Pacienti, kteří mají takzvanou diabetickou nohu, se možná výhledově budou moci opět zapojit do projektů zaměřených na léčbu kmenovými buňkami. Poté, co se prakticky zastavila debata ohledně zařazení terapie na seznam výkonů, jsou právě tyto projekty cestou, jak léčbu zpřístupnit pro pacienty. O tom, zda se tak stane, bude rozhodovat správní rada VZP, která má projekty k posouzení.
„Máme na stole projekty, které se týkají léčby diabetické nohy kmenovými buňkami. Bude se o nich jednat, a pokud to jen trochu bude možné a projekty budou logické a rozumné, je VZP připravena tuto oblast podpořit z hlediska dalšího výzkumu nebo léčebného využití,“ řekl po včerejším jednání správní rady VZP její člen a zároveň šéf sněmovního zdravotnického výboru Rostislav Vyzula (ANO). Právě on byl jedním z těch, kdo usilovali o to, aby se léčba nehradila z pojištění, ale grantů. Více jsme psali např. zde či zde.
Léčba diabetické nohy kmenovými buňkami je jedním z projektů, který ještě radě zbývá k projednání. Dosud přitom v rámci preventivních programů schválila projekty za celkem 30 milionů korun. „V minulosti bylo preventivních programů poměrně dost. Nyní se pojišťovna snaží o ucelenost a organizovanost směrem do oblasti kardiovaskulární a onkologické medicíny či léčby diabetu,“ dodává profesor Vyzula.
Na Mořského koníka bude výběrové řízení
Dalším tématem, kterým se včera správní rada VZP zabývala, byla budoucnost ozdravných pobytů pro děti Mořský koník. „Ty jsou diskutovány po dobu, co jsem členem správní rady. Rada dříve doporučila uvažovat o změně způsobu financování, eventuálně výběru a organizaci těchto pobytů. Po rok trvající diskusi o medicínských aspektech, odborných názorech, nutnosti vysoké kvality služeb, sportovních aktivit, stravování, režimovosti pobytů, jejich délce, vstupních a výstupních prohlídkách či sociálních aspektech jsme přehodnotili původní nápad a rozhodli jsme, že se vrátíme k systému ozdravného léčebného pobytu organizovaného na základě otevřeného výběrového řízení na dodavatele v Jaderském moři, protože současné kapacity ve Středozemním moři jsou velmi nedostatečné,“ vysvětluje předseda správní rady Jiří Běhounek (ČSSD).
V současné době tak vzniká skupina, která má předložit všechny detaily vypisovaného výběrového řízení. Jejími členy byli jmenováni Zuzana Roithová (KDU-ČSL), David Kasal (ANO) a Jaroslav Krákora (ČSSD). Pokud se podaří dodavatele vybrat, měl by začít zajišťovat pobyty od 1. ledna 2017.
Nové kartičky pojištěnce budou do října papírové
Když je řeč o výběrových řízeních, jedno právě probíhající pocítili pojištěnci, kteří v poslední době ztratili nebo potřebovali vyměnit kartičku pojištěnce. Ti se totiž prozatímně musí spokojit s papírem místo plastové kartičky.
„Jasno by mělo být v říjnu. Klientům, kteří zatím mají papírovou průkazku, pak tu standardní pošleme poštou,“ uvádí mluvčí VZP Oldřich Tichý s tím, že nejde o nijak neobvyklý stav. Provizorní papírové kartičky vydává pojišťovna běžně, pouze doba, než pojištěnec dostane plastovou průkazku, bývá kratší. Protože zároveň v těchto týdnech a měsících nedochází k přesunu klientů mezi pojišťovnami, nemělo by přerušení výdeje plastových kartiček znamenat větší komplikace.
Definitivní sbohem IZIPovému portálu
Již tradičně se správní rada zabývala vztahem a smlouvami se společností IZIP. Té totiž k poslednímu červnu vypověděla smlouvu, aby od nového roku mohla vlastními silami provozovat nový portál.
„V roce 2012 byla mezi VZP a společností IZIP uzavřena smlouva o zajištění portálu. Obsahovala klauzuli o šestiměsíční výpovědní lhůtě bez jakýchkoliv předběžných podmínek. Po diskusi vedení byla smlouva k 30. červnu vypovězena, protože byl už v té době realizován vývoj nových internetových stránek včetně portálu a testování vlastními silami. Současné náklady jsou 72 milionů ročně, pokud se ale podaří dát portál dohromady, pak poklesnou na 12 milionů korun,“ vysvětluje Jiří Běhounek.
Nový portál by měl být spuštěn 1. ledna, přičemž by měl disponovat všemi funkcemi stávajícího portálu, a to jak směrem ke klientům, tak zejména k smluvním poskytovatelům péče.
„Naší ambicí je, aby šlo o produkt, který budeme schopni vlastními silami udržet a rozvíjet tak, abychom naplnili očekávání našich partnerů. V druhé etapě by měl být dovybaven moderními komunikačními kanály, jako jsou mobilní aplikace. Doufám, že kolegové dokážou naplnit také přístup k účtu pojištěnce, tedy k základním informacím o službách, které byly čerpány,“ doplňuje ředitel pojišťovny Zdeněk Kabátek.
S vypovězením smlouvy ohledně portálu ovšem majetková účast ve společnosti IZIP nekončí, jednání tedy budou i nadále pokračovat. „Navzdory tomu, že situace s IZIP zvenku vypadá jako hladce řešená, nemyslím si, že to bude jednoduchá kauza. Zabýváme se tím a nadále se tím budeme zabývat tak, abychom s největší pravděpodobností VZP uchránili od eventuálních budoucích problémů,“ upozorňuje Rostislav Vyzula.
Protonová terapie: postoje stran se sbližují
Jako obvykle pak správní rada probírala také aktuální stav v jednání s pražským protonovým centrem. „Při jednáních se přiblížily postoje obou stran v oblasti diagnóz, kde respektujeme výčet stanovený odbornou společností, dále v ceně léčby a způsobu indikace. Kde nedošlo ke shodě a správní rada potvrdila původní mandát, je zastropování léčby, které považujeme za nezbytné. Dále směřujeme k tomu, aby součástí uzavření smlouvy bylo mimosoudní vyrovnání mezi oběma společnostmi, abychom odstranili veškeré tenze,“ vypočítává poslední úspěchy a neúspěchy v jednání Zdeněk Kabátek.
Rostislav Vyzula ovšem připomíná, že klient, který má nyní protonovou léčbu indikovanou odborníkem v komplexním onkologickém centru, nemusí mít obavy, že by ji nedostal. Pojišťovna spolupracuje s mnichovským protonovým centrem a mimosmluvně také s pražským centrem.
Kladné saldo pokračuje
Největší české zdravotní pojišťovně se v letošním roce daří hospodařit s kladným saldem. Zůstatek na běžném účtu základního fondu ke konci července byl 2,363 miliardy. V hospodaření základního fondu je kladný výsledek 1,3 miliardy korun, předpoklad zdravotně pojistného plánu přitom byl 600 milionů korun.
„Pokračuje trend, o němž jsme se zmiňovali před prázdninami, že jsou příjmy stále zhruba na výši 101 procent a náklady se daří držet na sto procentech. Co se týče čerpání nákladů v absolutních číslech oproti roku předchozímu, jsou vyšší zhruba o tři miliardy. VZP také začala od května naplňovat rezervní fond, a to až do výše 300 milionů korun. V provozním fondu VZP se náklady pohybují na 49 procentech, takže pojišťovna trochu šetří,“ komentuje aktuální hospodaření VZP člen správní rady Jiří Skalický (TOP 09).
Úspěchy sklízí i Pojišťovna VZP, a.s. Té se podařilo dosáhnout nárůstu prodeje nových pojišťovacích segmentů, takže jsou výsledky za první pololetí ve srovnání se stejným obdobím loňského roku o 11 procent vyšší. Celková produkce v příjmech z pojistného dosáhla 214 milionů korun, což je za posledních pět let nejvyšší příjem, kterého pVZP dosáhla. V prvním pololetí navíc pojišťovna snížila vlastní provozní náklady o 4,4 milionu.
Michaela Koubová
