Současný stav zdravotnického systému v České republice, nutnost jeho zefektivnění a zajištění na další roky, vyjednávání o cenách a úhradách či náročnost zavádění inovativních léčiv na český trh. To jsou některá z témat, která v druhé části konference Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP), zaměřené na příčiny nedostupnosti a rozdílné doby vstupu inovativních léčivých přípravků, diskutovali klíčoví čeští stakeholdeři.
„To, jak je český systém nastavený, umožňuje pacientům významně lepší dostupnost inovace, než v mnoha jiných evropských státech,“ řekl na úvod náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček. Vyzdvihl zejména poslední roky, kdy se podle něj inovacím v českém zdravotnictví velmi daří, a to i v oblasti léčiv. „Je otázka, jak k tomu přispěje evropský farmaceutický balíček a navrhované dva roky regulatorní exkluzivity, které výrobci mohou získat, pokud léčivý přípravek uvedou ve všech státech sedmadvacítky,“ zamýšlel se s tím, že je vůči účinnosti tohoto opatření zatím poněkud zdrženlivý.
K investicím do inovací je podle Dvořáčka potřeba nalézt úspory. „Jestliže máme limitovaný rozpočet, tak abychom mohli do systému vpouštět inovace stejnou rychlostí, budeme muset proinvestovat spoustu kroků v oblasti prevence a včasné diagnostiky,“ uvedl náměstek. „Potřebujeme preciznější organizaci péče, jasnou cestu pacienta systémem, jasně postavený systém diagnostiky. Největší kámen úrazu je to, že potřebujeme pacienta zachytit včas, abychom využili maximum toho, co v systému máme,“ shrnul.
Na Dvořáčka navázala ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Irena Storová. Podle ní návrh farmaceutického balíčku v podstatě neobsahuje žádná velká překvapení, neboť jsou to v zásadě věci, které jsou pravidelně probírány hlavami lékových agentur na správní radě Evropské lékové agentury (EMA). „Většina věcí, které tam jsou – a zatím jsou hodně obecné, což možná vyvolává ty prvotní vášně – vychází z toho, co už dlouhodobě diskutujeme, že je potřeba,“ shrnula balíček.
Co se týče názoru na současný stav inovativních léčiv v tuzemsku, zde za sebe nechala hovořit výsledky W.A.I.T. reportu, monitorujícího míru přístupu pacientů ve členských zemích k inovativním lékům. Česká republika si v nich vede dobře právě i díky SÚKL. „Snažíme se přispívat například v registrační agendě. V roce 2022 jsme byli zapojeni do dvanácti centralizovaných procedur, a to buď v roli zpravodaje, nebo spoluzpravodaje v rámci CHMP (Výboru pro humánní léčivé přípravky, pozn. red.),“ připomněla Storová.
Orphany ukázaly cestu. Vyplatí se?
K výsledku W.A.I.T. reportu se vyjádřil i předseda představenstva AIFP a generální ředitel Pfizer ČR Pavel Sedláček. Podle něj deklarují to, že Česká republika se pohybuje na hranici mezi Východem a Západem. „Já se chci pohybovat v těch vyšších patrech západní Evropy,“ řekl ambiciózně.
K W.A.I.T. reportu je třeba doplnit, že samotný fakt, že léčivo je na českém trhu dostupné, neznamená jeho reálnou dostupnost pro pacienta. V této oblasti hrají roli také indikační a preskripční kritéria, která určují, jaký pacient a v jaké fázi léčby se k léku může dostat, a to, jaký zdravotnický odborník jej může předepsat.
Šéf Odboru zdravotnických prostředků VZP Jiří Štěrba se ke vstupu inovativních léčiv na český trh rovněž vyjádřil. Přestože přístup českých pacientů k nejmodernějším terapiím chválil, současně varoval před tím, aby byl do budoucna ufinancovatelný. „Vyjednávací možnosti, jaké jsme měli v minulosti, byly trochu zúženy,“ přiznal. „Samozřejmě naším cílem není blokovat vstup léčivých přípravků na trh, ale naopak co nejrychleji zajistit, aby přístup pacientů, ať už k orphan drugs nebo obecně k vysoce inovativním léčivým přípravkům, byl skutečně rychlý,“ dodal na srozuměnou.
O tématu promluvil i místopředseda ČAVO, pacientské organizace pro vzácná onemocnění, René Břečťan. Uvedl, že vstup orphanů (léků na vzácná onemocnění) funguje nyní lépe než dřív. Štěrbovo varování před nadměrným vyčerpáváním prostředků potom označil za „vypouštění strašicích balónků“. „Je důležité, aby se do systému dostávaly přípravky, které jsou efektivní a skutečně přínosné. Důležité je, že naděje existuje,“ shrnul.
V závěru konference zaznělo, že dostupnost moderní léčby pro pacienty se vzácnými i dalšími nemocemi je podmíněna vzájemnou spoluprací všech zdravotnických partnerů od státní správy přes plátce zdravotní péče, pacientská sdružení i farmaceutické společnosti. Paní ředitelka Storová diskusi shrnula setkání výzvou: „Celou dobu svého působení vyzývám všechny ke komunikaci. Protože to je cesta k řešení, dobrému řešení.“
Filip Krumphanzl
