Násilí páchané na mladých dívkách a ženách je celosvětovým problémem, který významně zasahuje do veřejného zdraví, rovnosti pohlaví i lidských práv. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) zažije během svého života fyzické a/nebo sexuální násilí jedna ze tří žen po celém světě, a to velmi často ze strany osoby velmi blízké – svého partnera. Jak v oblasti násilí na ženách dosáhnout včasné prevence? Podle WHO jsou klíčem data. Pomoci má i bezplatný kurz, který WHO spolu s OSN nabízí politikům a státním úředníkům.
Více než čtvrtina žen ve věku 15 až 49 let žijící ve vztahu byla alespoň jednou za život (od 15 let) vystavena fyzickému a/nebo sexuálnímu násilí ze strany svého partnera. Odhady prevalence celoživotního násilí k ženám se pohybují od 20 procent v západním Pacifiku přes 22 procent v Evropě a 25 procent v v Americe až po 33 procent žen v Africe, východním Středomoří a jihovýchodní Asii.
V předcházení násilí na ženách hraje bezpochyby důležitou roli zdravotní sektor, který při poskytování komplexní zdravotní péče může ženám doporučit další podpůrné služby, které jim mohou pomoci. Pro hlubší pochopení problému a prosazování změn, které povedou k pokroku, přichází WHO s novým řešením. Jedná se o bezplatný kurz, který učí, jak správně používat data.
Kurz, který je společným programem WHO a OSN, cílí na všechny politiky a státní úředníky. Je založen na strategii „peer-to-peer learning“ neboli učení se jeden od druhého. Úředníci a politici získají v rámci absolvovaného kurzu znalosti o metodologii a osvojí si zásadní práci s daty při řešení násilí na ženách. Kurz je rozdělen do čtyř částí.
První obsahuje výčet informací, jaké údaje jsou považované za údaje o násilí na ženách a proč. Jako druhé jsou uvedené typy údajů a metody sběru a analýzy pro správu a vykazování dat. Třetí část je zaměřena na nedostatečně hlášené a málo známé mezery ve znalostech, které se týkají například starších žen, žen s postižením, migrantek či domorodkyň. V poslední části kurzu jsou představeny metodologické výzvy a vylepšení týkající se sběru údajů v dobách krize (například během pandemie covid-19 či při humanitárních katastrofách).
Adekvátní pomoc během pandemie chyběla
Sociální a ekonomické náklady spojené se sexuálním násilím na ženách jsou obrovské a mají dominový efekt na celou společnost. Týrané ženy se často izolují, berou si opakované pracovní neschopnosti, až zcela přijdou o peníze, straní se běžných společenských aktivit a nedokážou se adekvátně postarat o sebe ani o své děti.
K rozšíření již stávajícího násilí na ženách významně přispěla pandemie covidu, kdy byla řada žen „uvězněna“ doma kvůli povinným celosvětovým lockdownům. Problematické jsou také humanitární krize, kdy jsou ženy často sexuálně napadány ze strany nejen svých vlastních partnerů.
-ns-
