Novináři: O zdraví máme informovat, ne veřejnost přesvědčovat

Je třeba volat média ke spoluodpovědnosti za to, že se společnost bude chovat zdravě? Mají novináři v oblasti prevence své čtenáře a diváky aktivně „vychovávat“? A podle jakého klíče do médií vybírat zdravotnická témata a odborníky? Na tyto i další otázky se snažili nalézt odpověď přední čeští novináři v diskusním panelu konference Zdravotnického deníku Komunikace ve zdravotnictví.

Role médií ve zdravotnických tématech je podle diskutujících novinářů zásadní. „Zodpovědnost za své zdraví má mít určitě primárně především každý jedinec, ale média v tom mohou – a veřejnoprávní média dokonce mají – sehrát významnou roli,“ uvedla vedoucí dramaturgyně pořadů Události, komentáře a Interview ČT 24 České televize Martina Riebauerová.

Diskuse na konferenci Komunikace ve zdravotnictví. Zleva: moderátor a šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt, komentátor Lidových novin Petr Kamberský, psychiatr Martin Hollý z Centra duševní rehabilitace v Berouně, moderátorka CNN Prima NEWS Pavlína Wolfová, náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Ivan Duškov, komentátor Seznam Zpráv Martin Čaban, místopředseda Národní sportovní agentury Roman Brandýs, předseda České společnosti pro aterosklerózu Michal Vrablík, vedoucí dramaturgyně pořadů Události, komentáře a Interview ČT 24 České televize Martina Riebauerová a vedoucí pořadu Střepiny na TV Nova Bára Divišová.

A přidala i návod, který podle ní zajistí cestu informace z oblasti zdravotnictví od novináře k divákovi nebo čtenáři. „Jak už zmiňoval pan doktor Hollý, důležitý je příběh, ten vždycky táhne. Vždy funguje i lékař, který je charismatický a umí dobře mluvit. Klíčové je pochopitelně i samotné téma,“ popsala Riebauerová. Zároveň ale dodala, že si je vědoma faktu, že ani kvalitní a dobře zpracovaná zdravotnická témata rozhodně nejsou zárukou sledovanosti. „Když zařadím v Událostech, komentářích nějaké zdravotnické téma, tak jsem dopředu smířená s tím, že mi úplně fungovat nebude, tak to prostě je,“ řekla Riebauerová, podle níž hraje zásadní roli i čas vysílání – odpoledne například v televizi fungují některá zdravotnická témata lépe než večer.

Za spolupráci s médii plácnutí přes prsty

„Odpovědnost si v médiích uvědomujeme sami o sobě, aniž by nás k ní někdo musel hnát – a týká se to médií veřejnoprávních i komerčních,“ míní vedoucí pořadu Střepiny na TV Nova Bára Divišová. I ona souhlasí s důležitostí silného příběhu, zmínila ale také důležitost aktuálnosti. „Chce to mít nějaký aktualizační moment, třeba novou studii, která poukazuje na nějaké nové trendy,“ konstatovala Divišová.

Vedoucí pořadu Střepiny na TV Nova Bára Divišová na konferenci Zdravotnického deníku Komunikace ve zdravotnictví.

Moderátorka CNN Prima NEWS Pavlína Wolfová v průběhu diskuse zdůraznila, že je mimořádně důležité, kdo z odborníků témata v médiích komunikuje. „Ať už za jednotlivé obory a za jednotlivá témata, tak za zdravotnictví obecně. Vnímám to poměrně kriticky, protože spousta témat by se zcela jistě komunikovala lépe, kdyby panovala shoda a v médiích vystupovali lidé, kteří jsou k tomu vybaveni, ať už znalostí věci nebo kompetencí věci měnit,“ uvedla Wolfová.

Mediální laboratoří toho, jak lze a nelze komunikovat vážné zdravotnické otázky, byla podle ní pandemie covidu. „Připomněla bych, že na začátku toho příběhu se nebyli odborníci schopni shodnout ani na tom, jestli ten ubrus, ze kterého jsme šili roušky, bude fungovat,“ komentovala situaci v době pandemie moderátorka CNN Prima NEWS.

Moderátorka CNN Prima NEWS Pavlína Wolfová.

„Odborníky chápu v tom, že se mnohým z nich nechce do médií. Svět lékařů je poměrně nesmlouvavý a spousta lékařů si spolupráci s médii rozmyslí, zvlášť k tématům, která nejsou tak jednoznačná. Protože okamžitě dostanou přes prsty od vlastní komunity, výjimkou není ani veřejná dehonestace na sociálních sítích,“ doplnila svůj pohled Wolfová.

Štafetu od médií přebírají influenceři

Diskuse se stočila i k tomu, zda mají média společnost „vychovávat“. Podle komentátora Seznam Zpráv Martina Čabana je nepochybné, že je potřeba veřejně mluvit o prevenci. Média a novináři ale podle něj nejsou těmi, kteří by měli společnost bezprostředně edukovat, to by měli dělat instituce jako ministerstvo zdravotnictví nebo zdravotní pojišťovny. „Média nepochybně – jako aktéři veřejné debaty – nějakou odpovědnost nesou, na druhou stranu neradi lidem říkáme, co mají dělat. Jako novinář si někdy troufnu něco doporučit nebo se opřít o nějaká data, ale strašně nerad bych se dostal do role nějakého osvětového člověka, který bude lidi přesvědčovat o tom, jak mají žít,“ řekl Čaban. A s úsměvem dodal: „Ostatně jako aktivní kuřák bych to ani nemohl dělat s nějakou upřímností.“

Komentátor Seznam Zpráv Martin Čaban.

Čaban by ze strany médií uvítal větší a důslednější práci s daty. „Data jsou skutečně přesvědčivá, vše se dá postavit na číslech a zároveň si myslím, že data nemusí být nudná,“ řekl Čaban. Jako výzvu do budoucna, především pro zdravotní pojišťovny, vnímá Čaban také „gamifikaci“ zdravotnictví. „To znamená přístup k životnímu stylu jako ke hře prostřednictvím herních aplikací, které budou pojištěncům dávat nějaké výzvy k plnění,“ uvedl a připomněl, že je prokázané, že lidé, kteří používají například chytré hodinky monitorující jejich aktivitu, mají větší tendenci preventivní výzvy plnit.

Podle komentátora Lidových novin Petra Kamberského dnešní mladší generace mnohem více přemýšlí o zdravém životním stylu, což přičítá především nástupu internetu. „Mladí lidé se podle mé zkušenosti dramaticky více zajímají o to, co dostanou do svého těla – antikoncepcí počínaje a alkoholem konče. „Považuji to za obrovský civilizační posun,“ řekl Kamberský. Mnohem větší roli než tradiční média v tom ale podle něj sehrávají – a stále více sehrávat budou – influenceři.

Komentátor Lidových novin Petr Kamberský.

S novináři v tématu úlohy odborníků a médií souhlasil i předseda České společnosti pro aterosklerózu Michal Vrablík. „S tím, co tu zaznělo, souzním. Martin Čaban řekl, že nechce poučovat a být tím, kdo někomu říká, co má dělat. To je přesně ono. Já to také nechci dělat, pokud se mě na to ten člověk nezeptá. Takže to v ordinaci dělám, protože se mě na to pacienti ptají. Ale média jsou v jiné roli a já nechci, aby říkala, co mají lidé dělat. Pro mne je ale otázka, jak dostat do veřejného prostoru zdravotní témata, otázkou pro novináře. Já to nevím. Budu moc rád, když za námi budete chodit a poradíte nám, jak to udělat. Budu se tím rád řídit,“ vyzval tuzemské novináře Vrablík.

Předseda České společnosti pro aterosklerózu Michal Vrablík

Podle Riebauerové by ale měl prvotní impulz přijít od lékařů. „Každý obor medicíny má své mediální hvězdy, charismatické lékaře, kteří jsou zvyklí na mediální vystupování. Tihle lékaři znají novináře. Ať za nimi jdou a společně zajímavá témata vymyslí. Spousta tuzemských novinářů tomu půjde naproti,“ uzavřela Riebauerová.

Jakub Němec

Mohlo by vás zajímat

Foto: Radek Čepelák

Poděkování za podporu konference patří Všeobecné zdravotní pojišťovně, Národní sportovní agentuře, holdingu AKESO, firmám Alk, Novo Nordisk, Remmark, Tiscali, Noe’s a EUC.

Kuloární diskuse na konferenci Komunikace ve zdravotnictví. Zleva: Martin Hollý z Centra duševní rehabilitace v Berouně a náměstek ředitele VZP Ivan Duškov.
Publikum konference Zdravotnického deníku Komunikace ve zdravotnictví.
Promlouvá ředitel pro strategii komunikační agentury Remmark David Palivec, naslouchá mu jednatel společnosti Porta Medica Jakub Král.
Na konferenci vystoupil i tiskový mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.
Jakub Němec