Zhruba 12 tisíc výkonů v režimu jednodenní péče ročně by podle plánů AKESO holding měla v horizontu roku a půl poskytovat Rehabilitační nemocnice Beroun, která by se tak stala největším poskytovatelem jednodenní péče v zemi. Na summitu Zdravotnického deníku Ekonomika zdravotnictví o tom mluvil ředitel rozvoje a inovací zdravotnického holdingu AKESO František Vlček. Popsal také, jaké jsou podle něj základní kameny toho, aby se jednodenní péče ekonomicky vyplatila.
„Efektivita je pro nás – jako pro velkého soukromého poskytovatele péče – zásadním tématem a klíčem k přežití a udržitelnému rozvoji,“ uvedl na začátku své přednášky Vlček. A pokračoval: „Jednoznačným systémovým krokem k vyšší efektivitě, je zavedení jednodenní péče. Myslím si, že ta matematika je jednoduchá – úhrada za určitý výkon v rámci jednodenní péče je nižší, než kolik pojišťovny platí za stejný výkon v rámci DRG.“ Podle Vlčka je proto jednodenní péče cestou, jak snižovat náklady na jednotku péče – a to bez kompromisů v otázce kvality a výsledků takto poskytnuté zdravotní služby.
Velké plány do budoucna
AKESO holding má přitom s jednodenní péčí bohaté a mnohaleté zkušenosti. „Máme v naší Rehabilitační nemocnici Beroun poměrně dlouhou tradici v poskytování jednodenní péče, byť to stálo spoustu energie a vyjednávání s pojišťovnami. Již od roku 2008 poskytujeme v režimu jednodenní péče artroskopické operace, jak diagnostické tak intervenční, včetně ne úplně obvyklých kloubů, jako je třeba rameno nebo kyčel. Poskytujeme i operace malých kloubů ruky a nohy,“ popsal Vlček.
Ve zdravotnických zařízeních AKESO holding bylo do konce roku 2022 provedeno již 80 tisíc výkonů jednodenní péče, z toho 50 tisíc ve zmíněné Rehabilitační nemocnici Beroun. Jednodenní péče funguje i v Nemocnici Hořovice, kde AKESO svým pacientům nabízí například malé gynekologické výkony v celkové anestezii. Plány holdingu ale směřují cestou centralizace, v budoucnu by proto mělo dojít k přesunu jednodenních výkonů z Hořovic do Berouna, kde stále dochází k navyšování kapacit, jak lůžkových, tak operačních. V tuto chvíli nabízí Rehabilitační nemocnice Beroun 72 lůžek jednodenní péče a čtyři operační sály, dokončována je příprava pátého.
V roce 2022 bylo v Berouně v režimu jednodenní péče provedeno 4,5 tisíce výkonů, plány AKESO jsou nicméně ještě výrazně ambicióznější. „Do roka a půl počítáme s tím, že bychom v pěti operačních sálech mohli poskytovat kolem 12 tisíc výkonů v režimu jednodenní péče, a to samozřejmě i v nových oborech, kde díky úhradové vyhlášce nyní máme možnost uzavírat smlouvy se zdravotními pojišťovnami. Krom ortopedie tedy nově i v urologii, břišní a cévní chirurgii, koloproktologii nebo plastické chirurgii. Chceme také rozšiřovat ortopedickou operativu na další výkony,“ předestřel plány Vlček.
Úhradová vyhláška otevřela dveře rozvoji
Ředitel rozvoje a inovací zdravotnického holdingu AKESO upozornil na to, že vytvoření funkčního „business modelu“ je v segmentu jednodenní péče ještě důležitější než v jiných oblastech „Poskytovat jednodenní péči totiž v zásadě znamená poskytovat podobnou péči za nižší peníze, než na které si může poskytovatel běžně přijít, pokud pacienta přijme a odbaví v nemocnici. Ale přesto lze i u jednodenní péče vytvořit nějaký model udržitelnosti a generování finančních prostředků, které jsou zajímavé z hlediska dalšího rozvoje,“ uvedl Vlček.
Základem je podle něj standardizace. „Ta není úplně možná, pokud máte jedno pracoviště, které poskytuje zároveň velmi komplexní složité výkony i jednodenní péči. Tu je dobré vyčlenit a vytvořit si pro ni standardní procesy v oblastech předoperačních vyšetření, příjmu, věcí souvisejících s výkonem – například logistiky nástrojů nebo rouškování – a také pooperačního monitoringu a propuštění. Prostě všech kroků péče, které lze pomocí standardizace urychlit a zefektivnit,“ popsal Vlček.
Klíčová je podle něj také digitalizace a automatizace při objednávání, vedení zdravotní dokumentace nebo třeba vykazování péče. Třetím základním stavebním kamenem úspěšného ekonomického modelu je podle Vlčka centralizace, tedy směřování jednotlivých služeb a kroků procesu do jednoho konkrétního místa. Nesmírně důležitá je ale i práce s lidmi. „Je to velký proces změny pro veškerý personál, vyžaduje učení se novým věcem a postupům a změnu zažitých principů,“ uvedl.
Časově náročné bývá někdy i jednání s plátci. „Každá pojišťovna přistupuje k jednodenní péči trochu jinak. A to, že musíme jednat paralelně se sedmi pojišťovnami pokaždé, když chceme zavést nějakou novou službu nebo nějak přeorganizovat náš způsob poskytování péče, je někdy trochu vysilující,“ poznamenal Vlček.
I přes některé dílčí komplikace ale Vlček cestu jednodenní péče jednoznačně chválí a změnu v úhradové vyhlášce kvituje. „To, že se konečně uvolnil prostor pro rozšiřování spektra výkonů poskytovaných v jednodenním režimu, může přinést vysokou kvalitu do života pacientů. Změna je to velká a revoluční a velmi přínosná pro samotné pacienty,“ uzavřel ředitel rozvoje a inovací zdravotnického holdingu AKESO.
Jakub Němec
Foto: Radek Čepelák
Zdravotnický deník děkuje za laskavou podporu akce společnosti Roche, AKESO, pojišťovně RBP, Zentiva, Satum, MSD, Novartis, VOZP, ALK, Medtronic, EUC, Jihomoravskému kraji a ZPMV.