Řada studií již několik let poukazuje na to, že hasiči čelí vyššímu riziku rakoviny varlat ve srovnání s pracovníky ve většině ostatních povolání. Tato zjištění bývala připisována přítomnosti perfluoroalkylových a polyfluoroalkylových látek, obecně známých jako PFAS, v pěně používané hasiči. Přímá souvislost mezi expozicí PFAS a rakovinovým onemocněním nebyla nikdy jednoznačně prokázána – tedy až dosud. Na studii, která byla publikována v odborném časopise Environmental Health Perspectives a nyní příčinnost prokázala, upozornil zdravotnický portál Kaiser Health News.
„Pokud je mi známo, jedná se o první studii, která měří hladiny PFAS u amerických vojáků a zkoumá souvislosti s koncovým ukazatelem rakoviny v této populaci, což přináší zcela nové důkazy,“ dodal k jedinečnosti výzkumu vedoucí pracovník institutu, který studii prováděl, Mark Purdue. Vědecký tým v ní poprvé prokázal přímou souvislost mezi konkrétní chemickou látkou PFAS, PFOS, která byla nalezena v krvi tisíců vojáků, a rakovinou varlat.
Pro studii, kterou provedli vědci z amerického National Cancer Institute a Uniformed Services University of the Health Sciences, byly využity vzorky krve odebrané vojákům letectva. Jejich výzkum následně odhalil přesvědčivé důkazy o tom, že letci, kteří pracovali jako hasiči, vykazovali zvýšené hladiny PFAS v krvi. Kromě toho studie zjistila slabší výskyt i u těch, kteří žili na základnách s vysokým obsahem PFAS v pitné vodě. Rovněž vojáci s diagnostikovanou rakovinou varlat měli vyšší hladiny PFOS v krevním séru ve srovnání s těmi, u nichž rakovina diagnostikována nebyla.
Vodní filmotvorná pěna (AFFF) se k hašení požárů používá již celá desetiletí, přičemž ani výměna starých zásob obsahující PFOS problém nevyřešila, neboť novější generace této látky je rovněž toxická. Od října 2024 sice bude ve Spojených státech platit nařízení Kongresu, které zakazuje používání pěn obsahujících PFAS, toto rozhodnutí však přichází až desítky let poté, co byly vysledovány jejich první negativní vlivy na lidské zdraví.
Je zarážející, že navzdory množícím se důkazům o nebezpečnosti PFAS, které se datují až do 70. let 20. století, armáda údajně jen zřídka, pokud vůbec, varovala svůj personál před riziky spojenými s expozicí AFFF. Kaiser Health News v této souvislosti cituje Kevina Ferrara, hasiče letectva ve výslužbě, a další členy vojenské hasičské komunity, kteří vyjádřili frustraci z nedostatku informací o nebezpečnosti této pěny. „Řekli nám, že je to jen voda a mýdlo, naprosto neškodné,“ čílil se Ferrara. „Byli jsme celí od pěny – ruce, ústa, oči. Vypadalo to přesně tak, jako kdybyste si chtěli mýdlem na nádobí naplnit dřez,“ dodal.
PFAS patří do skupiny takzvaných „věčných chemikálií“, tedy přirozeně prakticky nerozložitelných látek, které se navíc kumulují v lidském těle. V USA se používají od 40. let 20. století a lze je nalézt v široké paletě výrobků, od hasicí pěny přes make-up, nepřilnavé nádobí, oblečení až po obaly na potraviny. Vědci odhadují, že téměř všichni Američané mají určité množství PFAS v krvi. Z nedávné studie U.S. Geological Survey vyplynulo, že nejméně 45 procent vody z vodovodu v USA obsahuje alespoň jeden typ věčných chemikálií. Obavy o zdraví a životní prostředí spojené s účinky PFAS již v zemi vyvolaly vlnu žalob s cílem dohnat výrobce a prodejce výrobků s touto látkou k odpovědnosti.
V hasičských sborů v České republice se ve velké většině případů k hašení používají víceúčelová syntetická pěnidla. Legislativa Evropské unie používání látek PFOS a PFOA již několik let reguluje, přičemž od roku 2020 je jejich výroba a uvádění na trh zakázáno.
-fk-
