Oblast screeningů a projektů včasného záchytu získává v Česku společné odborné zázemí. V druhé polovině září by totiž měla vůbec poprvé zasednout Národní řídící rada, která bude mít na starosti schvalování a dohled nad pilotními projekty a bude také hlídat kvalitu stávajících screeningových programů. Mezi novinky, které má rada posoudit, patří například sekundární prevence diabetu či rozšíření novorozeneckého screeningu.
„Včasný záchyt a prevence závažných onemocnění patří mezi naše priority. Tomuto tématu by měla být věnována přinejmenším taková pozornost, jako záležitostem spojeným s financováním zdravotnictví. U screeningových programů přitom chceme klást důraz na bezpečnost a kvalitu. Takovýto přístup volíme i u nově startujícího národního akčního plánu screeningů a prevence závažných onemocnění, který byl schválen vládou v rámci programu Zdraví 2020. Mezi klíčové body plánu patří ustavení Národní řídící rady a kompetenčního centra pro tento typ prevence, aby byly screeningy od začátku pod odborným dohledem. Řídící rada bude projednávat a schvalovat pilotní projekty a dozorovat jejich naplňování, samozřejmě pak chceme podporovat i velmi úspěšné screeningové programy, jako jsou onkologické screeningy,“ vysvětluje ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček.
„Prevence se dostává pod odbornou i organizační kontrolu, což v dřívějších dobách nebylo. Chceme postavit odborné zázemí, které bude otevřeně komunikovat a vůči kterému bude možné hlásit nové preventivní programy a programy časného záchytu – medicína se samozřejmě vyvíjí a taková platforma, kde by tyto věci byly otevřeně a odborně diskutovány podle platných metodik, dosud neexistovala. S novými projekty bude souviset inovace a rozvoj, ovšem v mezích zákona, protože především u screeningů musíme být s inovacemi velmi opatrní. Funkční screening musí být účinný, bezpečný, protože mu vystavujeme velkou masu obyvatel, kteří jsou v podstatě zdraví, a měl by být dostupný i lidem, kteří jsou vůči pozvánkám a výzvám k prevenci rezistentnější,“ doplňuje ředitel ÚZIS Ladislav Dušek.
Adresné zvaní mělo úspěch. Přesto čtyři z pěti lidí hodili dopis do koše
V pololetí přitom skončil projekt adresného zvaní na tři onkologické screeningy – prsu, děložního čípku a kolorekta. Pozváni byli ve rizikových věkových skupinách ti, kdo se dosud preventivního vyšetření nezúčastnili. Podle prvních souhrnných výsledků na pozvánky na vyšetření rakoviny tlustého střeva zareagovalo necelých 15 procent oslovených, na mamografii si díky dopisu došlo přes 13 procent s na kontrolu rakoviny děložního čípku přes devět procent oslovených. Rozesláno bylo celkem kolem 3,5 milionu pozvánek.
„Odezva je pozitivní zejména u kolorektálního karcinomu, kde jde v současnosti o 15 procent a ještě to s dalším vyhodnocením naroste. Na druhou stranu se nemohu zbavit pocitu, že odpověď by mohla být přece jen vyšší. Osmdesát procent lidí, kteří vzali pozvánku a vyhodili ji, u každé z chorob riskují život, i když prevence obnáší pouze návštěvu příslušného specialisty. I toto lze ale považovat za úspěch, protože nemusel přijít nikdo. V žádném evropském státě nedošlo k úspěchu na jediný náraz, takže budeme muset s projektem pokračovat. To je také jeden z cílů představovaného akčního plánu,“ komentuje výsledky docent Dušek.
I když jsme v počtu nádorů tlustého střeva a konečníku na světové špici, také díky screeningovému programu se daří nárůst zastavit. Hlavní ovšem je, že klesají čísla, co se týče mortality. „I státy Unie označují to, co se nám u této nemoci podařilo, za skok desetiletí,“ potvrzuje pozitivní trend Ladislav Dušek. Loni tak na vyšetření kolorektálního karcinomu dorazilo téměř 31 procent lidí nad 50 let, ve věkové skupině 55+ to bylo dokonce skoro 37 procent. Podle docenta Duška přitom jde o čísla, která už lze důstojně představit i v Evropě, v ideálním případě by ale měla být ještě o 20 až 30 procent vyšší. Informace o onemocnění i centrech léčby jsou na stránkách Kolorektum.cz.
Kvalita screeningů by se měla inspirovat mamografií
V posledních letech také narůstá počet pacientek s rakovinou prsu, což souvisí se změnou reprodukčního chování a stárnutím populace. Navzdory tom, že počty nemocných rostou, mortalita klesá. Právě nádory prsu, které jsou zachyceny v prvním stadiu, jsou totiž takřka vždy léčitelné – sto procent žen žije pět let od diagnózy, zatímco u záchytu ve čtvrtém stadiu je to jen čtvrtina. Pokrytí mamografickým screeningem se u nás přitom podařilo dostat na celých 61 procent. „Blížíme se tedy hranici kolem 65 procent, kdy se screening začne velmi výrazně vyplácet také finančně,“ podotýká Ladislav Dušek.
Právě mamografický screening by se přitom nyní měl stát vzorem pro ostatní onkologické screeningy, co se týče kvality.
„Mamografický screening jsme spustili v roce 2002. O kvalitu, kterou nyní chceme podtrhnout, jsme se snažili od samého začátku – nikdy to nebylo jen o tom, že uděláme snímek a neřekne se B. Od začátku jsme zdůrazňovali, že screening musí být organizovaný, řízený, celoplošný, musí být dostupný pro všechny, ale na druhou stranu ne aby ho dělala takříkajíc každá vesnice. Centra musí udržovat kvalitu. Základním indikátorem přitom je, kolik žen v daném centru vyšetří – kvalita se rodí okolo 5000 vyšetření. Když někdo něco dělá často, dělá to dobře. Každé centrum se také musí prokázat tím, že je schopno najít minimální nález, protože screening je boj o čas. I to v jednotlivých indikátorech sledujeme. Pakliže má centrum problémy v jednom či více indikátorů, navštívíme ho a s lékaři probereme, kde je problém, že se nevejdou do průměru českých center,“ vysvětluje Miroslava Skovajsová, předsedkyně Asociace mamodiagnostiků ČR.
Podle ní je zároveň důležité ženy neděsit dlouhým čekáním a doplňujícími vyšetřeními. „U nás ve většině center děláme toto doplňující ultrazvukové vyšetření ten samý den. Organizačně je to tak náročné, že kdykoliv to v rámci Evropy přednášíme, ptají se nás, jestli dobře rozuměli – zda žena odchází ze screeningu s výsledkem v ruce i přesto, že měla doplňující vyšetření. Skutečná doplňující vyšetření, kdy ženy z domova pozveme na biopsii a podobně, držíme zhruba na dvou procentech. V těchto případech jim dáváme co nejbližší termín, aby nežily v obavě, co se s nimi děje,“ doplňuje doktorka Skovajsová.
V ČR bylo od roku 2002 provedeno téměř 4,9 milionu mamografických vyšetření, u téměř 25 tisíc žen byl za tu dobu odhalen zhoubný nádor. V současnosti v Česku funguje 69 doporučených pracovišť. Kompletní informace najdou pacienti i odborníci na webu Mamo.cz, k rakovině děložního čípku jsou podrobnosti na stránkách Cervix.cz.
Budou pilotní programy u autismu či rakoviny prostaty?
Ačkoliv je udržení tří onkologických screeningů a adresného zvaní jedním z bodů, které by měla mít nová rada na starosti, pilotní programy týkající se včasného záchytu by se měly týkat i dalších oblastí.
„U závažných onemocnění chceme iniciovat nové pilotní programy jak z oblasti onkologie, tak diabetologie či onemocnění pohybového ústrojí, jako je osteoporóza. Nejprve však chceme, aby tyto věci proběhly pilotním projektem, byla vyhodnocena jejich efektivita a účinnost a teprve pak se z nich staly plošné screeningy. Finance, které do toho plynou, jsou podle mne jedny z nejlépe vynaložených v českém zdravotnictví,“ zdůrazňuje ministr Němeček.
Které návrhy by měla v září rada projednat? Jde o pilotní projekt sekundární prevence patologických zlomenin (osteoporóza), sekundární prevence diabetu u rizikové populace, časný záchyt diabetické retinopatie, časný záchyt výdutě břišní aorty, novorozenecký laboratorní záchyt závažných vrozených kombinovaných poruch imunity, časná diagnostika poruch autistického spektra, časný záchyt bronchogenního karcinomu u vysoce rizikové populace, časný záchyt karcinomu prostaty se zaměřením na vybrané rizikové skupiny či prevence chronického renálního selhání.
Už před rokem a půl přitom měl být o několik chorob rozšířen novorozenecký screening, který se provádí z kapky suché krve a v současnosti zahrnuje 13 nemocí. „Rozšiřování novorozeneckého screeningu o další indikace bude předmětem jednání řídící rady, přičemž kolegové, kteří novorozenecký screening garantují, jsou v radě reprezentativně zastoupeni,“ říká docent Dušek.
Lidé mohou žít nevědomky s diabetem i osm let
Zlepšit by se do budoucna mohl také záchyt diabetiků. „Národní diabetologický program obsahuje řadu bodů, ž nichž nejdůležitější je prevence a aktivní vyhledávání pacientů s diabetem II. typu. Lidé totiž mohou žít i osm let s vyšší glykémií a nikdo to nepozná. 96 procent populace soudí, že diabetes je závažná choroba, ale v této chvíli bohužel 43 procent nechodí na preventivní prohlídky u praktického lékaře, což je nejjednodušší a nejlevnější způsob záchytu,“ poukazuje profesor Milan Kvapil, přednosta Interní kliniky FN Motol. Včasný záchyt diabetu má přitom význam nejen pro samotného pacienta. V případě, přijde kvůli komplikacím o nohu, oslepne nebo mu selžou ledviny, pocítí to pochopitelně i jeho rodina. Dnes má přitom celkem třetina Čechů v blízkém okolí někoho, kdo cukrovkou trpí. Tři čtvrtiny všech diabetiků navíc v současnosti podlehnou infarktu či mrtvici.
V radě, která bude projekty posuzovat, bude kolem čtyřiceti odborníků, a to jak z řad těch, kdo se problematikou prevence zabývají, tak ze zástupců pojišťoven. „První, co nás čeká, je projednání nových pilotních projektů a programů. Už i současných devět je moc a navíc si myslím, že díky otevřené výzvě se dva tři ještě přihlásí. Projekty musí být prioritizovány jednáním rady, nemůže to rozhodovat jeden člověk. Věřím, že dosáhneme na prostředky z evropských fondů, díky kterým se nám podaří pilotní programy iniciovat a připravit v tomto roce, aby v dalším období jednoho dvou let běželo jejich testování a ověřování. Žádný projekt ovšem nemůže běžet bez souhlasu zdravotních pojišťoven, protože evropské zdroje nám nezaplatí vlastní péči o člověka,“ uzavírá Ladislav Dušek s tím, že rada se bude scházet jednou až dvakrát ročně.
Michaela Koubová
