Hlavním přístupem v politice oblasti závislostí by měl být podle národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila princip snižování škod neboli takzvaný harm reduction. Zákazy a nulová tolerance neblahé jevy ze společnosti nevymýtí. Tento přístup se snaží prosadit navzdory řadě politiků i doporučení Světové zdravotnické organizace. Zkušenosti z jiných zemí totiž potvrzují, že politika harm reduction funguje. Více o rizicích závislostí, ekonomických dopadech, možnostech regulace i postoji současné vlády řekl Vobořil na konferenci Ekonomika prevence, kterou pořádal Zdravotnický deník.
„My – jako společnost – si pořád myslíme, že dokážeme některé společenské jevy úplně vytlačit tím, že je zakážeme či dokonce zkriminalizujeme a ony zmizí. Ale ono se to neděje,“ představil reálný stav věci Vobořil. Politika abstinence od škodlivých látek má podle něj spíše informativní charakter, necílí však na minimalizaci škod a rizik.
Na prevenci chybějí peníze
V České republice je přitom až 2,1 milionu denních kuřáků a 980 tisíc denních konzumentů alkoholu, přičemž těch, co pijí rizikově je ještě o 70 procent více. Dále v ČR žije až 1,5 milionu uživatelů psychoaktivních léků, téměř půl milionu intenzivních uživatelů konopí, 200 tisíc gamblerů, podobný počet osob s digitální závislostí a téměř 50 tisíc uživatelů tvrdých drog. Společenské náklady spojené se závislostmi činí ročně 175 miliard korun, z toho 100 miliard souvisí s kouřením a asi 50 miliard s alkoholem. „Veřejnost to ale vnímá naopak. Tabák vnímá jako nejméně problematickou drogu,“ dodal Vobořil.
Záznam celé konference můžete zhlédnout zde:
Odlišné vnímání dokazuje i lišící se počet závislých na různých látkách, kteří chtějí svůj problém řešit. „Jenom několik tisíc lidí si přijde říct o léčbu ze závislosti na cigaretách, zatímco 37 tisíc závislých na nelegálních látkách – tedy 70 až 80 procent uživatelů – přijde do nějaké sítě pomoci,“ uvedl Vobořil s tím, že podobná situace jako u chronických uživatelů tabáku panuje i u alkoholiků, z nichž se k léčbě odhodlé jen nepatrná menšina. „Na základě akčního plánu to chceme změnit, ale nemáme na to peníze,“ uvedl Vobořil.
Přitom prevence nemusí být nutně drahá. „Nemusí to být formou plakátů nebo mediálních výstupů. Můžeme pracovat s lékaři, s pediatry, se školami,“ nastínil možnou podobu protidrogové osvěty. Vlády prý ale již přes dvacet let nechtějí dávat na informační kampaně peníze. „Nebýt médií, tak se o tom nemluví,“ vyzdvihl několikrát přínos sdělovacích prostředků národní protidrogový koordinátor.
Názor na regulaci není jednotný
Vobořil připomněl i přístup současné vlády k problematice závislostí. Vláda si ve svém programovém prohlášení z počátku minulého roku předsevzala právě politiku harm reduction, a to mimo jiné úměrnou regulací návykových látek s ohledem na jejich škodlivost
Aplikace této politiky je ovšem náročnější, než se mohlo zprvu zdát. Přestože u tvrdých drog panuje obecná shoda, u drog legálních, zejména pokud jde o různé formy konzumace tabáku nebo hazard, je pohled na správné nastavení regulace roztříštěný. Vobořil uvedl, že se na vládě prozatím nedaří najít shodu nad realizací daňového balíčku dle rizikovosti a to navzdory zřejmým odlišným účinkům různých forem tabákových a nikotinových výrobků.
Nejrizikovější jsou výrobky se spalovaným tabákem, tedy klasické cigarety, doutníky a dýmky, méně rizikové pak produkty s bezdýmným tabákem a vůbec nejméně škodlivé jsou elektronické cigarety, ústní a nosní spreje či náplasti.
Vobořil rovněž představil pět pilířů Akčního plánu politiky v oblasti závislostí na roky 2023 až 2025. Prvním je prevence a léčba závislostí, druhým regulace trhu s návykovými látkami s ohledem na rizikovost produktů. „Zde řešíme to, zdali by se nové látky, které nejsou na seznamu zakázaných látek jako například kratom nebo konopí, neměly spíše regulovat než u nich přistoupit k politice nulové tolerance,“ upřesnil Vobořil. Dalšími pilíři jsou nastavení daňové zátěže tak, aby byl výběr daní co nejefektivnější, prosazování principů politiky závislostí navazující na priority předsednictví České republiky v Radě Evropské unie a minimalizace dopadů krize na Ukrajině na situaci v oblasti závislosti v tuzemsku.
Prosazení harm reduction WHO navzdory
Vobořil si současně posteskl nad přístupem Světové zdravotnické organizace (WHO) k regulaci nikotinových a tabákových výrobků. „Poslední dva roky velmi tlačí na to, aby nikotinové náhražky byly regulovány stejně jako cigarety. Na tom je něco špatně,“ pozastavil se nad zjevným ignorováním různé škodlivosti tabákových výrobků a apeloval na přítomné novináře z prestižních světových médií, aby pátrali po tom, co se skrývá za takovým postojem. O prosazení politiky harm reduction proto chce Česká republika usilovat na jednáních Evropské unie a dalších mezinárodních fórech, včetně samotné Světové zdravotnické organizace. Nejen WHO, ale i některým vládám rovněž vytkl alibismus kolem nečinnosti s ohledem na údajně chybějící důkazy o různé škodlivosti.
Jako pozitivní příklad země s úspěšnou protidrogovou politikou Vobořil uvedl Švédsko, kde se podařilo splnit cíl Evropské unie i WHO na snížení počtu denních kuřáků k pěti procentům populace. „Není to proto, že by přestali užívat nikotin, ale přešli na méně rizikové náhražky,“ doplnil národní protidrogový koordinátor na konferenci Zdravotnického deníku. S redukcí kouření v severské zemi dramaticky poklesl i výskyt infarktů, rakoviny plic a jiných s kouřením spojených onemocnění.
Filip Krumphanzl
Foto: Radek Čepelák
Poděkování za podporu konference patří Všeobecné zdravotní pojišťovně, Národní sportovní agentuře, RBP, Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra ČR, Vojenské zdravotní pojišťovně, zdravotnické skupině EUC a společnosti Sprinx.
