Transpozice směrnice o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci, zohlednění nové nemoci z povolání v podobě chronického onemocnění bederní páteře či upřesnění přestávek při práci – to jsou novinky, které přináší novela vládního nařízení, jež nyní prošla připomínkovým řízením. V jeho rámci se sice sešla řada připomínek, s těmi by se však mohlo ministerstvo zdravotnictví vypořádat bez zásadních problémů. Novelizace nařízení by tak měla platit od ledna příštího roku.
Hlavním důvodem už deváté novely nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, je povinnost států EU harmonizovat právní předpis s unijním právem. V tomto případě tak dochází k transpozici směrnice 2022/431, kterou se mění směrnice 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci. Ta nově reguluje reprotoxické látky a stanovuje nové limitní hodnoty expozice na pracovišti u některých chemických činitelů tak, aby byla posílena ochrana zdraví a bezpečnost zaměstnanců. Nově se zavádí či upravují limitní hodnoty pro benzen, akrylonitril a sloučeniny niklu. Transpozice je nutná do 5. dubna 2024.
Dále jsou v nařízení vlády nově vydefinovány hygienické limity pro ruční manipulaci s břemeny se zohledněním pracovní polohy, a to v návaznosti na novou položku seznamu nemocí z povolání v podobě chronického onemocnění bederní páteře. Zde ale požadují v rámci připomínek odbory doplnění.
„Předpis neupravuje situaci, kdy zaměstnanec pracuje ve směně kratší než osmihodinové. V takovém případě je nutné hygienické limity přiměřeně snížit, protože není možné, aby limit, který se odvíjí i od určitého rozložení zatížení v čase, zůstal stejný, když směna bude kratší. Navrhujeme obdobný princip, jaký platí pro delší než osmihodinovou směnu, tedy aby se limit snižoval o pět procent za každou započatou hodinu. Při snížení limitu až za celou hodinu by byl zaměstnanec vystaven vyšší zátěži – tedy zátěž, kterou předpis stanoví jako maximální pro osm hodin, by zaměstnanec musel absolvovat v kratší době,“ vysvětlují odbory.
Jak to bude s přestávkami v práci?
Vedle toho bylo doplněno stanovení počtu bezpečnostních přestávek na osmihodinovou a dvanáctihodinovou pracovní směnu, aby bylo naprosto zřejmé, kolik bezpečnostních přestávek v rámci pracovní směny musí být zařazeno. Nemělo by přitom docházet k nahrazování bezpečnostních přestávek zákonnou přestávkou na jídlo a oddech. K tomu bylo upřesněno, že po dobu bezpečnostních přestávek nelze zaměstnance vystavit expozici danému faktoru překračujícímu přípustný expoziční limit.
I na tomto místě ale mají odbory zásadní připomínku s tím, že přestávku v délce minimálně pěti či pěti až deseti minut chtějí nahradit minimálně desetiminutovou přestávkou. „Podle názorů lékařů pracovnělékařských služeb je pětiminutová přestávka nedostačující pro odpočinek a regeneraci zatěžovaných částí těla. Poznatky z praxe ukazují, že tam, kde je vyhláškou stanoveno minimum či rozpětí, zaměstnavatelé často splní právě jen to nezbytné minimum, aniž by přihlíželi ke konkrétním podmínkám. Z výše uvedených důvodů požadujeme stanovit minimální dobu trvání uvedených bezpečnostních přestávek na 10 minut,“ argumentují odboráři. Zároveň odbory navrhují, aby byl vyřešen rozpor v bezpečnostních přestávkách spojených s trvalým používáním osobních ochranných pracovních prostředků, který se plně projevil v době nařízených proticovidových opatření.
U přestávek navrhuje změnu také Hospodářská komora ČR. „V návrhu je zakotven počet bezpečnostních přestávek na délku směny 8 hodin a 12 hodin. Není zřejmé, kolik přestávek se poskytuje při směně v délce 10 hodin. V provozech obchodníků se jedná o poměrně běžnou délky směny,“ uvádí v připomínkách komora.
A připomínku v tomto bodě má také MPSV, protože návrh zakazuje čerpání bezpečnostní přestávky jako součásti přestávek v práci na jídlo a odpočinek, což je v rozporu se zákoníkem práce. V něm se totiž stanovuje, že připadne-li bezpečnostní přestávka na dobu přestávky v práci na jídlo a oddech, započítá se přestávka v práci na jídlo a oddech do pracovní doby. Proto MPSV žádá zákaz souběhu vypustit.
Nároky na osvětlení pracoviště se změní
Novelou jsou upraveny i bližší hygienické požadavky na osvětlení pracoviště, mimo jiné tam, kde není možno zajistit denní světlo. „Ztráta vnitřních biorytmů je považovaná za jednu z příčin psychogenních onemocnění, která přímo souvisí s fyziologickou potřebou střídání aktivity a odpočinku. Prioritní je působení přirozeného denního světla, které svou dynamickou proměnlivostí nejen množstvím, ale i spektrálním složením usnadňuje zrakové vnímání a snižuje zrakovou zátěž,“ uvádí se v odůvodnění.
Dalším důvodem předložení novely je doplnění jednotek ppm (parts per million – objemový poměr v ml na m3 vzduchu (ml/m3) u chemických činitelů stanovených v příloze nařízení. Novelizací také došlo k úpravám v oblasti zátěže teplem a chladem na pracovišti. Dochází přitom k vypuštění stereoteploty jako veličiny z předpisu kvůli současné prakticky nulové využitelnosti při měření akreditovanými laboratořemi.
Navrhované nařízení vlády by mělo nabýt účinnosti dnem 1. ledna 2024 s výjimkou některých ustanovení, která začnou platit od 1. července 2024.
Michaela Koubová
