Psychomodulační látky a nové psychoaktivní látky – to jsou dvě nové kategorie pro psychoaktivní látky, s nimiž přichází poslanecká novela zákona o návykových látkách. Zatímco do psychomodulačních látek by měl spadat kratom a nízkopotentní konopí, mezi nové psychoaktivní látky se má do začátku zařadit HHC. Novela, která byla nyní poslána do připomínkového řízení, tak má ošetřit doposud šedou zónu, zabránit prodeji mladistvým a zajistit ochranu spotřebitelů.
V českém právním řádu doposud scházela úprava psychoaktivních látek s nízkým zdravotním a společenským rizikem, které nejsou kontrolovány jako omamné a psychotropní látky mezinárodními úmluvami nebo evropskými předpisy.
„Potřeba přijetí zákonné úpravy umožňující efektivní a rychlou regulaci psychoaktivních látek, jejichž škodlivost (zejména míra a vzorce užívání, závislostní potenciál, toxicita nebo jiné vlastnosti podmiňující případné negativní zdravotní nebo sociální dopady jejich užívání) je neznámá nebo nízká, je zřejmá již od roku 2010, kdy se v České republice objevila maloobchodní nabídka tzv. nových psychoaktivních látek. S rostoucí tuzemskou nabídkou a mírou užívání látky kratom nebo tzv. nízkopotentního konopí a produktů z nich, dostupných široké veřejnosti včetně nezletilých především prostřednictvím internetu nebo prodejních automatů, nabyla nutnost adekvátně regulovat tuto oblast nové naléhavosti,“ stojí v důvodové zprávě k poslaneckému návrhu, pod nímž jsou podepsáni Zdenka Němečková Crkvenjaš, Tom Philipp, Věra Adámková, Michaela Šebelová, Martina Ochodnická, Klára Kocmanová a David Kasal.
Předkládaný návrh proto zavádí novou kategorii psychoaktivních látek – psychomodulační látky, jejichž uvádění na trh a nakládání s nimi bude podléhat přísným podmínkám. Pro tento režim se vyslovila i odborná skupina pro Systém včasného varování před novými psychoaktivními látkami pod Národním monitorovacím střediskem pro drogy a závislosti při Úřadu vlády ČR, která provedla hodnocení rizik kratomu a doporučila jeho přísnou regulaci, nikoliv úplný zákaz.
Nyní se přitom kratom a nízkopotentní konopí nacházejí v šedé zóně, kdy nejsou registrovány ani jako potravina, ani jako doplněk stravy, a regulace prostřednictvím potravinové legislativy vzhledem k jejich psychoaktivitě nepřipadá v úvahu. Proto se nyní prodávají jako „sběratelské předměty“, které nejsou oficiálně určeny k lidské konzumaci. Odhaduje se zároveň, že v České republice se prodá 200 až 300 tun kratomu a přibližně 100 tun nízkopotentního konopí.
„V současnosti jsou tyto látky a výrobky z nich ve všech svých formách veřejnosti dostupné v maloobchodní síti prodejen potravin, ve výdejních automatech a prostřednictvím internetu. Absence regulace je problematická především v oblasti dostupnosti těchto látek dětem a mladistvým. Paradoxně i individuální prodejci, kteří by měli zájem omezit dostupnost svých produktů nezletilým nebo adekvátně informovat zletilé uživatele, tak za současného stavu legislativy učinit nemohou z důvodu možné kolize s potravinářským právem nebo s právními předpisy na ochranu spotřebitele a souvisejícího zákazu diskriminace,“ zdůrazňuje se v odůvodnění.
Zákaz reklamy na psychomodulační látky
Novela se skládá ze sedmi částí, které obsahují novelizace zákona o návykových látkách, zákona o regulaci reklamy, zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání, trestního zákoníku, zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání, zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, a zákona o službách platforem pro sdílení videonahrávek.
V rámci novelizace zákona o návykových látkách se zavádí nová kategorie psychomodulačních látek. Ty jsou definovány jako psychoaktivní látky, které představují nízké riziko negativních zdravotních nebo sociálních dopadů na jednotlivce a společnost, a jejichž informované užívání představuje pro dospělého člověka z hlediska vzniku závislosti akceptovatelné riziko. A protože lze do budoucna očekávat rozšíření seznamu psychomodulačních látek, bude se tak dít prostřednictvím novelizace podzákonné normy – nařízení vlády o seznamu psychomodulačních látek.
Zároveň by mělo být stanoveno maximální povolené množství psychomodulační látky a aktivní látky v jednotkovém balení a maximální koncentrace aktivních látek u každé psychomodulační látky formou prováděcího předpisu. Na psychomodulační látky by měla být zakázána reklama ve všech komunikačních médiích i sponzoring za účelem propagace.
Pozitivní dopad na veřejný rozpočet
Vedle toho se zavádí ještě jedna kategorie v podobě nových psychoaktivních látek. Jde o látky s předpokládanou psychoaktivitou, ale s neznámým rizikem pro zdraví. Po jejich zařazení na seznam nových psychoaktivních látek, který bude taktéž formou nařízení vlády, bude možné s těmito látkami nakládat pouze v rámci výzkumu a bude zakázáno jejich uvádění na trh. Díky této nové kategorii bude možná rychlá kontrola nad novými psychoaktivními látkami, aniž by bylo nutné je podrobovat přísné trestněprávní prohibici jako omamné a psychotropní látky, a zároveň vznikne poskytne prostor pro hodnocení rizika podle přesně stanovených parametrů (doposud trval proces jejich vyhodnocení rok či déle, kdy byla látka dostupná všem uživatelům včetně nezletilých). Poté bude moci být látka zařazena na seznam psychomodulačních látek nebo na seznam omamných a psychotropních látek, případně ponechána na seznamu nových psychoaktivních látek (a to bez časového omezení) nebo z něj vyřazena. Zatím se navrhuje zařadit na seznam nových psychoaktivních látek látku Hexahydrokanabinol (HHC).
„V současnosti existuje jediný režim kontroly psychoaktivních látek zavedený úmluvami OSN pro omamné a psychotropní látky, který je promítnut do stávající podoby zákona o návykových látkách. Nové psychoaktivní látky jsou pak přidávány na seznam zakázaných omamných a psychotropních látek a tím jsou podrobeny přísné kontrole včetně vymáhání primárně v rovině trestního práva (podobně jako u heroinu, kokainu, pervitinu apod.). Takováto prohibice představuje extrémní způsob kontroly a regulace psychoaktivních látek, který je spojen s negativními dopady v oblasti zdravotní, sociální, ekonomické a lidskoprávní a který je u látek s neznámým nebo nízkým rizikem volen nikoli z důvodu obecné nebezpečnosti konkrétní látky, ale z důvodu absence jiného regulačního rámce a z potřeby omezit její dostupnost především pro nezletilé. Byť omezit dostupnost nezletilým je legitimní cíl, jeho nezamýšleným důsledkem je vystavení tisíců uživatelů nebezpečí trestního stíhání a stimulace nelegálního trhu, který bude uspokojovat poptávku z dosud legálního neregulovaného trhu, jak bylo popsáno výše,“ poukazuje důvodová zpráva.
A jakou by měla změna mít ekonomickou bilanci? Současný trh s kratomem je podle odhadů 1 až 1,5 miliardy korun ročně v maloobchodních cenách), u trhu s nízkopotentním konopím a produkty z něj je za rok obchodováno zhruba 100 tun sušiny, což znamená cca 10 až 15 miliard korun ročně. Navrhovaná regulace sice omezí místa prodeje a zakáže prodej nezletilým, ale bude znamenat větší záruku bezpečnosti nabízených produktů.
„Lze tedy předpokládat, že objem obchodovaných produktů a také případných daňových příjmů se mírně zvýší. Navrhovaná novela bude vyžadovat zvýšení finančních prostředků z veřejných rozpočtů na zajištění dozoru a kontroly. Celkový dopad navrhované právní úpravy na veřejný rozpočet bude pravděpodobně pozitivní v řádu stovek milionů korun, v případě zavedení spotřební daně v řádu nízkých jednotek miliard korun,“ dodává důvodová zpráva.
Michaela Koubová
