Ministerstvo vyhlásilo výzvy na zlepšení sociálních služeb
Poskytovatelé pobytových i komunitních sociálních služeb již mohou žádat o peníze z Národního plánu obnovy, které jim mají pomoci zvýšit kapacity i kvalitu poskytované péče. V tuto chvíli již běží tři výzvy, jež mohou poskytovatelé využít. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) zároveň pracuje na dalších změnách v oblasti sociálních služeb. První z nich, takzvaná malá technická novela zákona o sociálních službách, by pomalu měla mít vypořádané připomínky vzešlé z vnějšího připomínkového řízení. Velká novela zákona o sociálních službách, která mimo jiné ošetřuje zdravotně-sociální pomezí, vypořádává připomínky v rámci rozšířeného vnitřního připomínkového řízení.
Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlásilo v rámci Národního plánu obnovy několik výzev, které mají podpořit investiční projekty zaměřené na rozvoj a modernizaci sociálních služeb. Peníze půjdou na nákup nemovitostí, výstavbu, rekonstrukci a úpravy objektů či zázemí pro poskytování sociálních služeb, a to pobytových, ambulantních i terénních.
V tuto chvíli běží tři výzvy: 31_22_043 – Navyšování kapacit nepobytových komunitních sociálních služeb, 31_23_066 – Nákup nízkoemisních vozidel pro sociální služby II. a od konce června také nově výzva 31_22_044 – Modernizace a rozvoj pobytových služeb sociálních služeb. Novinkou pak je revize výzvy 31_22_043 – Navyšování kapacit nepobytových komunitních sociálních služeb, kdy je pro žadatele spadající do neziskového sektoru zaváděna možnost financování projektu prostřednictvím takzvaných kombinovaných ex-post plateb.
„Novum je způsob proplácení. Často se setkáváme s tím, že zejména pro neziskové organizace je značný problém získání překlenovacích úvěrů a financování realizace z důvodu, že se standardně proplácí až následně. Nově proto budeme proplácet modifikovaně ex-post, což znamená, že budeme schopni proplácet žádosti o platby do lhůty splatnosti faktur vůči dodavatelům stavebních prací či jiných částí projektu. Podmínkou ale bude delší splatnost, tedy minimálně 60 dnů, ideálně 90 dnů. Jde o to, abychom měli dostatek času žádosti o platby zkontrolovat a potvrdit, že jsou v pořádku,“ vysvětlil na nedávném semináři věnovaném výzvám k čerpání z NPO v oblasti sociálních služeb ředitel odboru ostatních evropských fondů na ministerstvu práce a sociálních věcí Tomáš Novotný (více jsme psali zde).
Nestihnutelný termín
Vedle možnosti finanční podpory sociálních služeb MPSV také pracuje na úpravě legislativy, která se této oblasti týká. Tou asi vůbec nejpalčivější úpravou je takzvaná velká novela zákona o sociálních službách, kde se řeší i oblast zdravotně-sociálního pomezí. Zároveň se má zabývat financováním, plánováním a síťováním sociálních služeb a sociální práce.
“Novela vznikla v rámci změnového zákona, kterým bude primárně novelizován zákon o sociálních službách, zákon o zdravotních službách a zákon o veřejném zdravotním pojištění. Cílem legislativních změn je mimo jiné i propojení a vzájemná koordinace dosud oddělené sféry sociální a zdravotní péče směřující ke zlepšení kvality života pacienta/klienta, který zároveň potřebuje obě složky péče. V současné době probíhá vypořádání připomínek vzešlých z rozšířeného vnitřního připomínkového řízení. Účinnost je plánována od 1. ledna 2024 a jedná se o spolupráci MPSV a MZ,” vysvětlil Zdravotnickému deníku Jakub Augusta z tiskového oddělení MPSV.
Mohlo by vás zajímat
Je ovšem dost zřejmé, že plánovaný termín účinnosti je v podstatě nemožné stihnout. Návrh, který před několika měsíci představili na půdě poslanecké sněmovny zástupci MPSV a ministerstva zdravotnictví, se navíc rozhodně nesetkal s kladnou odezvou poskytovatelů ani odborů. Práce na novele ale probíhá v pracovních skupinách, kam byly nově přizvány právě i odbory.
“Při tvorbě zákona se snažíme o co nejširší zapojení aktérů a relevantních partnerů, kteří se také účastní průběžných jednání. Ačkoliv v tuto chvíli existují rozdílné názory na řešení oblasti sociálně zdravotních služeb, naším záměrem je dosáhnout co největší míry vzájemného souladu,” poukazuje Jakub Augusta.
Problém ale je, že podle informací, které před několika měsíci zazněly na půdě sněmovny, by nepřijetím úpravy zdravotně-sociálního pomezí do konce tohoto roku mohla ČR přijít o 8,5 miliardy z Národního plánu obnovy. Proto jsme se na MPSV dotazovali, jak bude postupovat, pokud se nepovede najít pro sociální partnery schůdné řešení a návrh by měl jít na vládu s mnoha rozpory, případně zda má ministerstvo plán pro případ, že se novelu nepovede do konce roku schválit (což se zjevně nepodaří).
“Neradi bychom v tuto chvíli spekulovali o možnostech řešení při nenalezení většinové shody. Naším cílem je nalezení co nejvyšší míry dohody a na tom budeme také i nadále intenzivně pracovat,” říká k tomu za MPSV Augusta.
Profesní zákon na cestě
V přípravě je dále také takzvaná malá technická novela zákona o sociálních službách, kde by mělo v dohledné době dojít k vypořádání připomínek vzešlých z vnějšího připomínkového řízení (psali jsme také zde). I na tomto místě ovšem měli zaměstnavatelé i odbory vážné výhrady vzhledem k tomu, že by v zařízeních sociálních služeb měly začít platit personální standardy (více zde a zde).
V neposlední řadě pak MPSV připravuje profesní zákon, který má právně regulovat výkon sociální práce tak, aby byl sociálním pracovníkům poskytnut prostor, ochrana, ale i kompetence k výkonu sociální práce. Dalším záměrem je pak zvýšení dostupnosti sociální práce pro osoby v nepříznivé sociální situaci. V oblasti sociální ochrany je cílem vytvořit podmínky pro koordinaci a součinnost všech aktérů, kteří se na pomoci osobám v tíživé životní situaci podílejí.
Postup by měl být nyní takový, že po ukončení činnosti pracovních skupin na MPSV bude profesní zákon v paragrafovém znění rozeslán po zapracování připomínek, které vzešly ze společného závěrečného jednání všech pracovních skupin podílejících se na tvorbě tezí zákona.
Michaela Koubová
Michaela Koubová
