Dostupnost léků se v Německu v průběhu příštích několika měsíců nejspíše výrazně nezlepší. Spolková vláda proto bude muset připravit další sadu opatření, aby situaci alespoň částečně vyřešila. Dosavadní kroky totiž nepřinesly kýžený efekt. „Vláda přijala soubor jednotlivých opatření, chybí ale celková strategie,” uvedl pro odborný deník Deutsches Ärzteblatt Josip Mestrovic, člen představenstva asociace výrobců generických a biosimilárních léků Pro Generika.
Německá spolková vláda bude muset přijmout další opatření, která povedou ke zlepšení zásobování léky. Zdá se totiž, že dosud prosazené kroky v zákoně o boji proti nedostatku léků nejsou dostatečné a výrazně špatný stav zásobování léky neřeší. Na konferenci, kterou v tomto týdnu pořádala asociace výrobců generických a biosimilárních léků Pro Generika, to přiznal šéf odboru léčiv, zdravotnických prostředků a biotechnologií Spolkového ministerstva zdravotnictví Thomas Müller.
„Z lékařského hlediska tento zákon nedává příliš velkou naději v to, že nedostatek léků zejména pro děti v příštích měsících výrazně poleví,” zdůraznil prezident Profesní asociace dětských a dorostových lékařů Thomas Fischbach. „Nevím, nevidím žádné světlo na konci tunelu,” dodal.
Držet půlroční zásobu léků je absurdní
Člen představenstva asociace Pro Generika Josip Mestrovic s konstatováním souhlasil a vysvětlil, že opatření přijatá ve zmíněném zákoně ke stabilizaci situace v zásobování léky zdaleka nestačí. Podle něho sice nelze upřít, že řada z nich jde správným směrem. Na mysli měl zejména možnost vyřazení dětských léků z fixních cenových skupin, a tedy jejich zdražení, což by mělo zvýšit motivaci výrobců a dodavatelů dodávky zvýšit.
Problém ale podle Mestrovice spočívá v tom, že se to týká pouze asi jednoho procenta z celkového objemu léků. „Existuje soubor jednotlivých řešení. To ale nestačí, chybí celková strategie boje proti nedostatečnému zásobování,” apeloval Mestrovic na spolkovou vládu s tím, že některá přijatá opatření mohou situaci paradoxně i zhoršit.
Mestrovic mezi jinými jmenoval například nově prosazené požadavky na držení alespoň šestiměsíční zásoby kritických léků. To by podle něho mohlo být kontraproduktivní. „Je absurdní, když kvůli takovému nařízení společnosti nemohou dodávat na trh léky, kterých je již nedostatek, ale namísto toho je musí skladovat,” podivoval se.
Raději investujme do výrobních kapacit
Podle něho je skladování takových léků po dobu šesti měsíců navíc iluzorní. „Znamenalo by to, že by se na skladě musely držet až tři miliony balení jednoho přípravku. Přitom by šlo o objemy, které mohou situaci na trhu výrazně zlepšit,” uvedl příklad, jak již přijatá opatření mohou v konci konců situaci spíše zhoršit.
Požadavky na vytváření šestiměsíční zásoby vybraných druhů léků navíc mají dopad i na produkční schopnosti farmaceutických firem. Zatímco by totiž mohly volné finanční zdroje investovat do rozšíření výrobních kapacit, musí peníze vázat právě do zásob. „Stojím před rozhodnutím, zda investovat do strojů, které jsou naléhavě potřebné, nebo do skladů?” položil řečnickou otázku Mestrovic.
A doplnil, že pokud postaví „velkou halu pro skladování léků, bude prázdná, protože jsem neinvestoval do strojů, jež by tyto sklady naplnily”. Podle něho by stát měl pracovat na celkové strategii a zlepšení rámcových podmínek, aby se opět vyplatilo do výroby léků investovat.
Dodavatelský řetězec nevykouzlíte přes noc
Thomas Müller ze Spolkového ministerstva zdravotnictví mu dal fakticky zapravdu. Odmítl ale, že by vláda měla v rukávu nějaké spásné řešení, které zásobování léky zlepší ze dne na den. „Fungující dodavatelský řetězec v mezinárodním měřítku nevykouzlíte pouze politickou vůlí. Všem bylo jasné, že přijatými opatřeními nelze situaci výrazně zlepšit už tuto zimu,” uvedl.
Připomněl ale, že k určitému zlepšení dochází. Například díky novele zákona, která má umožnit, aby některé léky zdražily, čímž se zvýší motivace výrobců i dodavatelů navýšit dodávky. „Pro mě je to signál, že političtí činitelé si uvědomují problém a vnímají ho jako velmi ohrožující, a řeší jej,” uzavřel Müller.
Zdeňka Musilová
