Bedlivé sledování dodávek a propočítávání spotřeby, průběžná jednání s výrobci i rychlé přijímání opatření – to všechno jsou kroky, které podniká ministerstvo zdravotnictví a lékový ústav k tomu, aby čeští pacienti dostali léky, které potřebují. Jak sice opakovaně na středečním jednání poukazovali poslanci zdravotnického výboru, je dnes stále nemožnost sehnat předepsané léčivo v lékárně každodenní realitou, ministerstvo se ale dušuje, že se situace zlepšuje. Vedle částečné stabilizace trhu například platí, že již výrobci většinou výpadky ohlásí předem, takže má ministerstvo prostor učinit nutná opatření.
„Dodavatelé do České republiky nemají fixní smlouvu s konkrétním odběratelem, pokud se nebavíme o nemocnicích. Naprostá většina léčiv přichází k pacientovi přes veřejné lékárny, kde není smlouva na konkrétní množství léčivého přípravku mezi výrobcem, respektive držitelem rozhodnutí o registraci, a Českou republikou. To nás staví do složité situace, a je to na pravidelné a velmi frekventní jednání zejména ze strany SÚKL vůči konkrétnímu držiteli. Co se ale v posledním období hodně zlepšilo, je hlášení, pokud má dojít k posunutí dodávky. Pokud k něčemu takovému má dojít, bývá to teď krátké období, většinou týden či dva, přičemž se informaci většinou dozvídáme s určitým předstihem a jsme s tím schopni dále pracovat,“ vysvětlil na středečním zasedání zdravotnického výboru náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.
Ten zároveň poukazuje na to, že běžnou součástí trhu jsou přerušení dodávek, a aby nedošlo v mezidobí k nedostatku léku pro pacienty, musí SÚKL stále propočítávat, jestli aktuálně dodané přípravky pokryjí potřebu (tu lékový ústav zjišťuje z eReceptů). Pokud pak dojde k tomu, že se někde rýsuje problém, začne ho ministerstvo řešit.
„Dnes už jsme schopni pokrývat větší množství takových situací. Lidé to poznají pouze tam, kde se to zrovna v tu chvíli nepovedlo, nicméně situací jsou dennodenně desítky až nižší stovky. I když se situace lepší, trh ještě minimálně rok či dva bude rozkolísaný. Nyní se ale už daří většinu případů eliminovat,“ konstatuje Dvořáček.
Příkladem může být výpadek očních kapek, kde se povedlo dojednat s dvěma největšími řetězci navýšení výroby přímo v lékárnách, přičemž jeden z nich se uvolil k tomu, aby lék dodal i do dalších lékáren.
Každopádně je dnes podle Dvořáčka zajišťování dodávek založeno z velké části na intenzivním vyjednávání a dobrých vztazích, protože schází výraznější opora v legislativě. Změnu si ministerstvo slibuje od novely zákona o léčivech, která je nyní ve sněmovně (k novele je ovšem opozice skeptická, více zde), na druhou stranu ani podle Dvořáčka úprava nevyřeší výpadky jako celek.
Dalším uplatňovaným opatřením je, že v případě uzavření dohody o nejvyšší ceně bývá součástí i zakotvení dodávky určitého množství léčiva. Tyto možnosti ale máme jen tehdy, když držitel rozhodnutí o registraci sám přijde a požádá o navýšení ceny.
Přes smlouvy uzavírané zdravotními pojišťovnami na to jdou například v Německu, kde dodavatele léčiva s definovaným množstvím dodávky vysoutěží pojišťovny. Takovýto systém ale má svá úskalí. Pokud je totiž pouze jeden smluvní dodavatel, tak v případě problémů hrozí celkový výpadek. Německo může tento problém řešit tak, že si jsou jednotlivé spolkové státy v krizových situacích schopny vypomoci, při použití tohoto systému v rámci České republiky by ale hrozilo velké riziko kolapsu celé dodávky. Přesto se v rámci novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, která se chystá na příští rok, plánuje, že by některé léky nakupovaly pojišťovny, zde by se ale jednalo zejména o léčiva velmi nákladná. Oproti tomu problém s dostupností dnes postihuje v naprosté většině levnější, generické léky.
20procentní nárůst spotřeby antibiotik
Vůbec největší problém dnes představují výpadky antibiotik, což je také věc, kterou poslanci zdravotnického výboru, zpravidla zdravotníci, podtrhávali jako zásadní překážku i z vlastních zkušeností. Jak ukazují čísla SÚKL, příčinou nedostatku je zvýšená poptávka – za prvních šest měsíců roku 2023 bylo pacientům vydáno 3 822 234 balení perorálních antibiotik, zatímco o rok dříve to bylo 3 177 622 – meziročně tak došlo k 20procentnímu nárůstu.
Jakub Dvořáček připomíná, že situace s penicilinem se řeší od loňského března, kdy ministerstvo dostalo informace od výrobců o plánované výrobě na dalších šest měsíců, potažmo do konce roku. Spotřeba v zimní sezóně ovšem stoupla a ukázalo se, že ve většině skupin budeme mít s dodávkami problém, kdy budou scházet desítky procent léčiv. Proto letos probíhají jednání jak s výrobci registrovanými v ČR, tak s těmi, kteří tu nejsou. Ministerstvo se přitom zaměřilo na léky, kde je situace nejkomplikovanější, tedy penicilin a amoxicilin. Při průměrné spotřebě spočítané na základě uplynulé sezóny jsou přitom v současnosti měsíční dodávky naplánovány tak, že pokrývají 99 (u tablet penicilinu, které jsou vůbec nejkomplikovanější oblastí) až 175 procent této spotřeby.
„Pokud bude situace stejná jako v uplynulé sezóně, jsme připraveni – dodávky suspenzí by měly být o více než 60 procent vyšší. Zároveň máme v tuto chvíli dost času na to, aby se nám dodávky ještě podařilo doplnit. S největší pravděpodobností to přitom nebude od výrobců, kteří jsou v tuto chvíli v ČR registrovaní,“ říká Jakub Dvořáček s tím, že ono jedno procento u penicilinových tablet by tak mělo být během nadcházejících týdnů dorovnáno.
Na druhou stranu ale náměstek připouští, že to, jak budeme situaci zvládat, bude záležet na tom, zda výrobci dodrží termíny dodávek. „Že domluvené množství dodají v nějakém časovém období, ještě neznamená, že nemůže dojít k nedostupnosti, která bude způsobená tím, že určité množství bude dodáno až třeba ke konci letošního roku. To je další oblastí vyjednávání, kde jak ministerstvo zdravotnictví, tak SÚKL hrají významnou roli. Cílem je dopracovat se k tomu, aby byly jednotlivé šarže propouštěné tak, že nebude docházet k období, které by mohlo zkomplikovat život pacientům,“ přibližuje Dvořáček.
Problém s rovnoměrností dodávek
Poslanci, kteří zároveň vykonávají lékařskou praxi, ovšem upozorňují, že některé peniciliny stále nejsou vůbec dostupné, a „papírová“ čísla, která předkládá ministerstvo, rozporují vlastní zkušeností. Otázkou tak podle nich je, kde léky jsou či kam se ztrácejí.
Podle ředitelky SÚKL Ireny Storové ale čísla, která má ústav z eReceptů, ukazují, že se léky nikam neztrácejí (dodávky odpovídají tomu, co se pak vydalo v lékárnách), navíc je na reexport nedostatkových léčiv zpravidla vydán zákaz.
Problém však bývá v rovnoměrnosti dodávek, na kterou dnes nemá ministerstvo páku. Stává se tak, že některé lékárny stáhnou více balení, než reálně potřebují, a na další se vůbec nedostane. Více si posvítit na to, jak přesně putuje dodávka léků od distributora do lékáren v reálném čase ovšem SÚKL neumí, protože data má v rámci hlášení až dva měsíce zpětně. Rovnoměrnost dodávek by ale podle Dvořáčka měla pomoci řešit projednávaná novela zákona o léčivech.
Na druhou stranu nás ale vzhledem k výše popsaným opatřením bude brzy možná čekat opačná situace – totiž co s léky, kterých bylo v některých případech objednáno až 200 procent toho, kolik reálně potřebujeme (jde například o azitromycin).
Poslanci zdravotnického výboru také poukázali na další velký problém, na který jsme si při výpadcích základních antibiotik, jako je úzkospektrý penicilin, zadělali. „Děsí mě nadužívání azitromycinu, což je antibiotikum, které používáme jako další v řadě, když nemáme k dispozici to základní. Jde ale o přípravek, který dlouhodobě přetrvává v těle a nahrává vzniku rezistence,“ poukazuje Romana Bělohlávková. „Rezistentního pyogenního streptokoka jsem neviděl 30 let, ale za poslední půl rok jsem měl už tři rezistentní glomerulonefritidy, což je onemocnění ledvin, kdy je nemocný půl roku na sledování a mnohdy to skončí špatně,“ přidává se s apelem na opatrnost David Kasal.
Michaela Koubová
