O roli praktických lékařů v léčbě diabetu, jejich možnostech, úspěších i omezeních promluvil na sympoziu Zdravotnického deníku na téma Ekonomika a management diabetologie předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. „Diabetes, který už postihuje víc než milion Čechů, nelze léčit pouze několika stovkami ambulantních specialistů a je potřeba zapojit ‚armádu‘ více než pěti tisíc praktických lékařů,“ řekl ve svém vystoupení.
„Jsem velmi rád, že už neříkáme, že role praktiků v léčbě diabetu není žádná. Není to tak dávno, jen 13 let zpátky, kdy se říkalo, že by praktický lékař pacienta s diabetem vůbec léčit neměl. A že by i jednoduše léčitelný pacient s diabetem – dokonce i takový, který je jen na dietě – by měl být v péči specialisty,“ popsal Šonka přístup, který panoval do roku 2010.
Přelomovým se stal rok 2010 proto, že je od něj hrazen výkon péče o nekomplikovaného diabetika druhého typu. „Jeho vzniku předcházely bouřlivé debaty,“ připomněl Šonka. Od roku 2019 je hrazen i výkon péče o prediabetika praktickým lékařem. Dnes už se výhradně v ordinacích praktiků léčí téměř 40 procent všech léčených diabetiků.
Zapojili se všichni praktici
Populační onemocnění, které je stále rozšířenější, nelze podle předsedy Sdružení praktických lékařů efektivně léčit pouze ve specializovaných ambulancích, která mají omezenou kapacitu a dostupnost. „Dnes jsme se posunuli a myslím, že už všichni chápeme, že diabetickou pandemii moderní doby, která už postihuje víc než milion Čechů, nelze léčit pouze několika stovkami ambulantních specialistů a je potřeba zapojit ‚armádu‘ více než pěti tisíc praktických lékařů,“ uvedl Šonka. Podle něj je zapojení praktiků nezbytně nutné pro zvládnutí péče o diabetické pacienty – a to jak kapacitně, tak především ekonomicky.
„Ne všichni praktičtí lékaři se svým diabetikům věnují stejně, ne všichni mají stejné časové kapacity a ne všichni jsou na ně stejně připraveni. Praktického lékaře, který je už v důchodovém věku, a převážnou většinu svého profesního života se o diabetiky starat nemohl, těžko přesvědčíme, aby se o ně začal cíleně starat na sklonku své kariéry,“ řekl Šonka.
Podle dat z Národního registru hrazených zdravotních služeb nicméně vyplývá, že se alespoň o jednoho pacienta s diabetem stará – včetně preskripce – 5470 praktických lékařů. „Jinými slovy se dá říct, že se o diabetiky starají všichni praktičtí lékaři. Jde přitom výhradně o pacienty s diabetem druhého typu,“ upřesnil Šonka. A dodal: „Diabetologická sekce Společnosti všeobecného lékařství má dnes více než 700 členů. Takže praktiků, kteří mají diabetes jako svůj předmět zájmu, jako své ‚hobby‘ je dnes více než diabetologů.“
Největší bariérou jsou preskripční omezení
Role praktických lékařů v boji s diabetem podle Šonky spočívá primárně v záchytu. „Kdo jiný by měl u pacienta odhalit diabetes než praktický lékař, ideálně by se mělo jednat o časný záchyt. V tom máme jistě rezervy a měli bychom se bavit i o změnách náplně preventivních prohlídek, tedy o tom, od jakého věku pacienta začít aktivně diabetes vyhledávat,“ uvedl Šonka.
Dalšími důležitými rolemi praktického lékaře je podle Šonky včasné zahájení léčby a zabránění rozvoje onemocnění a jeho komplikací. „Jako lékař, který tráví s pacientem nejvíce času, by měl mít zásadní vliv i na jeho edukaci a měl by být schopen ovlivnit pacientovo chování a přesvědčit ho ke zdravému životnímu stylu. A stejně jako u ostatních onemocnění, by se měl praktik zabývat organizací péče,“ doplnil Šonka. Praktik by tedy měl pacientovi sám zajistit adekvátní péči, pokud je toho kapacitně a odborně schopen, nebo zajistit přístup pacienta k adekvátní léčbě, aby nebloudil zdravotním systémem a dostal se co nejrychleji k péči, kterou potřebuje.
Předseda Sdružení praktických lékařů upozornil na to, že se v minulosti vedly dlouhé debaty o tom, jak jsou pacienti s diabetem v ordinacích praktiků léčeni a zda je léčba dost kvalitní. Šonka proto na některých datech z Národního registru hrazených zdravotních služeb ukázal, proč považuje léčbu diabetiků praktickými lékaři za dobrou. „Za objektivní kritérium považuji počet pacientů léčených s diabetem, kteří mají zároveň předepsaný statin, což se dá pokládat za kritérium toho, zda je pacient léčen správně. A 60 procent pacientů s diabetem je léčeno statiny, které jsou předepisovány u praktických lékařů. Počet lidí, kterým praktici předepisují statiny je v zásadě shodný s počtem diabetiků, které léčí,“ uvedl Šonka. A doplnil, že pozitivní čísla vykazuje i další kritérium – u 90 procent pacientů s diabetem dochází k důležitému vyšetření renálních komplikací, z toho je 41 procent je toto vyšetření indikováno u praktických lékařů.
Největší bariérou pro poskytování plnohodnotné péče pacientům s diabetem jsou podle Šonky preskripční omezení. „Pacient, který je s diabetem léčen u praktického lékaře by neměl být diskriminován. Pravda je ale bohužel taková, že pacientům kvůli preskripčním omezením nejsme schopni nabídnout kvalitní moderní léčbu srovnatelnou s tou u diabetologa. Rádi bychom už dotáhli zrušení preskripčních omezení u gliptinů, kde jsme začali v roce 2020 a přes různé peripetie jsme teď v situaci, která je – velmi eufemisticky řečeno – nepřehledná. A pochopitelně usilujeme i o uvolnění preskripce u dalších lékových skupin,“ uzavřel Šonka.
Jakub Němec
Foto: Radek Čepelák
Poděkování za podporu sympozia patří generálnímu partnerovi Eli Lilly a partnerům Roche, Medtronic, Novo Nordisk, Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra a Sprinx.
