Podvýživa neboli malnutrice není pouze problémem zemí třetího světa. Dotýká se i České republiky a dalších zemí Evropy. Podle průzkumu ministerstva zdravotnictví z roku 2021 se malnutrice vyskytuje téměř u třetiny všech českých pacientů. Ohrožení jsou jí zejména onkologičtí pacienti a dlouhodobě hospitalizovaní staršího věku – u nich potom může být tento stav i život ohrožující. Na jeho předcházení se zaměřuje nový pilotní projekt Národního screeningového centra (NSC), spadajícího pod Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), s názvem „Časný záchyt malnutrice u onkologických pacientů a osob nad 65 let“. Více o tomto „pilotu“ i problematice podvýživy Zdravotnickému deníku řekl manažer projektu Nikola Štourač.
Jak konkrétně se podvýživa projevuje na zdraví a kvalitě života pacientů, zejména těch onkologických?
Malnutrice se projevuje především neúmyslným úbytkem hmotnosti a může vést až k sarkopenii (úbytku svalové hmoty). V případě onkologických pacientů je malnutrice spojována se sníženou odpovědí na onkologickou léčbu – dochází k vyššímu výskytu pooperačních komplikací, komplikací při léčbě, delší hospitalizaci a také k nižší toleranci chemoterapie či imunoterapie. Nějaká forma malnutrice se v průběhu léčby vyskytne až u 70 procent onkologicky nemocných pacientů, u 20 až 23 procent pak malnutrice představuje střední až vysoké riziko pro jejich zdravotní stav.
Jaký je hlavní cíl Vašeho projektu?
Hlavním cílem projektu je předejít rozvoji malnutrice u onkologických pacientů a dlouhodobě hospitalizovaných pacientů starších 65 let. Malnutrice má u těchto pacientů výrazný vliv na kvalitu jejich života i účinnost poskytované onkologické léčby a celkový zdravotní stav.
Dále je cílem projektu připravit a standardizovat časný záchyt malnutrice jako součást ošetřovatelské praxe u pacientů s onkologickou diagnózou tak, aby byla včas zahájena adekvátní nutriční intervence, která povede k vyšší toleranci náročné léčby a lepším terapeutickým výsledkům, a tím ke zvýšení kvality života pacienta.
Jaké jsou hlavní důvody pro jeho spuštění? Vycházíte například z nějakých dat, z nichž vyplývá, že je malnutrice u českých pacientů horší než v jiných zemích?
Důvodem spuštění projektu není skutečnost, že by péče o pacienty u nás byla méně kvalitní než v jiných zemích. Hlavním důvodem je nastavení vhodných procesů a mechanismů formou doporučeného postupu péče o osoby s vysokým rizikem rozvoje malnutrice, který se, v případě úspěchu projektu, pokusíme rozšířit na všechna onkologická pracoviště v republice.
Jak bude testování probíhat?
V zapojených onkologických pracovištích a nemocnicích bude pacient splňující inkluzní kritéria vyšetřen dle nastavené metodiky prostřednictvím dvou návštěv. Při první návštěvě vyplní lékař s pacientem dotazník k hodnocení rizika malnutrice, dále bude změřena hmotnost a výška pacienta, zhodnoceno BMI (body mass index), bude provedena analýza tělesného složení (procentuální zastoupení tělesného tuku, kosterního svalstva, minerálů a tělesné vody) a budou provedeny odběry krve. Na základě výsledků vyšetření bude pacientovi doporučena nutriční péče.
Za přibližně čtyři až šest týdnů bude pacient pozván na druhou kontrolu, při které dojde ke zhodnocení efektu a přínosu nutriční intervence včetně compliance pacienta. Proběhne vyhodnocení nutričního stavu pacienta a v případě zlepšení bude zahájena příslušná léčba (jestliže dosud zahájena nebyla). V případě zhoršení dojde ke zhodnocení důvodů možného zhoršení nutričního stavu a tento pacient bude dále sledován a nutričně podporován. Za přibližně další tři měsíce bude pacient znovu pozván na kontrolu a dojde k vyhodnocení efektu nutriční intervence a jejího vlivu na celkový stav pacienta a průběh jeho léčby.
Jaký je odhadovaný rozpočet projektu? Kdo ho financuje?
Projekt je spolufinancován Evropskou unií formou Operačního programu Zaměstnanost plus (OPZ+) a zhruba jednou čtvrtinou z prostředků státního rozpočtu. Rozpočet celého projektu je necelých 13 milionů korun.
Jakým způsobem by mohl tento projekt ovlivnit budoucí politiku a strategie v oblasti péče o onkologické pacienty a seniory?
Především tím, že na základě výsledků projektu dojde ke sjednocení správné praxe v oblasti časného záchytu malnutrice a jeho zavedení do běžné klinické praxe. Současně vznikne odborný materiál pro vzdělávání nutričních terapeutů a zdravotních sester.
Jaká máte očekávání od projektu? Jak se po jeho uskutečnění podle Vás změní přístup k výživě onkologických pacientů a pacientů nad 65 let?
Věřím, že se povede zavést tento pilotní projekt do běžné praxe a dojde tak ke zvýšení efektivity a kvality jak onkologické péče, tak i péče o dlouhodobě hospitalizované pacienty a klienty domovů pro seniory. Zároveň očekávám, že se o problému malnutrice u onkologických pacientů a starší populace začne mluvit a dostane se do povědomí širší veřejnosti.
Projekt má trvat do konce března 2026. Budete se snažit rozšířit testování na malnutrici již v jeho průběhu, nebo počkáte až na finální výsledky výzkumu?
Tento projekt bude realizován pilotně v přibližně deseti zdravotnických zařízeních napříč celou Českou republikou a bude do něho zapojeno dva tisíce osob. Testování bude již součástí samotného pilotního projektu a zároveň bude také probíhat nutriční intervence v případě zjištění rizika malnutrice. Celkové zhodnocení přínosnosti bude provedeno až po ukončení projektu.
Filip Krumphanzl
