Výdaje na léky v Německu stouply na nový rekord. Za dekádu vzrostly skoro o 90 procent
Německé zdravotní pojišťovny v rámci systému zákonného zdravotního pojištění (GKV) vyplatily v uplynulém roce na výdajích na léky bezmála 53 miliard eur. Jedná se o nejvyšší sumu v historii. Vzrostla také průměrná cena léku na předpis. Výdaje na patentově chráněné léky se na celkových výdajích podílely z padesáti procent. Přitom jejich podíl na objemu vydaných léčiv dlouhodobě klesá, upozorňuje odborný deník Deutsches Ärzteblatt na základě zprávy Výzkumného institutu zdravotních pojišťoven AOK.
Výdaje německého systému zákonného zdravotního pojištění (GKV – Gesetzliche Krankenversicherung) za léky vystoupaly v loňském roce na nové maximum, a to 52,9 miliardy eur (v přepočtu téměř 1,3 bilionu korun).
Za posledních deset let se tyto výdaje zvýšily bezmála o 90 procent, vyplývá ze zprávy Výzkumného institutu zdravotních pojišťoven AOK, na kterou se odvolává odborný deník Deutsches Ärzteblatt.
Z toho na patentově chráněné léky šlo každé druhé euro. Systém zákonného zdravotního pojištění na ně vydal 27,8 miliardy eur, což je prakticky dvojnásobná suma než před deseti lety.
Zdražují hlavně patentově chráněné léky
Patentově chráněné léky přitom ve fyzickém vyjádření pokrývají pouze malou část z celkově vydaných léků. Konkrétně 6,8 procenta. V roce 2103 se ale na celkovém objemu vydaných léků podílely přibližně z dvanácti procent, uvedl deník Deutsches Ärzteblatt.
Zajímavá je také proporce růstu celkových výdajů na léky hrazených ze zákonného zdravotního pojištění v porovnání s fyzickým objemem předepsaných léků. Ten se totiž zvýšil za posledních deset let jen o 12,6 procenta. Důvodem disproporce je především růst ceny léků na předpis.
Mohlo by vás zajímat
Zvýšila se také průměrná cena za lék na předpis. Loni se pohybovala kolem 1260 eur, letos je to 1760 eur. Meziročně tak došlo k nárůstu o téměř čtyřicet procent. Ještě markantnější je zdražení léků na předpis. Zatímco loni činila průměrná cena 14 290 eur, letos je to už 20 600 eur, což představuje zvýšení o více než 44 procent.
„Dlouholetý trend, kdy patentově chráněná léčiva stojí jak v průměru, tak na celkových výdajích stále více, avšak zároveň se v klesající míře podílejí na objemu vydaných léků, pokračoval i v loňském roce. Nedá se očekávat, že by se trend hned tak zvrátil,” uvedl podle deníku Deutsches Ärzteblatt Helmut Schröder, generální ředitel Výzkumného institutu.
Stávající legislativa má jen omezený vliv
Podle něho sice existuje legislativa, která vyžaduje posouzení přínosů patentově chráněných léků, než začnou být hrazeny ze systému zákonného pojištění, ale „její vliv je pouze omezený”.
Rozevírajících se nůžek mezi výdaji na patentově chráněné léky a jejich podílem na vydaných lécích si všímají také politici. „Propast mezi náklady na několik patentově chráněných léků a velkým počtem generik se zvětšuje. Platíme stále více peněz za stále menší část těchto léků,” řekla Paula Piechottaová, expertka na léky poslanecké frakce strany Zelených.
Politička odkázala na příklad Spojených států, kde k určité cenové regulaci patentově chráněných léků dochází. „Pokud dokonce i USA nyní omezují ceny patentově chráněných léků, ukazuje to, že ani finančně nejsilnější zdravotnické systémy již nemohou dále unést současnou cenovou politiku u léků,” dodala.
Podle ní i Německo musí začít rozlišovat mezi skutečnými inovacemi a pseudoinovacemi, aby bylo možné jasně říci, které zdražení léků je důvodné, a které nikoli. „To mimo jiné také motivuje farmaceutické společnosti, které s opravdovými inovacemi přicházejí,” uzavřela Piechottaová.
Bavorské zdravotní pojišťovny chtějí přísnější regulaci
Popsaný vývoj se nelíbí ani některým zdravotním pojišťovnám. Například Bavorský svaz zemských zdravotních pojišťoven volá po přísnější regulaci ze strany státu. „Masivní nárůst nákladů na velmi drahé, patentově chráněné léky enormně zatěžuje zákonné zdravotní pojištění, a tím i samotné přispěvatele do systému,” řekl deníku Deutsches Ärzteblatt předseda svazu Ralf Langejürgen.
Zákonodárce je podle něho povinen více regulovat ceny nových léků a léčivých přípravků a omezit rozsáhlá osvobození od daní ve farmaceutickém průmyslu. Ceny nových léků musí podle Langejürgena vycházet z cen obdobných léků, které již na trhu jsou, jinak je takový systém dlouhodobě jen těžko ufinancovatelný.
Zdeňka Musilová
Zdeňka Musilová
