Po řadě let, kdy se situace v úhradách pro ambulantní radiologii stále zhoršovala, by se měl tento segment dočkat pozitivních změn. Grémiu ambulantní radiologie a Sdružení nestátních ambulantních radiodiagnostiků se totiž díky dlouhodobému úsilí podařilo uzavřít dohodu s pojišťovnami a mají také příslib ministerstva, že bude domluvené podmínky respektovat. Díky tomu by se měly úhrady vrátit na úroveň před rokem 2011.
„Za největší přínos pokládám jasnější, spravedlivější podmínky a větší transparentnost. Konečně dochází k plnému zápočtu bodů z referenčního období oproti stavu, kdy bylo započteno jen 98 procent z výkonů plně hrazených, výkony nad tuto hodnotu byly v degresní hodnotě. To vedlo k trvalému poklesu reálné konečné vnitřní hodnoty bodu a nikdo nedokázal odhadnout reálnou cenu. Ta se u stejného zařízení mezi pojišťovnami lišila i o víc než deset procent,“ uvedl pro ZD Petr Máca, předseda Grémia ambulantní radiologie.
„Od zavedení snížené hodnoty bodu a regulací je průměrný pokles příjmů privátních pracovišť až o 20 procent nižší než před regulacemi. Vzhledem ke stoupajícím nákladům na provoz včetně technických kontrol je obor 809 hluboce podfinancován,“ potvrdil už loni za Sdružení ambulantních specialistů jeho předseda Zorjan Jojko s požadavkem na navýšení hodnoty bodu.
Problémem ambulantních radiologů přitom je, že jsou regulováni za péči, která je vyžádaná jinými lékaři. Ve chvíli, kdy poskytují tuto péči přes limit (mají tedy na pacienta vyšší než průměrné náklady), dostávají úhradu nižší, než jaké jsou náklady. Jsou tak paradoxně trestáni za péči, na kterou nemají vliv. „My neovlivníme, že nás stejný pacient jednou navštíví s úrazem a pak přijde ještě na kontrolu, podruhé je k nám poslán třeba z ortopedie, potřetí z plicní ambulance. Podle dosavadního modelu se přitom do ponižování hodnoty bodu dostalo téměř sto procent pracovišť. Regulační srážka byla klidně i přes deset procent odvedené práce, tedy víc než deset procent práce zadarmo,“ zdůrazňuje Petr Máca.
CT a rezonanci čeká snížení úhrad
Grémiu se nyní povedlo s pojišťovnami dohodnout, že se hodnota bodu v bazální radiologii, tedy rentgenu a ultrazvuku, vrátí na 1,10 koruny. Na této výši byla před dobou vyhlášek psaných za exministra Leoše Hegera, který hodnotu snížil na 1,05 koruny. Je to zároveň po mnoha letech poprvé, kdy se v segmentu podařilo dohodu s pojišťovnami uzavřít.
„Proběhlo X kol jednání, kdy jsme společně s Evou Hledíkovou, předsedkyní Sdružení nestátních ambulantních radiodiagnostiků, dokazovali, že skutečně klesá vnitřní hodnota bodu. Na druhou stranu jsme byli kompromisní a nepožadovali jsme navýšení o inflaci za řadu let zpátky. Chtěli jsme se zkrátka vrátit alespoň tam, kde jsme byli. Výsledek znamená ekonomickou stabilizaci bazální radiologie. Nyní máme šanci, abychom se zase trochu vzpamatovali,“ říká šéf Grémia ambulantní radiologie. Na druhou stranu přiznává, že se nepodařilo odolat tlaku pojišťoven, které už řadu let chtějí regulovat rostoucí počet nákladných vyšetření na CT a magnetické rezonanci. Tam tedy dojde k poklesu v základní hodnotě bodu o zhruba 15 procent, na druhou stranu se i tady bude započítávat celé referenční období, takže skutečný pokles bude mnohem menší.
Na ambulancích se podepsalo i vyšší DPH
Pro ambulantní radiology by tak mělo skončit úhradově nepříznivé období, v němž navíc silně pocítili navýšení DPH – to totiž během let stouplo z 5 na 21 procent.
„Dovolujeme si upozornit, že ze všech ambulantních odborností je zobrazovací komplement zdaleka nejvíce postižen zvýšenou sazbou DPH – standardní radiologické pracoviště má běžně přes 50 procent rozpočtu ve zdravotnické technice a servisních nákladech. Přesto je v našem segmentu úhradovou vyhláškou, respektive jejím komentářem, „přislíbené“ nejnižší navýšení ze všech ambulantních odborností,“ uvedlo v tiskové zprávě z listopadu 2013 grémium. „Pokud zdravotnické zařízení není – a to není žádné – plátcem DPH, znamená to, že když podepisuje kupní smlouvu na přístroj X, jde z ceny milion korun 210 tisíc státu. Identická investice před touto změnou znamenala cenu nižší o 132 tisíc korun. Jelikož se tato změna vůbec nebo jen minimálně podepsala na inflaci, nemohla inflační změna bodového ohodnocení výkonu toto promítnout. Stát tak odebral zdravotnictví 15 procent z investic do zdravotnických prostředků a přístrojů,“ doplňuje dnes Petr Máca.
Výsledek těchto kroků byl pro ambulance poměrně tristní. „Lékař, který by chtěl před důchodem svou praxi prodat, zjistí, že je neprodejná. Vím o dvou praxích, které takto zanikly, a další se prodávají takříkajíc za cenu železa, které v nich je. Nikdo nemá chuť do toho jít, protože radiolog v nemocnici si vydělá víc než v privátu. Navíc je třeba po několika letech obnovovat zařízení, takže mi kvůli růstu DPH sedm osm procent rozpočtu sebral stát. Když přidáte pokles reálné hodnoty bodu z 1,10 Kč na 93 haléře, jde o dalších 20 procent, o které jsem přišel. Ve výsledku jsme se dostali do křeče, kdy nám zastarávají rentgeny, ztratili jsme schopnost obnovy, zadlužujeme se a platově nejsme konkurenceschopní – nejsme schopni platit ani to, co v nemocnici. Dnes není výjimkou, že lékař a vlastník rentgenu má méně než lékař zaměstnanec, protože jinak by mu odešel do nemocnice,“ shrnuje předseda grémia.
Ministerstvo slibuje vyšší platy. Ale ne radiologickým ambulancím
Co se ovšem týče platů, o jejichž navyšování se stále mluví, nemohou si ambulantní radiologové příliš dělat naděje. „Část, která by měla jít na mzdy personálu, se nehýbe. Pan ministr mluví o zvyšování platů, ale pak peníze pošle do nemocnic a my nedostaneme nic,“ doplňuje Petr Máca, ovšem dodává, že pokud se ekonomická situace ambulancí zlepší, personál by přidáno dostat měl.
Další potíž mají ambulantní radiologové s tím, že jejich index režijních nákladů (do něhož spadá vše kromě platů a zdravotnických přístrojů, tedy například elektřina, výpočetní technika či nájem) spadá do nejnižší skupiny, kam vedle nich patří třeba praktici či psychologové.
To, zda se skutečně bude situace pro ambulantní radiology zlepšovat, je nyní v rukou ministerstva. Jak potvrdil ZD mluvčí VZP Oldřich Tichý, na závěrečném jednání dohodovacího řízení nebyla napadena žádná z dohod (vedle radiologů a laboratoří se podařilo domluvit také ambulantním gynekologům, záchrance, zdravotnické dopravní službě, dětským praktikům a hemodialýze). Na závěrečném jednání padl příslib od ministerstva, že bude dohody respektovat.
Segment radiologie mírně roste od roku 2012, kdy do něj šlo z pojišťoven celkem 1,65 miliardy, loni pak na tuto péči šlo 1,77 miliardy. Jde ovšem o číslo zahrnující jak ambulantní, tak nemocniční péči, zároveň jsou v něm obsažena drahá vyšetření jako CT či MR i ekonomicky méně náročné rentgeny a ultrazvuky. Rozlišena pak není ani oblast screeningů, které byly v uplynulém roce a půl podpořeny adresným zvaním.
Michaela Koubová
