Česká republika by se vedle některých lékařských odborností, jako jsou dětští praktici a psychiatři, měla zaměřit také na výchovu sester, a to zejména těch specializovaných na intenzivní péči a chirurgii. Ukazují to data Národního zdravotnického informačního systému (NZIS), která nyní analyzuje Ústav pro zdravotnické informace a statistiku (ÚZIS). Podle nich je totiž šest tisíc těchto sester ve věku nad 60 let, což znamená, že v nadcházejících letech odejdou do důchodu. Ministerstvo zdravotnictví by přitom podle ministra Vlastimila Válka rádo připravilo strategii na dalších 15 let pro zajištění dostatku zdravotníků. Řekl to na včerejším jednání sněmovního zdravotnického výboru.
„Třetí měsíc máme úplně nový informační systém, a podle zákona nyní zdravotní pojišťovny odevzdávají do NZIS personální vybavení poskytovatelů na úvazky a identitu. V řadě odborností jsme předtím úvazky sbírali jen z výkazů. Od června data analyzujeme a nyní jsou připravována k ucelenému souhrnnému sdělení,“ uvádí ředitel ÚZIS Ladislav Dušek s tím, že konečně budeme mít přesné informace.
První data přitom potvrzují, že sice nemáme problém při makropohledu – počet lékařů v Česku rozhodně není v porovnání s Evropou nijak nízký, ale mikropohled odhaluje mezery. Nedostatek lékařů tak je citelný v některých regionech, a vedle toho jsou lékařské odbornosti, u nichž se už před 15 lety zapomnělo plánovat a nyní je dostihla demografie. Vůbec nejhůře jsou na tom dětští praktici, u nichž data ukázala, že celá polovina je starší 60 let – to je v přepočtu 900 až 1000 úvazků.
„Sehnat 900 až tisíc úvazků kvalifikovaných lékařů a ještě je rovnoměrně rozdistribuovat do regionů je mission impossible. Bude se tedy muset skloubit několik důležitých opatření,“ podtrhává profesor Dušek. Na druhou stranu podle něj letos množství zájemců o pediatrii přesáhl 150, a pokud by trend sedm či deset let vydržel a lékaři budou směřovat do ambulancí PLDD, mohlo by se mezeru povést překlenout. „Pokud by se to nepodařilo, tak se za sedm, deset let péče o matku a dítě tak, jak ji známe, v dobré polovině regionů úplně rozpadne,“ konstatuje Dušek.
Příliš dobře na tom věkově nejsou ani praktici pro dospělé, kde je v důchodovém věku 30 až 40 procent kapacit. Zde ale již teď dobře běží výchova nových lékařů, takže není riziko výpadku tak velké. Další problematickou odborností pak je psychiatrie, zejména ta dětská. „Psychiatrická péče pro děti se v některých regionech stává ne že nedostupnou, ale neexistující,“ poukazuje ředitel ÚZIS.
A protože velkým tématem je nedostupnost stomatologické péče – ačkoliv Česká stomatologická komora říká, že máme snad nejvíce zubařů v Evropě – začal Ladislav Dušek s komorou jednat ohledně rozcházejících se dat. Výsledkem je, že by se informační systémy měly propojit a bude proveden audit toho, kde koho vlastně máme.
Na druhou stranu data odhalila i pozitivní příběhy, které se ukázaly třeba v případě kardiologů či gynekologů.
11 tisíc sester se blíží důchodu
Nová data ale ilustrují i to, jak jsme na tom s všeobecnými sestrami. Dnes jich je celkem 11 tisíc ve věku nad 60 let, což znamená, že během pěti až sedmi let odejdou do důchodu. Celých 6000 úvazků je přitom na intenzivní péči nebo oborech souvisejících s chirurgií.
„To by ohrozilo operativu v nemocnicích a nesmí to nastat. Proto pod vedením pana ministra chystáme program, který by kopíroval úspěšný program podpory vzdělávání všeobecných lékařů. Potřeba kvalifikované ošetřovatelské péče poroste i kvůli komunitním službám a sociálně zdravotnímu pomezí,“ dodává Dušek. Nad vzděláváním se pak podle něj bude nezbytné zamyslet také u radiologických asistentů.
„Budeme muset nachystat strategii na horizont nějakých 15 let. Když jsem ale počítal, kolik lidí se podílelo na navýšení kapacit lékařských fakult, tak to bylo šest nebo sedm ministrů. A jen díky tomu, že do toho nikdo po cestě nehodil vidle, dospělo to k tomu, že se počty absolventů zvyšují. Proto i u toho, o čem hovořil profesor Dušek, bude muset být konsenzus alespoň na zdravotnickém výboru. Musí na tom být jednomyslná shoda,“ podtrhává ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.
Všechny nemocnice jsou v plusu
Někteří členové zdravotnického výboru ovšem poukázali také na to, že ve státních nemocnicích je problém získat kvalifikované, atestované lékaře, protože mají vysoké finanční nároky. Na tomto místě zástupci ministerstva zdravotnictví upozornili na to, že v tuto chvíli jsou nemocnice ve velmi dobré finanční kondici, a mají tak možnost investovat do lidí.
„Všechny nemocnice dohromady jsou v plusu osm miliard, z toho přímo řízené čtyři nebo pět miliard. Všechny nemocnice se významně zlepšily na základě plateb, které probíhaly během covidu a po něm, kdy byla možnost nadprodukce. Situace se zastabilizovala, takže nemáme nemocnice v minusu nebo že by platily se zpožděním,“ říká vrchní ředitelka sekce ekonomiky a zdravotního pojištění na MZ Helena Rögnerová.
„Budeme muset více tlačit na to, aby ředitelé více využívali prostředky, které dostávají od pojišťoven, na odměnách zaměstnanců. Prosté navyšování tabulkových platů se totiž neukázalo jako optimální řešení. Já bych chtěl, i když jsme se na tom neshodli s aparátem, aby v úhradové vyhlášce byla povinnost, že část prostředků, které nemocnice dostane, musí být použita na mzdy, tedy aby se to netýkalo jen přímo řízených organizací,“ načrtává ministr Válek.
Michaela Koubová
