Návrh zákona o neziskových nemocnicích je na světě. Jaké má přednosti a rizika?

S minimálně půlročním zpožděním poslalo ministerstvo zdravotnictví do mezirezortního připomínkového řízení návrh Zákona o neziskových zdravotnických organizacích, lidově nazývaný zákon o neziskových nemocnicích. Zdravotnický deník má jeho znění k dispozici a zběžně analyzoval klady a zápory. Pro velké státní nemocnice by měl být přínosem, protože nahradí nevyhovující právní formu příspěvkových organizací novou formu neziskové nemocnice, která jim poskytne větší prostor pro rozvoj i samostatnost. Odbory zřejmě přivítají, že odměňování v neziskových nemocnic bude mít formu platu tak, jak jej definuje zákoník práce (nikoliv tedy mzdy), méně se jim ale budou líbit smluvní platy u třinácté a vyšší platové třídy i vedoucích zaměstnanců. Zákon snad potěší i akademickou obec, protože definuje univerzitní nemocnice i podíl vysokých škol a fakult na jejich řízení.  Naopak jako problematické se jeví zvýhodnění neziskové formy automatickým nárokem na smlouvu se zdravotní pojišťovnou, osvobození od daně z příjmů a schvalování ministerstvem zdravotnictví.

Na trhu tak vedle sebe budou působit subjekty s nerovným přístupem k veřejným penězům a daňovým výhodám. Zákon sice otevírá možnost získat neziskový statut i soukromým zařízením, ale je podmíněn souhlasem ministerstva zdravotnictví, to tak posiluje svou roli při tvorbě sítě smluvních poskytovatelů na úkor zdravotních pojišťoven. Podle expertů, které jsme oslovili, může být připravovaná norma v kolizi se soutěžním právem Evropské unie i právem na ochranou investic, závazněji se ale vyjádří až po podrobném prostudování návrhu zákona.

Na neziskové se povinně přemění státní nemocnice. V tuto chvíli ale není jasné, zda se k nim připojí i krajská zařízení, případně některá soukromá, protože ta tak mohou učinit dobrovolně. Podle kuloárů se krajům, které se si zvykly na obchodní akciové společnosti, do experimentu s neziskovými nemocnicemi moc nechce. Na druhou stranu je zákon vlajkovou lodí programu sociální demokracie a hejtmany brzy čekají krajské volby.

Zpožděný, ale prý kvalitní

Zákon je předkládán bez předchozí diskuse o věcném záměru, jednoduše proto, že ten ministerstvo nevypracovalo. Do připomínkového řízení tedy předkládá rovnou paragrafované znění.

Ještě v únoru letošního roku se náměstkyně ministra zdravotnictví pro legislativu Lenka Teska Arnoštová dušovala, že zákon o neziskových nemocnicích by mohla vláda dostat už květnu, účinnost navrhovala od ledna 2016. Mezitím vstoupil v platnost služební zákon a L.T. Arnoštová opustila post odborné náměstkyně (řečí zákona náměstkyně  pro řízení odborné sekce) z důvodů své politické angažovanosti a stala se tzv. náměstkyní člena vlády.

Příprava zákona se tak dostala do gesce nového legislativního náměstka Radka Policara. Také on byl přílišným optimistou, když v červnu pro Zdravotnický deník uvedl:. „Předpokládáme, že v nejbližších dnech bude zahájeno meziresortní připomínkové řízení, které potrvá měsíc tak, aby všichni zainteresovaní měli dost času, mohli návrh zákona důkladně prostudovat a zformulovat a odůvodnit případné připomínky. S dokončením výsledné podoby návrhu zákona, kterou by ministerstvo poslalo vládě, tak v závislosti na počtu a závažnosti připomínek počítáme na přelomu srpna a září. Tento časový posun oproti původnímu předpokladu by však neměl mít žádný vliv na naplnění tohoto zákona včetně od počátku zamýšlených termínů“. Nakonec se teprve nyní dostává návrh zákona do připomínkového řízení a již se počítá, že vstoupí v platnost o rok později, než se původně předpokládalo, totiž 1. ledna 2017.

Lze však jako omluvu přijmout další Policarova slova: „Reálně došlo k tomu, že jsme upřednostnili kvalitu před rychlostí a snažíme se ve spolupráci s odborníky co nejlépe vyprecizovat jednotlivá ustanovení. Vzhledem k tomu, že se tímto zákonem budou řídit klíčové nemocnice v naší zemi, považujeme takový postup za nezbytný.“

Je také pravda, že takto zásadní zákon obvykle vzniká zhruba tři roky a celý rok je z toho vyhrazen věcnému záměru.

Přednosti zákona

„V současné době chybí v českém právním řádu právní úprava formy právnické osoby, jejíž činnost by byla vedena principem neziskovosti a zároveň by mohla efektivně vyvíjet svou činnost jako poskytovatel zdravotních služeb a současně byl dostatečně chráněn její majetek,“ píše ministerstvo zdravotnictví v důvodové zprávě k navrhovanému zákonu.

Stávající právní úprava státních příspěvkových organizací je podle ministerstva v oblasti zdravotnictví nedostatečná a přežitá. Upravují jí zákony č. 219/2000 Sb. o majetku České republiky a č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech. Původně mělo jít o právní úpravu pouze přechodnou, státní příspěvkové organizace měly v prvé řadě sloužit jako servisní organizace státu. To však neodráží potřeby takových organizací jako jsou fakultní nemocnice. „Zásadní nedostatky jsou především spatřovány v podvázání financování (státní příspěvkové organizace nemohou být financovány z bankovních úvěrů), což znemožňuje efektivně řídit cash flow, v omezení nakládání s majetkem (některá právní jednání podléhají schválení orgány státu, přičemž celý proces může být neúměrně časově náročný), v omezených možnostech motivace klíčových zaměstnanců,“ uvádí ministerstvo zdravotnictví.

Právní forma neziskové zdravotnické organizace se bude týkat výhradně poskytování lůžkové zdravotní péče a na ni navazujících zdravotních služeb. Výhodou má být již zmíněná povinnost zdravotních pojišťoven uzavřít s neziskovou nemocnicí smlouvu o poskytování a úhradě hrazených zdravotních služeb. Ministerstvo zdravotnictví zdůrazňuje i tyto další přednosti svého návrhu:

* otevření možnosti stát se neziskovou zdravotnickou organizací i dalším poskytovatelům zdravotních služeb, jejichž zřizovatelem nebo zakladatelem není stát,

* úprava spolupráce mezi neziskovou zdravotnickou organizací a vysokou školou,

* zpřístupňování údajů o neziskové zdravotnické organizaci ve veřejném rejstříku,

* transparentní a efektivní nakládání s majetkem neziskové zdravotnické organizace,

* manažerské řízení neziskové zdravotnické organizace a plná odpovědnost orgánů neziskové zdravotnické organizace (ředitel, správní rada) za její činnost,

* zefektivnění motivace zaměstnanců neziskové zdravotnické organizace využitím možnosti sjednaní smluvního platu,

* zvýhodnění neziskové zdravotnické organizace v oblasti daňové,

* zajištění transparentnosti a efektivnosti fungování neziskové zdravotnické organizace  ze strany jejího zakladatele a správní rady.

Řízení nemocnic a podíl univerzit

Neziskové nemocnice bude řídit ředitel, jmenovaný zakladatelem. Kontrolovat jej bude minimálně tříčlenná správní rada. Pokud bude jejím zakladatelem stát, bude mít 5 členů. Správní rada univerzitní nemocnice má mít 7 členů, z nichž jednoho člena budou volit a odvolávat její zaměstnanci a dva členy vysoká škola (resp. univerzita může podat návrh, který je pro zakladatele závazný). Zákon definuje odpovědnost členů správní rady za škody, kterou způsobili neziskové zdravotnické organizaci porušením právních povinností při výkonu funkce. Odpovídají za tuto škodu „společně a nerozdílně, a to v celém rozsahu způsobené škody“.

V univerzitní nemocnici se navíc zřizuje akademická rada, která bude poradním orgánem ředitele a správní rady. Členy akademické rady jmenuje a odvolává ředitel a děkan určené lékařské fakulty. Počet členů akademické rady a určení, kolik z nich jmenuje ředitel a kolik děkan lékařské fakulty, stanoví smlouva o spolupráci. Ta je základní podmínkou zajištění spolupráce při uskutečňování výuky, specializačního vzdělávání a vědecké, výzkumné nebo vývojové činnosti. Uzavírají ji písemnou formou univerzitní nemocnice a vysoká škola. Univerzitní nemocnice může mít uzavřenu smlouvu o spolupráci pouze s jednou vysokou školou.

V čele univerzitní kliniky a v čele univerzitního ústavu je přednosta, kterého jmenuje a odvolává ředitel univerzitní nemocnice po dohodě s děkanem určené lékařské fakulty; ředitel jmenuje přednostu na základě výběrového řízení. Přednosta je jmenován na dobu nejvýše 5 let, může se jím stát opakovaně. V čele univerzitní lékárny je přednosta, kterého jmenuje a odvolává ředitel univerzitní nemocnice po dohodě s děkanem farmaceutické fakulty určené ve smlouvě o spolupráci. Přednostou univerzitní lékárny může být pouze farmaceut.

Riziko postátnění zdravotnictví

Zdravotní pojišťovny budou podle zákona povinny uzavřít s neziskovými nemocnicemi smlouvu na péči v oborech uvedených v souhlasu k zápisu neziskové zdravotnické organizace do obchodního rejstříku nebo – v případě neziskové zdravotnické organizace vzniklé změnou právní formy státní příspěvkové organizace – v oborech zdravotní péče uvedených v zakladatelské listině. Nejprve ale musí se zápisem do rejstříku souhlasit ministerstvo zdravotnictví. Nezisková nemocnice pak nebude muset procházet výběrovými řízeními (ta jsou nyní povinná, ale pro pojišťovny nezávazná, nicméně je to příležitost k diskusi mez pojišťovnami, odbornými společnostmi, komorou, ministerstvem aj).

Akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezením se mohou přeměnit na neziskovou nemocnici, ale opět pouze se souhlasem ministerstva zdravotnictví. Další podmínkou je, že musejí mít jediného akcionáře nebo jediného společníka a samozřejmě jako hlavní činnost poskytování lůžkové zdravotní péče.

Jestliže neziskové organizace nebudou muset absolvovat výběrové řízení a dostanou automaticky smlouvu s pojišťovnou a zároveň bude ministerstvo zdravotnictví schvalovat přeměnu každého jednoho subjektu na neziskovou formu, může dojít k poměrně zásadní změně českého zdravotnictví. Tvorba sítě poskytovatelů zdravotní péče se přesune zcela do režie státu a pojišťovny postaví do role statistů. Jinými slovy – je to krok směrem k centralistickému státnímu systému, ač to údajně není cílem zákona. Zda se tak skutečně stane, ale závisí na tom, jak velký bude podíl nemocnic, které na novou formu přejdou, tedy zejména na postoji krajů. Ty mají dobrou zkušenost s akciovými společnostmi, s nimiž si ví rady i české právo a které se osvědčily v obchodních vztazích jako vyzkoušená a předvídatelná právní norma. Návrh zákona předpokládá, že státní nemocnice se stanou neziskovými povinně, pokud by se dál novinka nešířila, zůstane pojišťovnám ještě velký prostor pro tvorbu sítě, výběrová řízení a uzavírání smluv. Jestliže by se ale neziskovými staly i nemocnice krajské a velký zájem by projevily také soukromé nemocnice, bude to ministerstvo, kdo rozhodne, kdo do sítě patří, a kdo nikoliv.

Náklady  – zatím odhady

Státní příspěvkové organizace, vyjmenované v příloze zákona (což jsou všechny fakultní a 30 dalších přímo řízených nemocnic), změní právní formu na neziskovou zdravotnickou organizaci dnem 1. ledna 2017. K témuž dni přejde na novou organizaci majetek České republiky, ke kterému příslušelo ke dni 31. prosince 2016 hospodaření státní příspěvkové organizaci. Ministerstvo proto připojilo k návrhu zákona tabulku, kde jsou uvedena aktiva jednotlivých státních nemocnic, celkem přesahují 53 miliard korun.

Ministerstvo zdravotnictví očekává, že náklady spojené s přeměnou státních nemocnic na neziskové vyjdou jednu organizaci na 450 tisíc korun. Odhadem ZD by to celkem bylo 17,5 miliónu korun. Dále se předpokládá pokles výběru daně z příjmů, protože neziskové nemocnice od ní budou osvobozeny. „Výši poklesu výběru daně nelze v současné době blíže určit,“ tvrdí ministerstvo zdravotnictví, nicméně připojuje tabulku, z níž vyplývá, že vloni touto daní odvedly státní nemocnice státu celkem necelých 200 miliónů korun.

Tomáš Cikrt

Zaujal vás náš článek? Budeme rádi, když dáte svůj hlas Zdravotnickému deníku v anketě

Křišťálová lupa zde.