti první pomoci. Podle Českého červeného kříže totiž zemře například při dopravních nehodách v Česku několik desítek lidí, protože jim nebyla poskytnuta první pomoc. Polovina Čechů by se přitom o pomoc pokusila jen s obavami a třetina by ji ani nezkusila ve strachu, že zraněnému více ublíží.
„Poskytnout první pomoc je zákonná povinnost. Červený kříž odhaduje, že až v deseti procentech lidé, kteří jsou účastníci nějaké dopravní nehody a jsou vážně raněni, kvůli neposkytnutí adekvátní péče umírají, i když by nemuseli. Pouze 14 procent populace věří, že by dokázala bezchybně a řádně poskytnout první pomoc. Proto jsme se jako VZP rozhodli, že budeme pořádat školení,“ vysvětluje předseda správní rady VZP Tom Philipp.
Problém je navíc zastaralost informací o poskytnutí první pomoci, a to hlavně u starší generace. Dnes jsou její zásady nastaveny co nejjednodušeji, aby ji mohl poskytnout každý. „Na školách se přitom se základy první pomoci studenti většinou vůbec nesetkají. I to je důvod, proč projekt cílí vedle zaměstnanců firem i na středoškoláky,“ říká náměstek ředitele VZP pro služby klientům Ivan Duškov.
V rámci projektu by mělo do konce roku 2024 proběhnout cca 140 kurzů, kdy každý bude pro zhruba 25 lidí a potrvá tři hodiny. Obsahem budou základy toho, jak poskytnout první pomoc, a to nejen při úrazech na silnici, ale například i při resuscitaci dospělých a dětí při vdechnutém předmětu, pomoc při cévních mozkových příhodách, nácvik použití automatizovaného externího defibrilátoru (AED) či manévrů při poskytování první pomoci (např. Gordonův manévr) nebo zastavení vnějšího masivního krvácení a protišoková opatření. Celkem by tak v rámci pilotního projektu mělo být proškoleno 3500 osob. Cílovou skupinou mají být studenti středních škol ve věku 14 až 19 let a zaměstnanci firem.
„Když se to osvědčí, tedy pokud se povede výběrové řízení a bude zájem ze strany veřejnosti, tak bychom v tom rádi pokračovali,“ dodává Philipp.
260 milionů na kompenzace následné péče
Dalším bodem, kterým se včera správní rada zabývala, je pokles produkce v následné péči během roku 2022. VZP by chtěla ušít řešení na míru jednotlivým zdravotnickým zařízením, přičemž by jim měla v součtu poslat kolem 260 milionů korun.
„VZP vyhodnotí propad péče daný covidovou dobou na začátku roku 2022, a podle toho při jednáních s konkrétním zdravotnickým zařízením následnou péči dokompenzuje. V plánech zdravotní pojišťovny se s tím počítalo, takže to nijak neovlivní hospodaření, které je v tuto chvíli velmi dobré,“ říká k tomu Tom Philipp.
Konečný zůstatek na běžném účtu základního fondu zdravotního pojištění byl ke konci května 16,4 miliardy korun, na rezervním fondu pak má pojišťovna 3,6 miliardy. Očekávaný výsledek hospodaření za leden až duben 2023 byl 2,8 miliardy s tím, že aktuálně očekávané saldo hospodaření za tento rok je minus tři miliardy (plán počítal se záporným saldem 5,5 miliardy).
Celkové příjmy za leden až květen přitom dosáhly 113,3 miliardy (tj. 41,1 procenta zdravotně pojistného plánu), náklady se vyšplhaly na 110,5 miliardy (tj. 39,3 procenta plánu). Náklady na zdravotní služby z toho tvořily 106,2 miliardy.
Dobré ekonomické výsledky VZP nijak nekazí – právě naopak – péče o 273 tisíc lidí z Ukrajiny s udělenou dočasnou ochranou (81 tisíc dětí, 123,5 tisíce dospělých žen a 68,5 tisíce dospělých mužů). Necelých 70 tisíc jsou zaměstnanci, 6200 pak OSVČ. VZP doposud vynaložila na péči o tyto pacienty 2,687 miliardy Kč (únor 2022 – duben 2023).
Nějakou zdravotní péči letos čerpalo 124,5 tisíc občanů Ukrajiny, přičemž ve 43 případech uhradila VZP pacientům nákladnou léčbu přesahující jeden milion korun. 663 ukrajinských občanů se léčí ve speciálních centrech s tím, že náklady na centrová léčiva dosáhly 97,1 milionů korun. Jedná se především o léčbu antivirotiky, léčbu chronické hepatitidy C, nádoru prsu, roztroušené sklerózy nebo nemocí z oblasti hematoonkologie.
-mk-
