S takovými ztrátami německé nemocnice dosud nehospodařily. Jejich finanční situace je velmi vážná. Koncem letošního roku jim v součtu bude chybět kolem deseti miliard eur. Vedle masivního zdražení energií, stavebních materiálů, zdravotnických přístrojů a vybavení šly masivně nahoru také ceny dalších souvisejících služeb. O více peněz si také stále hlasitěji říká zdravotnický personál. „Kvůli finančním problémům hrozí našim nemocnicím plošné uzavření,“ řekl odbornému deníku Deutsches Ärzteblatt Michael A. Weber, prezident Svazu nemocničních lékařů.
Německé nemocnice budou v letošním roce nejspíše hospodařit s celkovým deficitem kolem 10 miliard eur (v přepočtu asi 245 miliard korun). Takový výsledek předpověděl prezident německého Svazu nemocničních lékařů Michael A. Weber.
Mezi hlavní příčiny historicky rekordního schodku hospodaření nemocnic Weber uvedl zdražování energií, stavebních materiálů, zdravotnických přístrojů a vybavení, potravin a dalších souvisejících služeb. Kromě toho se podle Webera stále stupňují mzdové požadavky zdravotnického personálu, uvedl pro odborný deník Deutsches Ärzteblatt.
Hrozí plošné uzavírání nemocnic?
„Našim nemocnicím zároveň kvůli finančním problémům hrozí plošné uzavírání. Počet bankrotů je již nyní výrazně vyšší než v minulých letech,“ dodal Weber. Následky prý budou pro nemocnice tak velké, že je nyní nelze ani odhadnout. „Jasné však je, že stále více nemocnic nemá s ohledem na dramaticky se zhoršující finanční situaci další perspektivu. Tím pádem je dostupnost péče pro pacienty v některých regionech Německa vážně ohrožena,“ uvedl dále Michael A. Weber.
Šéf Svazu nemocničních lékařů vyzval spolkového ministra zdravotnictví Karla Lauterbacha (SPD), aby okamžitě ekonomickou situace nemocnic stabilizoval a neodkládal spuštění nemocniční reformy. „Nyní potřebujeme spolehlivé výnosy, které budou schopny pokrýt náklady, abychom si udrželi nemocnice i do budoucna,“ říká Weber, který je však důrazně proti tomu, aby se situace vyřešila prostřednictvím zahajování insolvencí. Ty totiž nelze plánovat ani kontrolovat, a ohroženy by tak byly i systémově významné nemocnice.
O špatné ekonomické situaci německých nemocnic se v Německu ví a diskutuje už mnoho měsíců. Generální ředitel Německé nemocniční společností (DKG – Deutsche Krankenhausgesellschaft) Gerald Gaβ už loni v září varoval, že insolvence hrozí až 40 procentům nemocnic v celém Německu. A už tehdy volal po tom, aby jim stát podal pomocnou ruku. „Pomoc je nutná, jinak je ohrožena péče o pacienty,“ uvedl tehdy pro deník Deutsches Ärzteblatt.
První nemocnice šla do insolvence před rokem
Gaβovo varování přišlo prakticky ruku v ruce s vyhlášením insolvence na nemocnici v braniborském městě Spremberg. Nemocnici se tehdy jala zachraňovat braniborská vláda, která jí poskytla rychlou finanční injekci. Spremberská nemocnice již dále nebyla schopna unést náklady, které jí vznikly během pandemie koronaviru a na něž se krátce poté nabalily stoupající ceny energií.
Situace se během dalších měsíců zhoršovala a spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach se ocital pod stále větším tlakem ze strany nemocnic, ale i některých odborníků, kteří volali po nutnosti nemocnicím pomoci.
Předseda berlínské pobočky Lékařské asociace Peter Bobbert před necelými dvěma měsíci vyzval spolkovou vládu, Spolkové ministerstvo zdravotnictví a Vládní nemocniční komisi, že pokud chtějí zachovat fungující zdravotnictví, „musí nemocnice zachránit“. Bobbert mimoto vznesl požadavek směrem ke spolkové vládě, aby nemocnicím plně kompenzovala vliv inflace na mzdy nemocničních pracovníků.
„Tři čtvrtiny nemocnic v naší spolkové zemi letos skončí v červených číslech,“ uvedl na jedné ze zářijových protestních akcích ve Stuttgartu šéf bádensko-württemberské pobočky Německé nemocniční společnosti Heiner Scheffold. „Za roky 2022 a 2023 vzrostly ceny v součtu o 13 procent, platby nemocnicím se ale za toto období zvýšily jen o 6,6 procenta,“ dodal.
Lauterbach: Nemocnicím pomáháme a ještě pomůžeme
Podle něho sice pomohly jednorázové příspěvky, které nemocnicím v letošním roce poslala spolková vláda ze spolkového rozpočtu, byly ale nedostatečné. „Nemocnice zůstávají se stále většími dírami ve svých bilancích osamoceny,“ řekl dále Heiner Scheffold.
Spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach (SPD) však opakované apely odmítá s tím, že spolková vláda německé nemocnice podporuje miliardami eur, a to jak v rámci koronavirové pomoci, energetické pomoci, tak například prostřednictvím příspěvků na dofinancování nákladů na péči. Zároveň slíbil, že do jara příštího roku bude uvolněna další částka, a to ve výši 2,5 miliardy eur (asi 61 miliard korun).
Zdeňka Musilová