Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová chce se skupinou senátorů předložit novelu, která by umožnila zubařům z třetích zemí vykonávat své povolání pod dohledem zkušeného lékaře. Chce tak na jedné straně přispět ke zlepšení dostupnosti stomatologické péče pro pacienty, na druhé straně využít zahraniční lékaře, kteří v Česku pobývají. Podobnou úpravu podle Seitlové má i Polsko či Slovensko.
„Zatím se v ČR nedaří, aby zubaři, kteří přicházejí ze třetích zemí, mohli poskytovat stomatologickou péči. To mohou až tehdy, když složí aprobační zkoušku, které ovšem předchází poměrně dlouhý proces, během něhož nemohou tuto odbornou činnost navzdory nostrifikaci svého vzdělání provádět. Situace je pak taková, že mnoho z těchto zubních lékařů to pak realizuje nelegálně, a to je ještě horší situace, protože pak celý systém není pod dostatečnou odbornou kontrolou,“ uvádí Jitka Seitlová.
Systém dnes funguje tak, že když přijde na pozvání lékař ze třetí země, nostrifikuje si diplom, čímž by mělo být potvrzeno, že jeho vzdělání odpovídá našemu. Poté musí udělat písemnou zkoušku v češtině, kde je ovšem úspěšnost jen kolem šesti procent. Ti, kdo ji udělají, pak nastupují na akreditované pracoviště, kde musí podstoupit šestiměsíční stáž. Závěrem pak je aprobační zkouška, tu ale zvládne složit jen cca deset procent lékařů, kteří o ni žádají. Pro představu: v tuto chvíli žádá 74 zubařů, a podle odhadů je na území Česka kolem tří stovek lékařů, kteří nemohou oficiálně pracovat.
„Ministerstvo zdravotnictví sice pracuje na novelizaci systému aprobačních zkoušek, ale zatím je řešení v nedohlednu. Proto přicházíme s návrhem, který umožní plynulý nástup těch, kdo jdou nostrifikováni jako zubní lékaři, do našeho systému. Nejde přitom o návrh, který by byl ojedinělý, naopak vycházíme z toho, je podobné řešení již před několika lety přijali jak v Polsku, tak na Slovensku,“ konstatuje Seitlová.
Prostor na osvojení češtiny
„Změna, kterou navrhujeme, je velmi jednoduchá. Zubař může přijít na pozvání akreditovaného pracoviště, krajského úřadu, pokud ví, že v jeho dikci není dostatek stomatologů, nebo profesních komor. Poté, co si nostrifikuje diplom, by mohl pracovat až tři roky pod dohledem zkušeného lékaře nebo na akreditovaném pracovišti,“ vysvětluje senátor Ladislav Václavec.
Zkušeným lékařem se přitom myslí stomatolog s nepřerušovanou praxí minimálně pět let a smlouvami se třemi největšími pojišťovnami v daném regionu. Během tří let si pak lékař musí udělat aprobační zkoušku ve stávajícím režimu, tedy písemnou a ústní. Při práci zároveň mají možnost osvojit si češtinu na úrovni, která jim umožní aprobační zkoušky zvládnout.
„Jednali jsme s ministerstvem zdravotnictví, které nemělo zásadní připomínky. Ani další dotčené subjekty, jako jsou kraje nebo zdravotní pojišťovny, s nimiž jsme také jednali, nemají zásadní připomínky,“ doplňuje Jitka Seitlová s tím, že několik drobnějších připomínek bylo na jejich popud do novely zapracováno.
Podle odhadů je u nás 1,5 až 1,7 milionu lidí, kteří nemají zubního lékaře, což je obzvlášť problém v odlehlejších regionech. Zásadní problém je také u dětí do 15 let, z nichž nemá svého zubaře 40 až 50 procent.
-mk-