Zdravotnické a sociální odbory zopakovaly na zasedání sociální tripartity, které proběhlo v minulém týdnu, svůj požadavek na 15procentní růst platových tarifů v sociálních službách. V tuto chvíli to ale nevypadá, že jim bude vyhověno – MPSV totiž předpokládá, že meziroční navýšení financí v tomto segmentu dosáhne zhruba šesti procent, přičemž dotace od státu zůstanou na letošní úrovni.
Odbory na posledním zasedání sociální tripartity opět upozornily na tristní personální situaci v sociálních službách, vysokou fluktuaci zaměstnanců a odchody pracovníků mimo systém sociálních služeb. Podle nich jsou na tom někteří zaměstnanci v sociálních službách tak, že mají nárok na sociální dávky.
„Zaměstnanec si má vydělat dostatek financí, aby uživil svoji rodinu, a ne žádat o sociální dávky ke své mzdě,“ pozastavují se zdravotní a sociální odbory.
Zástupci odborů také na zasedání odkázali na své připomínky k návrhu státního rozpočtu, které prezentovali i na plenárním zasedání tripartity. „Jako každoročně připomínáme, že Pododdíl 435 (služby sociální péče) je zásadně podfinancovaný. Vzhledem k nízkým mzdám zaměstnanců v sociálních službách, kdy část zaměstnanců neměla zvýšené platy a mzdy, požadujeme částku na dotace pro poskytovatele sociálních služeb zvýšit o 15 procent. Navýšené finanční prostředky požadujeme využít na zvýšení tarifních platů a potažmo mezd pro zaměstnance v sociálních službách, a to o uvedených 15 procent. Navýšení platů a mezd je bezpodmínečně nutné pro udržení zaměstnanců v sociálních službách,“ uvedly odbory v připomínkách.
Za sestry v sociálních službách půl miliardy navíc
Podle vrchní ředitelky sekce rodinné politiky a sociálních služeb na MPSV Zdislavy Odstrčilové je aktuální návrh státního rozpočtu v oblasti podpory sociálních služeb a dalších dotačních titulů koncipován tak, aby byla částka podpory stejná jako pro rok 2023. Do sociálních služeb pak MPSV plánuje nasměrovat další zdroje, zejména ze zvýšení úhrad z připravované novelizace vyhlášky 505/2006, tedy prováděcí vyhlášky k zákonu o sociálních službách, která má platit od začátku příštího roku. Další zdroje půjdou ze zdravotního pojištění za ošetřovatelskou péči – odbornost 913 čili sestra v sociálních službách, která je navýšena pro příští rok o pět set miliónů korun. MPSV tak počítá, že nárůst financí v sociálních službách tak může být o cca šest procent.
Odstrčilová zároveň poukázala na potřebu posílit do budoucna vícezdrojové financování sociálních služeb, kdy by vedle státního rozpočtu měly být více zapojeny i další rozpočty, například krajů a obcí. Dále chce zapojit do větší spoluúčasti uživatele a jejich rodiny.
Každopádně však na sociální tripartitě zaměstnavatelé navýšení tarifních platů ve veřejné sféře odmítli vzhledem k tomu, jak vypadá státní rozpočet. Připouštějí ovšem možnost navýšení financí zdravotnickým pracovníkům. Zároveň podporují zvýšení platových tarifů pro zaměstnance uvedené v příloze č. 1 nařízení vlády č. 341/2017 o platových poměrech ve veřejných službách a státní správě.
To, nakolik jsou zaměstnanci spokojeni nebo ne, by přitom měla zmapovat aktivita Unie zaměstnavatelských svazů, v rámci které se bude od listopadu monitorovat spokojenost. Podle prezidenta UZS Jiřího Horeckého bude na monitoring navazovat analýza získaných informací, kterou zaměstnavatelé plánují prezentovat odborné i laické veřejnosti.
-mk-
