Maximální denní úhrada za ubytování a stravu v zařízeních pobytových sociálních služeb by se v příštím roce měla zvýšit. Celkový nárůst má ve většině zařízení činit 45 korun za den, což znamená maximální úhradu za jídlo a ubytování ve výši 560 korun denně. Návrh vyhlášky, která s navýšením přichází, je nyní ve vnějším připomínkovém řízení a reaguje na vývoj inflace i ekonomickou realitu. Zároveň by krok mohl alespoň trochu přispět ke zbrzdění problému, na který nyní poukázala Asociace poskytovatelů sociálních služeb. Podle jejího průzkumu totiž v segmentu sociálních služeb schází tři tisíce pracovníků, ačkoliv v roce 2020 to byla „jen“ tisícovka.
„V pořadí již třetí novelizace vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, za období posledních dvou let se navrhuje z důvodu nutnosti reflektovat současnou ekonomickou realitu, zejména s ohledem na vývoj inflace a neustálý růst provozních nákladů. Odhad inflace pro rok 2023 dle České národní banky činí v současnosti 11 procent, což pořád představuje příliš vysokou úroveň, kterou je nutno zohlednit ve výši úhrad za stravu a ubytování. Dopady dvouciferné inflace vnímají poskytovatelé sociálních služeb jako obzvláště tvrdé, protože jejich příjmy reguluje zákon o sociálních službách ve více směrech („zastropování“ úhrad, „kapesné“ uživatelů apod.). Poskytovatelé sociálních služeb tedy mají zcela oprávněné obavy ohledně udržitelnosti provozu za stávajících podmínek v případě, že nedojde k legislativní změně,“ stojí v předkládací zprávě novelizace vyhlášky, která by měla platit od ledna 2024.
V současné době jsou stanoveny maximální sazby úhrad za ubytování ve většině pobytových zařízení sociálních služeb ve výši 280 Kč/den, v zařízeních typu služby následné péče a terapeutické komunity jde o 240 Kč/den a v zařízeních typu domy na půl cesty a azylové domy činí maximální úhrada 170 Kč/den. K tomu je stanovena maximální úhrada za celodenní stravu 235 Kč/den (z toho úhrada za oběd maximálně 105 Kč). Tyto sumy by se od ledna měly zvýšit, a to tak, že maximální denní úhrada za ubytování stoupne o 25 Kč u všech druhů sociálních služeb, které ubytování poskytují (jedinou výjimkou je úhrada za dítě u služby azylové domy, kde ke zvýšení maximální úhrady za ubytování nedochází), maximální denní úhrada za celodenní stravu by se pak měla zvednout o 20 Kč (za oběd o 10 Kč).
„Zachování současných maximálních výší úhrad za poskytování sociálních služeb neřeší potřebu vyšší participace uživatelů sociálních služeb na financování rychle rostoucích nákladů souvisejících s jejich poskytováním. V pobytových zařízeních sociálních služeb bude i nadále zachován zaručený minimální zůstatek z příjmů klienta (15 %, respektive 25 %), což omezuje u většiny klientů využití i současné maximální výše úhrady za stravu a ubytování poskytovatelem,“ uvádí důvodová zpráva.
Přínosy do rozpočtů jednotlivých poskytovatelů sociálních služeb budou záviset na tom, do jaké míry změny využijí a promítnou do výše úhrad. Předpokládaný přínos pro poskytovatele je za rok 1,7 miliardy Kč s tím, že propočet zohledňuje procento klientů, kteří nebudou moci platit zvýšené úhrady.
Problém celé Evropy
Navýšení úhrad by snad mohlo alespoň zbrzdit trend, na který v návaznosti na říjnový průzkum poukázala Asociace poskytovatelů sociálních služeb. Zatímco v roce 2020 sociálním službám scházelo zhruba tisíc pracovníků, nyní je to třikrát tolik. Podle odpovědí téměř 680 poskytovatelů sociálních služeb na nedostatek zaměstnanců upozorňuje celých 59 procent z nich. Nejvíce chybí pracovníci v sociálních službách, tedy pečovatelé a pečovatelky, kterých schází přes 1 300, následují další profese jako zdravotničtí pracovníci, sociální pracovníci, technicky-hospodářské a administrativní profese či pedagogičtí pracovníci.
„Nedostatek pracovníků v sociálních službách, zejména pečovatelek, pečovatelů a zdravotních sester, trápí v rozdílném měřítku všechny evropské země. Řada západoevropských zemí nevyužívá naplno kapacity sociálních služeb právě z důvodu nedostatku zaměstnanců,“ konstatuje prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR Jiří Horecký.
Zároveň je nutno podtrhnout, že potřeba zaměstnanců, která roste už více než deset let, bude nepochybně dál stoupat. V Evropě nyní pracuje v sociálních službách 11 milionů lidí, což představuje pět procent veškeré pracovní síly. Podle odhadů evropské asociace European Ageing Network přitom už teď v Evropě chybí až jeden milion pracovníků, evropská strategie péče ovšem navíc uvádí, že Evropa bude do roku 2050 potřebovat 1,6 milionu další pracovníků.
Co tedy dělat, aby nám zcela neujel vlak? „Týká se to nutnosti zvyšovat odměňování zaměstnanců v sociálních službách, kdy za poskytovatele vnímáme jako důležité spíše zvyšovat zdroje, aby bylo možné více využívat tzv. nenárokové složky mezd a platů (osobní ohodnocení, odměny apod.), než tomu bylo v minulosti. Dále je to snižování fyzické a duševní zátěže, s čímž souvisí i více pracovníků na jednoho klienta a konečně i zvyšování atraktivity a prestiže práce v sociálních službách,“ dodává Jiří Horecký.
-mk-
