Nejvyšší kontrolní úřad se ve své zprávě k mimořádným příspěvkům, které ministerstvo zdravotnictví v roce 2020 adresovalo třem fakultním nemocnicím, zabývá i nákupy léků a zdravotnických prostředků. Podle závěrů zprávy všechny tři nemocnice v kontrolovaném období 2019 až 2021 pořizovaly většinu léků a zdravotnických prostředků mimo zadávací řízení. Nemocnicese nicméně shodují, že přijaly opatření, která situaci zvrátila, takže je dnes již většina zakázek soutěžena, což dokazují i jejich data.
Kontroloři NKÚ prověřovali nákupy léků a zdravotnických prostředků v souvislosti s mimořádnými příspěvky v celkové výši 4,8 miliardy na oddlužení a na náklady spojené s pandemií covidu, které ministerstvo zdravotnictví adresovalo pražské Fakultní nemocnici Bulovka (FNB), pražské Fakultní nemocnici Královské Vinohrady (FNKV) a Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně (FNUSA). V transparentnosti nákupů nevyšlo pozitivně konání ani jedné z nemocnic, naprosto nejhůř ale dopadla FNKV.
Na kontrolním vzorku 15 druhů shodných centrových léků a 15 druhů léčiv ze skupiny ATC – J (antiinfektiva) v celkové hodnotě téměř 123 milionů korun kontroloři zjistili, že tato léčiva fakultní nemocnice většinově nepořizovaly na základě zadávacího řízení a postupovaly jinak, například na základě přímých objednávek. To vše navzdory tomu, že jsou fakultní nemocnice coby veřejní zadavatelé povinny postupovat podle zákona o zadávání veřejných zakázek.
U vzorku centrových léků využila FNB zadávací řízení ve 49 procentech a FNUSA v 31 procentech případů. U FNKV došlo ve sledovaném období dokonce jen k 1,7 procentu nákupů na základě zadávacího řízení. Ještě hůře podle NKÚ dopadly v kontrolovaném období 2019 – 2021 nemocnice u vzorku antiinfektiv. U nich využila zadávací řízení FNUSA ve 36,5 procentech a FNB ve 24 procentech případů.
Výrazně nejhůře i v této kategorii dopadla FNKV. Vinohradská nemocnice veřejně soutěžila jen 0,4 procenta nákupů těchto léčiv. Obdobná praxe se podle NKÚ prokázala i na kontrolním vzorku nákupů zdravotnických prostředků či spotřebního zdravotnického materiálu. U nich se podíl dodávek pořízených mimo zadávací řízení ve třech kontrolovaných fakultních nemocnicích pohyboval v rozmezí od 78 do 100 procent.
„Ačkoli mezi kontrolovanými byly i nákupy, kdy existoval jediný výrobce či distributor a kde tedy zaniká konkurenční prostředí a možnost nákupu za výhodnějších podmínek, je podíl přímých a nahodilých nákupů značný a NKÚ zde spatřuje prostor pro snižování nákladů. NKÚ na kontrolním vzorku léčiv a zdravotnických prostředků zjistil, že kontrolované fakultní nemocnice při jejich pořízení postupovaly v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek v celkovém objemu 41,6 milionu korun,“ konstatuje zpráva NKÚ.
Situace se podle nemocnic zlepšila
FN Královské Vinohrady závěry NKÚ nepopírá. Dodává ovšem, že od kontrolovaného období pracovala na zlepšení situace a dnes se již může prezentovat jinými čísly. „Se zprávou NKÚ jsme seznámeni, jsme si vědomi uvedených nedostatků. Postupně nedostatky napravujeme, takže v letošním roce je zatím prosoutěženost více než 41 procent finančního objemu zakázek na materiálové vybavení a téměř 60 procent nákupů léčiv. A tyto hodnoty narůstají,“ uvedla pro Zdravotnický deník tisková mluvčí FNKV Tereza Romanová.
Na zlepšení situace podle vyjádření nemocnice pracovali i v brněnské FNUSA. A výsledky jsou podle nich patrné. „Co se týče pořizování léků a zdravotnických prostředků mimo zadávací řízení, jsme si toho vědomi a pracujeme na tom, aby se něco podobného už neopakovalo. Veškeré kontrolní mechanismy jsou zaváděny od roku 2020 a finanční hodnota realizovaných veřejných zakázek neustále stoupá. V roce 2021 činila 180 milionů korun, v roce 2022 už 324 milionů korun,“ uvedl pro Zdravotnický deník tiskový mluvčí FNUSA Jiří Erlebach.
Úspěchy na tomto poli zaznamenávají i na Bulovce. „Jedním z hlavních úkolů Fakultní nemocnice Bulovka, a to už od roku 2019, bylo co nejrychleji omezit rozsah přímých nákupů ve prospěch dlouhodobých kontraktů vyplývajících ze zadávacích řízení. V uplynulých letech byla vytvořena velmi podrobná metodika přípravy veřejných zakázek a urychleně zaváděna do praxe. Od roku 2019 do dnešní doby se nám tak daří každoročně navyšovat celkové procento vysoutěžených léků. Současný stav je tedy zcela odlišný od stavu v kontrolovaných letech,“ sdělila Zdravotnickému deníku tisková mluvčí FN Bulovka Stolejda Libigerová.
A připomněla, že FNB jako jedna z prvních českých nemocnic zavedla významné zrychlení procesu zadávacích řízení prostřednictvím zřízeného zavedení Dynamického nákupního systému, který umožňuje významně urychlit proces veřejných soutěží, a to ještě před tím, než se takový postup stal obecně doporučovaným. „Podle aktuálních údajů FNB je k dnešnímu dni již vysoutěženo prostřednictvím zřízeného dynamického nákupního systému více než 74 procent všech léčivých přípravků, v oblasti nemocniční péče dokonce přes 82 procent z nich,“ upřesnila Libigerová.
O zlepšení situace usiluje podle svého tiskového mluvčího Ondřeje Jakoba i ministerstvo zdravotnictví. „Motivujeme ředitele nemocnic a využíváme sdílení dobré praxe při nákupech, například i při nákupech léků,“ uvedl Jakob.
Důležitým faktorem byl údajně i covid
Zástupci nemocnic v souvislosti s nízkým využitím zadávacích řízení v kontrolovaném období let 2019 až 2021 zmínili i specifickou situaci, která tehdy panovala. „K nízkému procentu prosoutěženosti ve sledovaném období také částečně přispělo krizové řízení s nutností rychlých nákupů v době pandemie COVID 19,“ komentovala stížené podmínky Romanová z FNKV.
Podobně se hájí i FNB. „U zdravotnických prostředků byla situace s ohledem na pandemii covidu-19 velmi složitá. Na jedné straně byl nedostatek běžných spotřebních zdravotnických prostředků, na straně druhé raketový nárůst jejich ceny. Příkladem mohou být dezinfekční prostředky, rukavice sterilní i nesterilní, roušky a respirátory a další, obvazový materiál, vaty a další. U zboží, které jsme měli vysoutěžené, výrobci a dodavatelé nebyli schopni dostát svým závazkům a už vůbec ne za původní ceny. Stávající kontrakty tak byly ukončovány a do nově vypisovaných se dodavatelé pro nepřehlednost situace hlásili neochotně, pokud vůbec. Paradoxně tak v oblasti zdravotnických prostředků namísto navýšení prosoutěženosti došlo přes snahu FNB k jejímu poklesu,“ uvedla Libigerová.
Podle ministerstva i nemocnic oddlužení zafungovalo
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole dat z let 2019 až 2021 došel k závěru, že s příspěvky v celkové výši 4,8 miliardy na oddlužení a na náklady spojené s pandemií covidu fakultní nemocnice v některých případech naložily nehospodárně a v rozporu se stanovenými podmínkami. Ministerstvo navíc podle kontrolorů nedostatečně dohlíželo nad hospodařením nemocnic. NKÚ dokonce konstatoval, že mimořádný příspěvek na oddlužení nemocnic byl „nesystémovým opatřením“.
Zástupci nemocnic i ministerstva ale takový závěr odmítají. Podle nich bylo s penězi naloženo přesně tak, jak vyžadovala situace, a záměr oddlužení zafungoval, protože dnes jsou nemocnice již ekonomicky stabilizované.
Jakub Němec
