Pomohly by povinné psychotesty u žadatelů o zbrojní průkaz odhalit možné budoucí rizikové chování? Podle odborníků, kteří se zúčasnili Otázek Václava Moravce České televize, se tak spíše jen vyčerpají odborné kapacity, jež bychom potřebovali na řešení epidemie duševních problémů v populaci. Naopak by pomohlo, kdyby se povedlo elektronizovat zdravotnickou dokumentaci a vyměňovat si informace rychleji a efektivněji.

Povinné psychotesty pro žadatele o zbrojní průkaz by zabraly kapacitu, která je vzhledem k rostoucímu množství duševních potíží v populaci beztak přetížená. „Doména testování patří klinickým psychologům a psychologickým asociacím. Otázkou ale je, jaká je vlastně predikční hodnota a jakou roli mohou testy sehrávat. Někdy mám pocit, že se z toho dělá svatý grál celého problému, který je velmi komplexní. My můžeme efektivně vyplnit jen část skládačky, která může zvýšit bezpečnost procesu vydávání zbrojních průkazů,“ domnívá se ředitel Centra duševní rehabilitace v Berouně Martin Hollý.

„Jsem skeptický jednak s ohledem na praktickou proveditelnost, kdy kapacita srceenovat všechny žadatele, ne-li držitele, v této zemi neexistuje. A je otázka, jaká je věcná výtěžnost – jestli se nebudeme utěšovat tím, že jsme někoho otestovali, ale výpovědní hodnota pro predikci rizikového chování do budoucna nemusí být kdoví jaká. Je tedy na odbornou diskuzi, koho, kdy a jak často testovat,“ přidává se přednosta Psychiatrické kliniky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a proděkan fakulty pro vědu a výzkum Tomáš Kašpárek.

Naopak prostor pro zlepšení vidí oba odborníci v předávání informací. „Bylo by dobré extendovat diskuzi do elektronické zdravotní dokumentace. Úzké hrdlo je v procesu předávání informace, jak ji posílat a kolik doporučených dopisů to má zahrnovat. Elektronizaci státní správy by tak bylo třeba dotáhnout do konce, aby výměna informací byla pružnější,“ podotýká Martin Hollý.

Jak přitom zdůrazňuje Tomáš Kašpárek, už dnes máme dobře nastavený seznam stavů, při jejichž zjištění má lékař povinnost je hlásit. Pokud se takové onemocnění vyskytne u držitele zbrojního průkazu, psychiatři ve spolupráci s praktickými lékaři a policií zajišťují, aby daný člověk neměl přístup ke zbrani. Zároveň by podle profesora Kašpárka bylo na místě, aby se všechny informace scházely ideálně u praktického lékaře, který je pak schopen u žadatele o zbrojní průkaz informovaně rozhodnout.

Mohlo by vás zajímat

-mk-