Zástupci zdravotníků, vlády a Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) podepsali dohodu, která by měla ukončit prosincový protest lékařů, kteří podali výpověď z přesčasové práce. Platy lékařů ve státních nemocnicích a mzdy jejich kolegů v krajských, městských či soukromých zařízeních by měly vzrůst o 5 až 15 tisíc korun podle stupně dokončeného vzdělání. Odměny všech dalších zaměstnanců nemocnic podle předběžné dohody porostou o pět procent. Celkem půjde o zhruba 160 tisíc lidí v 316 zdravotnických zařízeních.
Většinu potřebných peněz, 6,8 miliardy korun, by nemocnice měly vzít z meziročního navýšení úhrad od zdravotních pojišťoven. Další tři miliardy korun mezi ně rozdělí VZP za to, že se k navýšení platů a mezd zavážou prostřednictvím takzvaného úhradového dodatku, tedy smlouvy mezi VZP a nemocnicí. Oproti původním požadavkům protestujících lékařů se výsledná dohoda týká i segmentu následné péče.
Dohodu podepsali premiér Petr Fiala (ODS), ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek, ředitel VZP Zdeněk Kabátek, předseda Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů Martin Engel, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková a viceprezident ČLK a předseda Sekce mladých lékařů ČLK Jan Přáda.
Premiér ocenil racionálnost jednání
„Dohoda, kterou dnes podepisujeme, je možná více než pro lékaře důležitá pro občany. Ti se nebudou muset bát, že by pro ně nebyla zajištěna zdravotní péče,“ řekl na brífingu k podpisu memoranda premiér Fiala. Ocenil také ochotu najít shody od všech zúčastněných stran v závěrečných fázích jednání. „Kdyby všichni aktéři postupovali nadále tak, jak se to ukazovalo při tomto vyjednávání, to znamená vzájemně si naslouchali, kladli racionální argumenty a požadavky a především měli vůli se domluvit, jsme společně schopni i ty velké výzvy a strukturální problémy ve zdravotnictví vyřešit,“ řekl premiér.
„Nejsou to peníze, které by šly navíc ze státního rozpočtu. Jsou to peníze, které v tom systému byly, jenom garantujeme, že půjdou na platy a mzdy,“ uvedl také Fiala. Při jednáních podle něj nešlo ale jen o platy a mzdy zdravotníků, ale také o pracovní podmínky a vzdělávání. „Zohledňují náročnost práce lékařů a zdravotníků, ale také nutnost se dále vzdělávat,“ poznamenal.
„Chceme zvýšit počet hodin, které tráví lékař v nemocnici a zvýšit jejich odměnu za hodinu,“ řekl ministr zdravotnictví Válek. „Pro české zdravotnictví, a především pacienty je tato dohoda dobrou zprávou. Její vyjednávání v posledních měsících vedlo ke shodě v otázkách vzdělávání, pracovních podmínek a odměňování. Chystáme ale i komplexnější reformy celého zdravotnictví tak, aby se protest už neopakoval a situace všech pacientů i pracovníků ve zdravotnictví se zlepšila,“ uvedl také.
Podle Válka budou příští rok předložené do Sněmovny dva zásadní zákony, které mají fungování zdravotnictví jako celku významně zlepšit. Součástí příslibů je také samostatný zákon o odměňování zdravotníků, který má platit od roku 2025. Měl by garantovat postupné navýšení základní mzdy lékaře.
„Věřím tomu, že dnešním podpisem dohody mohu uklidnit naše klienty, že nebude omezena dostupnost zdravotní péče. Volili jsme toto řešení s ohledem na to, že hrozilo, že našim klientům budou počínaje lednem posouvána péče, dokonce hrozilo uzavření některých oddělení, což nemůžeme připustit,“ uvedl ředitel VZP Kabátek.
„Jednání byla dlouhá, tvrdá, ale korektní. Výsledkem je dohoda, v níž každý musel z něčeho slevit, každý musel ustoupit. Ale díky tomu se dá očekávat, že bude naplněna,“ komentoval dohodu prezident ČLK Kubek. Dává podle něj čas na přípravu dalších změn.
Přáda vyzval ke stažení výpovědí
Zda všichni lékaři po podpisu dokumentu výpovědi z přesčasové práce stáhnou, ale zatím jasné není. Zástupci LOK-SČL ve čtvrtek ve svém usnesení uvedli, že je to na individuálním rozhodnutí každého. Zároveň komora připomněla další požadavky, jako jsou například výsluhy pro lékaře.
„Vzhledem k tomu, že jsme podepsali dohodu, všechny lékaře vyzýváme ke stažení výpovědí z přesčasů, samozřejmě pokud se v rámci přesčasové práce vejdou do legálních limitů. A jestli to v některých nemocnicích neudělají na základě svého individuálního rozhodnutí, to už je jejich svobodná vůle. My je ale vyzýváme k tomu, aby se dohodli a výpovědi stáhli,“ vyzval lékaře Přáda.
„Každá společnost funguje na určitých pravidlech a jestliže někdo někoho reprezentuje při vyjednávání a uzavře dohodu, tak také ve velké míře přebírá odpovědnost za to, že ta dohoda bude fungovat,“ řekl k tomu premiér Fiala. A dodal: „Takže očekávám, že jelikož tuto dohodu podepsali reprezentanti lékařů a odborů, které lékaře a zdravotníky reprezentují, bude tato dohoda také naplněna.“
Protest lékařů na začátku odstartovala změna zákoníku práce, která zdvojnásobila maximální počet jejich dobrovolných přesčasových hodin až na 832 za rok. Jedním z požadavků bylo jejich vrácení na původní úroveň a zároveň zachování možnosti pracovat 24 hodin. Změny schválila Sněmovna, do konce roku by je měl projednat Senát a podepsat prezident. Lékaři žádají ještě větší navýšení platů, měly by být 1,5 až trojnásobkem průměrné mzdy podle délky praxe. To by měl zajistit samostatný zákon o odměňování zdravotníků, který Válek přislíbil připravit tak, aby platil od roku 2025. Nyní je průměrný plat lékaře s přesčasy a odměnami téměř 105 tisíc korun, mzda 80 tisíc korun. Lékaři ale argumentují tím, že jde o výdělek za vyšší počet hodin, než je běžná pracovní doba, zároveň tvoří přesčasy téměř polovinu příjmu.
jkn, ČTK
