Začátek roku 2024 přinesl v systému tuzemského zdravotnictví několik zásadních změn – ministerstvo zdravotnictví má nově možnost nařídit distributorům držet měsíční zásobu léků, k preventivním vyšetřením hrazených z veřejného zdravotního pojištění přibyl test z krve k odhalení rakoviny prostaty, očkování proti HPV bude hrazeno širší věkové skupině dospívajících a mění se také systém léčby a hlášení některých infekčních nemocí.
Ministerstvo zdravotnictví má od začátku letošního roku nově možnost nařídit distributorům držet měsíční zásobu vybraných léků v takzvaném systému rezervních zásob. Umožňuje to novela zákona o léčivech, která dnešním dnem vešla v platnost. Od června bude muset výrobce léku, který plánuje přerušit nebo ukončit jeho dodávky, tento lék dodávat ještě měsíc po takovém kroku. Od června bude možné také některý lék, označit příznakem „omezená dostupnost“. Lékárny a distributoři budou muset hlásit své zásoby takového léčiva i jeho možných náhrad. Nebude je také možné vyvážet do zahraničí nebo do lékárny objednat víc, než je obvyklá měsíční spotřeba.
Ministerstvo bude podle nového zákona pravidelně vyhodnocovat informace od výrobců, distributorů a lékáren o lécích významných pro poskytování zdravotní péče v ČR, posoudí stav jejich zásob a plánovaný objem a termín dodávek ve vztahu k jejich dřívější spotřebě. Pokud u nějakého léku zjistí, že by ho nemusel být dodatek, může distributorům nařídit držet jeho zásobu. Každoročně má v ČR různě závažný výpadek zhruba 2000 léků, dodávání zhruba 700 každý rok výrobce ukončí.
Rakovina prostaty pod drobnohledem
Dnešním dnem dochází i ke změně v oblasti preventivních vyšetření, která mají lidé pravidelně hrazená z veřejného zdravotního pojištění – přibývá test z krve na rakovinu prostaty pro muže ve věku 50 až 69 let. Dosud se mohou lidé nad 55 let nechat podobně vyšetřit na riziko rakoviny tlustého střeva a konečníku, ženy navíc na rakovinu děložního čípku a od 45 let na rakovinu prsu.
Podle odborníků má screening, tedy vyšetřování lidí, kteří nemají žádné příznaky této nemoci, pomoci zachytit co nejvíc případů brzy, kdy je lze dobře léčit. V ČR se diagnózu rakoviny prostaty dozví ročně asi 8 tisíc mužů a zhruba 1400 nemocných zemře. Případů navíc každý rok zhruba o pět procent přibývá. Vyšetření krve může objednat urolog nebo praktický lékař.
Každých 20 minut v Česku nějaký pacient s rakovinou zemře, nejčastěji na rakovinu plic, tlustého střeva či konečníku, slinivky, prsu nebo prostaty. V Česku žije také 600 tisíc lidí, kteří se s nádorem léčí nebo se vyléčili. Zájem o screeningy se přitom liší, nejmenší z plošných je o vyšetření tlustého střeva a konečníku, kterého se účastní jen asi čtvrtina populace.
Širší okno pro HPV očkování
K zásadní změně dochází od nového roku také v očkovacím kalendáři adolescentů. Očkování proti lidskému papilomaviru (HPV), který je původcem rakoviny děložního čípku, je ode dneška z veřejného zdravotního pojištění nově plně hrazeno širší věkové skupině dospívajících. Očkování proti HPV bylo dosud hrazeno lidem mezi 13. a 14. rokem věku, nově se rozšiřuje na 11 až 15 let věku.
„Dosud měli rodiče jen jeden rok na to, aby se ohledně očkování svých dětí proti HPV rozhodli, přičemž šlo navíc o rok, kdy děti neabsolvují preventivní prohlídku, a k této informaci se tak nemuseli vůbec dostat. Mnoho z nich se kvůli tomu o očkování dozvědělo pozdě a nestihli jej, nebo se nestačili rozhodnout. Čtyřletý interval by mohl tuto situaci výrazně zlepšit,“ vysvětlil přínos změny Zdravotnickému deníku v rozhovoru jeden z politiků, který ji prosadil, senátor Ondřej Šimetka.
Novinky v léčbě a hlášení infekčních nemocí
Změnami dvou vyhlášek se od Nového roku mění také systém hlášení a léčby některých nemocí. Díky změně vyhlášky o podmínkách předcházení vzniku infekčních nemocí nebudou muset být izolovaní v nemocnici všichni pacienti s tuberkulózou nebo žloutenkou, budou se moci léčit i doma. Naopak o 25 nemocí více budou muset lékaři podle vyhlášky o systému epidemiologické bdělosti hlásit do centrálních systémů.
Součástí vyhlášky je seznam nakažlivých nemocí, u kterých má pacient ze zákona povinnost podrobit se léčbě. Do něj přibývají od letošního roku například mpox, dříve označované jako opičí neštovice nebo černý kašel. Zatímco mpox lékaři letos nezaznamenali, černého kašel výrazně přibylo, hlavně u neočkovaných dětí.
red, ČTK
