Naše pojišťovna roste, rychle navyšujeme počty smluvních poskytovatelů, kterým se stejně jako našim pojištěncům snažíme co nejvíce zvyšovat komfort. V rozhovoru pro Zdravotnický deník to řekl ředitel RBP pro zdravotnictví Pavel Rydrych. Mluvili jsme s ním o rozvoji stávajících služeb i o tom, jaké projekty chystá RBP do budoucna.
RBP se za poslední čtyři roky podařilo zvýšit počet smluvních poskytovatelů zdravotních služeb – tedy lékařů a zdravotnických zařízení – ze 12 na téměř 16 tisíc? Jakým tempem bude podle vás tento růst letos a v dalších letech pokračovat?
Letos jsme si už pátý rok v řadě vytyčili úkol získat ročně tisíc nových poskytovatelů zdravotních služeb. A věřím, že se nám podaří toto očekávání naplnit i v tomto roce. Vytipovali jsme si zajímavé oblasti, v nichž cítíme, že našim klientům potřebujeme poskytnout komfort poskytovatelů zdravotních služeb, kteří mají smlouvu s RBP.
Jak takové vyhledávání nových potenciálních smluvních poskytovatelů v praxi vypadá?
Reagujeme na požadavky pojištěnců, které se u nás sbíhají nejen z Moravskoslezského a Zlínského kraje, ale i z krajů ostatních. Tato agenda je přibližně z padesáti procent založena na výjezdech, při kterých vytipovaným poskytovatelům, primárně v oblasti primární péče, kteří ještě nemají smlouvu s RBP, tuto smluvní spolupráci aktivně nabízíme. Portfolio ve vybraných odbornostech se tedy snažíme neustále rozšiřovat. V průběhu pěti let jsme zasmluvnili snad všechny oblasti, ve kterých se naši klienti pohybují. Reagujeme tím také na migraci našich klientů mimo dominantní Moravskoslezský kraj, ať už z důvodů krátkodobých, jako je studium, nebo dlouhodobých, jako je například stěhování při změně práce.
V dnešní digitální době upřednostňujeme užívání naší aplikace my213, kterou využívají nejen pojištěnci RBP, ale i poskytovatelé. Elektronické prostředí je pro navázání smluvního vztahu nejjednodušší. Vedle my213 funguje také systém schránek, ať už datových, tak pro konzervativní klienty i klasické poštovní. Aby uzavření smluvního vztahu bylo co nejjednodušší, sumarizujeme kompletní podklady tak, aby lékař nemusel vyhledávat všechna nezbytná oprávnění, registrace a doklady k navázání smluvního vztahu. Je to agenda, na kterou se i letos v RBP celopodnikově zaměřujeme.
Ve Zdravotnickém deníku jsme psali o několika projektech RBP – o garantovaných vyšetření na magnetické rezonanci do dvou týdnů magnet213, o vyšetřeních k odhalení prediabetu PreDIA a o genetickém testování recesivních poruch pro budoucí rodiče geny213. Jaké s nimi máte plány do budoucna?
U projektu zaměřeného na prevenci diabetu a jeho komplikací PreDIA jsme realizovali širší odborné setkání se zapojenými poskytovateli – jak všeobecnými praktickými lékaři, tak ambulantními specialisty-diabetology. Role odborného garanta se ujal předseda České diabetologické společnosti profesor Prázný, za což mu patří mé velké poděkování.
Projekt magnet213, tedy zajištění magnetické rezonance do 14 dní, se osvědčil natolik, že jsme získali další spolupracující poskytovatele ze skupiny AGEL – Nemocnici AGEL Nový Jičín a Nemocnici AGEL Valašské Meziříčí.
Projekt geny213 dostál pro klienty pozitivní změny – od druhého pololetí jsou úhrady vyšetření, respektive kompenzovaných nákladů, jednodušší a rychlejší. S vybraným poskytovatelem máme eshop řešení nastavené tak, aby finanční spoluúčast pojištěnce nebyla tak vysoká. Snažíme se také aby zmíněné projekty byly vhodně medializovány, například na odborných konferencích, v případě projektu geny213 naposledy v rámci 56. výroční cytogenomické konference v Ostravě.
A jak dosavadní výsledky zmíněných programů v průběhu času hodnotíte?
U každého projektu máme nastaveny úrovně a frekvence hodnocení. Hodnocení je pak realizováno například aplikací hodnotících kritérií, srovnáním s referenčními parametry zhodnocením nároků na zdroje nebo zhodnocením předpokládaného užitku pro zúčastněné strany. Nesporným úspěchem u projektu magnet213 je například to, že se nám i přes rostoucí počet klientů stále daří naplňovat čtrnáctidenní kvótu pro její zajištění.
Co se týče projektu geny213, u něho jsme optiku do druhého pololetí na základě našich hodnocení upravili tak, aby byla pro pojištěnce méně ekonomicky náročná, a tudíž přitažlivější. U projektu, který vyžaduje nějakou spoluúčast ze strany pojištěnců, vnímáme, jak se celospolečenská ekonomická situace bohužel odráží i ve zdravotnictví – v tom, kolik jsou lidé ochotni investovat svých vlastních prostředků do dalších preventivních zdravotních služeb.
Můžete našim čtenářům prozradit, jaké unikátní projekty chystáte do budoucna?
Elektronizace a digitalizace vede k dalšímu rozvoji poskytování distančních forem zdravotních služeb, které budou podpořeny i předmětnou národní legislativou. V poskytování telemedicínských služeb vidíme jako zdravotní pojišťovna pole pro další příležitosti. Právě v elektronizaci a distančním poskytování zdravotních služeb máme projekty, které jsme připravovali ve spolupráci s Moravskoslezským krajem – a v této spolupráci budeme i nadále pokračovat. Naši pojištěnci v geograficky odlehlých lokalitách podle mého názoru tyto naše aktivity ocení.
V RBP se vedle již zavedených technologií snažíme otestovat i náměty budoucnosti, například využití virtuální reality v oblasti rehabilitací.
Vy sám za sebou máte poměrně pestrou kariéru v segmentu zdravotnictví. Působil jste například ve farmaceutické firmě, na ministerstvu zdravotnictví i ve Fakultní nemocnici Ostrava. Pomáhají vám tyto zkušenosti při práci v RBP lépe porozumět některým mechanismům ve zdravotnictví?
Moje předchozí zkušenosti jsou určitě ku prospěchu věci, myslím, že mi dávají určitý nadhled nad svěřenými agendami a jejich naplňováním. Ku prospěchu jsou pochopitelně i kontakty, které jsem v průběhu dvaceti let ve zdravotnictví nasbíral, a to napříč zdravotnickým systémem. Každá předchozí zkušenost mi umožňuje snadněji hledat efektivní dohody, které budou dlouhodobě udržitelné. Mám za to, že i díky svým předchozím zkušenostem jsem byl schopen během roku v RBP poměrně rychle vstřebat požadavky, které jsou na funkci zdravotního ředitele kladeny.
Jakub Němec
