Špaňár: Zdravotní pojišťovny nemohou být primárním pilířem prevence. Nemají na to peníze
Prevence přináší efekt v horizontu 7 až 10 let, proto je třeba se jí zabývat co nejdříve. Zdravotní pojišťovny by však neměly být jejím primárním pilířem, nemají na to ani peníze. V rámci diskusního panelu třetího ročníku konference Zdravotnického deníku Ekonomika prevence to řekl generální ředitel Union zdravotní pojišťovny Michal Špaňár. Podle jeho slov ale pojišťovny plní povinnosti v rámci sekundární či terciální prevence.
Prevence má podle šéfa Unionu tři úrovně – primární, sekundární a terciální. Primární prevence je podle jeho slov široká oblast. „Souhlasím, že v tomto směru je zásadní prevence a edukace o zdravém životním stylu. Zde je zdravotní pojišťovna až na konci. Zdravotní pojišťovny by neměly být primárním pilířem prevence. Nemají na to ani peníze a muselo by se něco změnit,“ řekl Špaňár na konferenci.
Přesto pojišťovny podle jeho slov mohou něco udělat. „Přestože na to máme omezený rozpočet, připravili jsme například sérii podcastů. Problémy v nich rozebírá profesionál v oboru i z pohledu prevence a máme extrémně pozitivní zpětnou vazbu,“ řekl s tím, že pojišťovna vydává i informační letáky o prevenci. Dodal, že Slovensku a Česku by pomohlo i vyučování zdravotní gramotnosti na školách.
První diskusní blog třetího ročníku konference Zdravotnického deníku Ekonomika prevence. V popředí (zleva) primář kardiologického oddělení Nemocnice na Homolce Petr Neužil, ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Marian Hajdúch, generální ředitel slovenské Union zdravotní pojišťovny Michal Špaňár, předseda moderátor diskuse Ivo Hartmann, člen české Národní ekonomické rady vlády Aleš Rod a místopředseda zdravotnického výboru ve sněmovně českého parlamentu Petr Fifka.
Organizovaný screening je méně efektivní
Co se týče sekundární prevence, tam už mají podle Špaňára pojišťovny větší roli. Pojišťovna Union, jako dceřiná pojišťovna nizozemské společnosti, podle něj převzala několik věcí z Nizozemska. V rámci sekundární prevence jde například o poskytování benefitů s podmínkou absolvování preventivní prohlídky či preventivní screeningy.
„V Unionu je populární benefit ve formě příspěvku na zubní ošetření, který je podmíněn absolvováním preventivní zubní prohlídky, ale i preventivní prohlídky u všeobecného lékaře. Jak už to bývá zvykem, když se zacílí na nejcitlivější orgán lidí, kterou je peněženka, zafunguje to. Počet lidí, kteří absolvují preventivní prohlídku, vzrostl. Lidi je třeba motivovat nejen zdravotními benefity, ale také prostřednictvím financí,“ uvedl šéf Unionu.
Mohlo by vás zajímat
Generální ředitel Union zdravotní pojišťovny Michal Špaňár během třetího ročníku konference Zdravotnického deníku Ekonomika prevence.
Praxe v pojišťovně ale podle jeho slov ukázala, že takzvaný organizovaný screening je méně efektivní než klasické pozvání na preventivní prohlídku. V tomto směru je ještě podle něj třeba zlepšit strategii. “Ale obecně platí, že i pozvání na preventivní prohlídku by mělo být předem nastaveno tak, aby to bylo z hlediska vynaložených prostředků i efektivní,” řekl Špaňár.
V rámci preventivního screeningu byla odezva u nádorů tlustého střeva na úrovni 14 procent, u rakoviny děložního čípku na úrovni 18 procent a u prsních nádorů to bylo 11 procent. O něco výše byly odezvy při pozvánkách na všeobecnou preventivní prohlídku (26,50 %), u pediatra (75,1 %), v rámci zubních prohlídek (48,7 %) a gynekologických prohlídek (40,7 %).
Publikum konference Zdravotnického deníku Ekonomika prevence se často zapojovalo do diskusí zajímavými otázkami.
Pomoci by mohla i telemedicína
Pojišťoven se týká i takzvaná terciální prevence. Jedná se o oblast, která se zaměřuje na minimalizaci již existujících diagnóz. V rámci ní podle Špaňára může pomoci zejména telemedicína a různé vzdálené monitorování. „Tyto nástroje mohou přinést vyšší kvalitu, ale i délku života. Zároveň snižují celkové náklady na financování zdravotní péče. Problém je v tom, že telemedicína není vnímána jako poskytování klasické zdravotní péče. Nemůže tak být hrazena z veřejného zdravotního pojištění,“ zdůraznil generální ředitel Union zdravotní pojišťovny.
Podle zjištění Unionu může vzdálené monitorování například při chronickém srdečním selhání pomoci zvýšit kvalitu života pacienta a zabránit hospitalizaci. Na Slovensku je to přitom jedna z diagnóz, které jsou nejčastější příčinou hospitalizace. „Nám se daří monitorováním a včasným pozváním na prohlídku do ambulance zabránit komplikacím. Abychom však mohli tyto aktivity rozjet ve větším rozsahu, musela by se telemedicína přidat do seznamu poskytovatelů zdravotní péče,“ vysvětlil.
Náklady na všeobecné preventivní prohlídky jsou na úrovni téměř 50 milionů eur ročně. Na Slovensku je také 1,2 milionu lidí s vysokým krevním tlakem. Paradoxně, počet návštěv lékařů je v zemi poměrně vysoký. Podle statistik jde o 10,1 návštěv na osobu ročně, což je ve srovnání s jinými zeměmi na světě velmi vysoké číslo.
Slovensko přesto eviduje zhruba 12 tisíc odvratitelných úmrtí ročně. Jedná se o šestou nejhorší bilanci v rámci zemí Evropské unie. Podle Špaňára jde o špičku pyramidy problémů, kterým by se dalo zabránit, kdyby byla prevence systematičtější. “Prevence přináší efekt v horizontu 7 až 10 let, proto se jí je třeba zabývat co nejdříve,” dodal ředitel Union pojišťovny.
Miroslav Homola
Foto: Radek Čepelák
Poděkování za podporu konference patří Všeobecné zdravotní pojišťovně, Národní sportovní agentuře, RBP, Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra ČR, Vojenské zdravotní pojišťovně, zdravotnické skupině EUC a společnosti Sprinx.
Miroslav Homola
