Novela zákona o ochraně věřejného zdraví, která (mimo jiné) slučuje krajské hygienické stanice v Státní hygienickou službu, prošla připomínkami. S jejich vypořádáním ovšem bude mít ministerstvo zdravotnictví kus práce. Salvu kritiky přitom úprava schytala od Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ), který nenechal nit suchou na takzvaných hygienických registrech. Centralizace do Státní hygienické služby se pak nezdá velké části krajů, které se obávají, že tento krok povede spíše k oslabení ochrany veřejného zdraví vzhledem k pomalejšímu rozhodování. Ministerstvo zdravotnictví by se také mělo připravit na to, že mu na transformaci nemíní ministerstvo financí dát ani korunu navíc.
Novela zákona o ochraně veřejného zdraví přichází se sadou změn, z nichž ta nejdůležitější sjednocuje krajské hygienické stanice pod Státní hygienickou službu a spojuje zdravotní ústavy v Ústí nad Labem a Ostravě. Vedle toho se upravují takzvané hygienické registry, mění se některé věci v oblasti očkování či pracovního lékařství, respektive v hodnocení rizik pracovního prostředí. Podle řady připomínek, které se v rámci meziresortního řízení k návrhu sešly, to ovšem vypadá, že je novela v řadě oblastí nejasná, nedopracovaná či zmatečná.
Co konkrétně tedy v připomínkách zaznívalo? Ministerstvo financí požaduje vyčíslení finančních dopadů s tím, že zásadně nesouhlasí s jakýmkoliv navýšením počtu míst a objemu prostředků na platy v kapitole ministerstva zdravotnictví v souvislosti s vytvořením Státní hygienické služby (SHS), která má být nástupnickou organizací krajských hygienických stanic.
„V Důvodové zprávě a Závěrečné zprávě RIA požadujeme doplnit deklaraci, že veškeré potřeby v oblasti počtu míst a objemu prostředků na platy spojené s přijetím navrženého materiálu budou v dotčené rozpočtové kapitole plně zabezpečeny v rámci již stanovených limitů počtu míst a objemu prostředků na platy, tj. bez nároku na jejich jakékoliv navýšení,“ podtrhává ministerstvo financí.
Ministerstvo vnitra pak požaduje upřesnit, jak bude vypadat regionální uspořádání SHS. „Zákon měl stanovit podrobnější obecná pravidla pro tvorbu územních orgánů Státní hygienické služby (návrh pouze stanoví, že budou situovány v území okresů, bude je možné zřizovat a rušit se souhlasem Ministerstva zdravotnictví). Navrhujeme návrh doplnit o rámcové stanovení alespoň vybraných územních pracovišť, nejlépe podle jednotlivých obcí s rozšířenou působností,“ apeluje vnitro.
Otazníky kolem struktury a kompetencí
Na nejasnou strukturu a kompetence jednotlivých částí SHS si stěžuje také většina krajů. „V návrhu zákona není jasně daná organizační struktura SHS týkající se regionálních pracovišť i územních pracovišť. Kdo bude stát v čele regionálního pracoviště, které musí být partnerem hejtmana, musí znát místní zdravotní systém, být schopen vyhodnotit rizika, zpracovat pandemický plán, navrhovat opatření. Kdo bude tím pověřeným zástupcem v krajské epidemiologické komisi, když neznáme organizační strukturu? V čele krajského, tj. regionálního pracoviště není známo, kdo stojí, není známa jeho role, koho bude vést, komu podřízen…“ poukazuje například Jihočeský kraj.
„Pouhá specifikace, že v čele stojí ústřední ředitel, je nedostatečná. Návrh nerespektuje zásadní nutnost regionálního rozhodování, které v současné době zajišťuje ředitel KHS. Požadujeme zachování územních pracovišť s regionálním působením, při zachování jejich zákonem svěřených pravomocí (odborná, kontrolní činnost, tzn. státní zdravotní dozor a preventivní dozor) tak, aby byl zachován přímý kontakt s územní samosprávou,“ uvádí Asociace krajů.
Ta také upozorňuje na to, že novela bez dalšího odůvodnění snímá povinnost zpracovat pandemický plán kraje z hygienických stanic na kraje a složky integrovaného záchranného systému. „Požadujeme zpracování pandemického plánu Státní hygienickou službou jako gestorem ochrany veřejného zdraví, resp. povinnost zpracování pro KHS/SHS,“ zdůrazňuje asociace, která zároveň poukazuje, že zkušenosti a ověření efektivnosti nastavení struktury hygienických stanic, zejména v krizových situacích, hodnotí jako pozitivní a dostatečné.
Ani Sdružení místních samospráv není z návrhu moc nadšené. „Centralizace hygienické služby, resp. zřízení Státní hygienické služby, se z pohledu decentralizace jeví jako nesystémová a domníváme se, že by mohla být ohrožena funkčnost územních pracovišť a rychlost v rozhodování, která se v případě centrálního řízení v kombinaci s neznalostí území může významně zpomalit a zacyklit. Vzhledem k tomu, že naše sdružení dlouhodobě preferuje ukotvení decentralizačních prvků, odmítáme zřízení Státní hygienické služby, které z našeho pohledu nedává záruku kompetentního a jasného řízení,“ stojí v připomínkách.
Podobně to vnímá Zlínský kraj. „Novela centralizace hygienické služby z krajských hygienických stanic je nesystémová, povede k postupnému oslabení ochrany veřejného zdraví v ČR. Novela přiznává možnost zřízení či rušení územního pracoviště. Odmítáme, pokud by takové pracoviště v kraji nebylo vůbec zřízeno,“ zdůrazňuje Zlínský kraj, k čemuž se připojuje také Královéhradecký či Liberecký kraj.
Ministerstvo vnitra pak (mimo jiné) požaduje v důvodové zprávě podrobně rozpracovat postavení hlavního hygienika, a to zejména jeho vztah s ministrem zdravotnictví – což je i požadavek odborů. Ty také protestují proti tomu, aby hlavní hygienik nemusel mít lékařské vzdělání. Některé kraje a další připomínková místa pak požadují, aby byla jasněji definována role krajské epidemiologické komise, jejíž zřízení by mělo být ponecháno v kompetenci Státní hygienické služby, nemělo by se převádět na kraje, jak navrhuje novela.
ÚOOÚ: raději návrh přepracujte
Širokou škálu připomínek pak má Úřad pro ochranu osobních údajů. „Ačkoliv je nutno přivítat, že předkladatel v polovině roku 2023 zahájil neformální konsultace s ÚOOÚ ohledně hygienických registrů, nebyly dotaženy do konce, takže výsledek se příliš neliší od toho, jako kdyby žádné nebyly. ÚOOÚ vzhledem k množství připomínek dává předkladateli k úvaze, zda meziresortní připomínkové řízení nezrušit a návrh od základů nepřepracovat. Znovu se totiž ukazuje, že návrh, který se příliš neliší od návrhu ze srpna 2020, není ani nyní způsobilý dalšího legislativního procesu,“ uvádí ÚOOÚ.
Úřad přitom požaduje přepracování důvodové zprávy i posouzení vlivu na ochranu osobních údajů (DPIA). Velmi přitom kritizuje zejména zmíněnou oblast hygienických registrů.
„Obecná úprava hygienických registrů je nedostatečná. V návrhu absentuje definice rozsahu údajů hlášených do registrů, časový interval hlášení, formu a další náležitosti. ÚOOÚ nesouhlasí s tím, že předkladatel nemá dlouhodobě jasno, které informační systémy spravuje přímo a které prostřednictvím ÚZIS, přičemž pokud se zřizuje SHS jako svébytná instituce, tak by si své informační systémy měla spravovat a provozovat sama. Úprava všech 10 hygienických registrů v jednom odstavci (§ 79b) se navíc nejeví jako vhodná. Některé hygienické registry plní poskytovatelé zdravotních služeb (včetně registru epidemiologie), jiné slouží k obecnému (registr kategorizace prací či registr předmětů běžného užívání) nebo specifickému podnikání: registr hygieny výživy, registr hygieny dětí a mladistvých, registr hygieny obecné a komunální, anebo obecně veřejného zdraví (registr pitných a rekreačních vod). Absentuje tak stanovení, jaké konkrétní údaje budou v hygienických registrech uchovány, jak dlouho a kdo k nim bude mít přístup. Přitom je otázka, zda konkrétní registr má být vůbec registr,“ poukazuje ÚOOÚ s tím, že řada hygienických registrů nejsou žádné registry, nýbrž standardní spisy ve spisové službě.
Na obdobný problém přitom ve svých připomínkách naráží také ministerstvo školství, které požduje doplnnění u registru hygieny dětí a mládeže, jehož účelem je mimo jiné evidence provedených kontrol dozorovaných škol a školských zařízení. „Z návrhu nám není zřejmé, jakých údajů se evidence bude týkat, tedy zda bude probíhat i sběr osobních údajů dětí a mladistvých a zda budou vedeny osobní údaje o zaměstnancích škol a školských zařízení. Požadujeme upřesnit text ustanovení tak, aby bylo zcela zřejmé, jaké údaje bude evidence obsahovat,“ píše MŠMT.
U registru očkování se pak ÚOOÚ pozastavuje nad dobou uchování osobních údajů „po dobu života osoby“, která je podle něj je zcela nepřijatelná. „Má-li být účelem této evidence trestání nesplnění povinného očkování, je třeba upozornit na nálezy ústavního soudu v obdobné věci – nenastoupení povinné vojenské služby – kde ústavní soud vyloučil, že by mohlo jít o trvající či opakovaný delikt. Tyto údaje tak tedy lze uchovat pouze po dobu, než je přestupek promlčen,“ konstatuje ÚOOÚ.
Vedle řady dalších připomínek a výtek pak úřad ještě kritizuje důvodovou zprávu ke změně, která vyřazuje HIV z paragrafu obsahujícího opatření proti šíření infekčních onemocnění fyzickými osobami, jež vylučují choroboplodné zárodky. „Dle důvodové zprávy moderními léčebnými metodami lze riziko nákazy okolí virem lidského imunodeficitu (HIV) naprosto minimalizovat, ale nikoliv eradikovat. Předkladatel ale zcela opomíjí skutečnost, že pokud pacient nespolupracuje a vyhýbá se léčbě, pak rizikem pro okolí nadále je. Nadto ošetřující poskytovatel zdravotních služeb by měl být seznámen s aktuálním zdravotním stavem pacienta, aby mohl vhodně nastavit jeho léčbu, což vzhledem k absenci dostupné zdravotnické dokumentace se může jevit obtížné,“ dodává úřad.
Michaela Koubová
