Méně antibiotik, méně rezistentních bakterií. Zpráva evropských úřadů volá po rozumnějším nakládání s léky

V zemích, které omezily používání antibiotik, došlo k výraznému poklesu výskytu vůči nim rezistentních bakterií. Toto zásadní zjištění vyplývá z nejnovější zprávy nazvané Čtvrtá společná zpráva o integrované analýze spotřeby antimikrobiálních látek a výskytu antimikrobiální rezistence (AMR) u bakterií lidí a hospodářských zvířat (JIACRA IV), kterou společně zveřejnily Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropská agentura pro léčiva (EMA).

Zpráva představuje komplexní analýzu založenou především na údajích shromážděných v letech 2019 až 2021, přičemž poprvé se v rámci tohoto společného úsilí tři renomované agentury zabývaly trendy spotřeby antimikrobiálních látek a AMR u bakterií Escherichia coli (E. coli) u lidí a hospodářských zvířat. Zkoumali také, jak se u nich tyto trendy měnily v letech 2014 až 2021. Nutno poznamenat, že spotřeba antibiotik u zvířat se během zkoumaného období snížila o 44 procent, zatímco u lidí zůstala relativně stejná.

„U některých antimikrobiálních látek byly v letech 2014 až 2021 v několika zemích zaznamenány statisticky významné trendy poklesu AMC (konzumace antibiotik, pozn. red.) a AMR u zvířat i lidí,“ stojí v analýze. Existuje tudíž spojitost mezi tím, že se bakterie E. coli stávají méně odolné vůči antibiotikům s tím, jak se snižuje jejich celková spotřeba. Podle agentury EMA to jasně ukazuje, že znepokojivé trendy v oblasti antimikrobiální rezistence lze zvrátit správnými opatřeními a politikami.

„Používání menšího množství antibiotik v živočišné výrobě se vyplatí. Ve většině zemí, které snížily používání antibiotik, jsme zaznamenali odpovídající pokles úrovně rezistence. To znamená, že úsilí jednotlivých států funguje,“ okomentoval výsledky výkonný ředitel EFSA Bernhard Url.

Přenos ze zvířete na člověka?

Zpráva dále osvětluje problematickou souvislost mezi používáním určitých tříd antibiotik a vznikem rezistence u kmenů E. coli. U lidí odpovídá používání kritických skupin antibiotik, jako jsou karbapenemy, cefalosporiny třetí a čtvrté generace a chinolony, zvýšené rezistenci pozorované u kmenů E. coli. Podobně u hospodářských zvířat podávání chinolonů, polymyxinů, aminopenicilinů a tetracyklinů koreluje se zvýšenou úrovní rezistence u kmenů E. coli.

Kromě toho zpráva upozorňuje na možný přenos bakteriální rezistence ze zvířat na člověka, a to zejména přes patogeny jako Campylobacter jejuni a Campylobacter coli, které se mohou přenést na člověka prostřednictvím kontaminovaných potravin. I to ukazuje na potřebu důkladného dohledu a intervenčních strategií.

Mohlo by vás zajímat

Nový rekord. Německo loni vydalo za hrazené léky částku jako dvě třetiny českého státního rozpočtu

Harmonizace postupu a více studií

Jak upozorňuje EMA, antimikrobiální rezistence představuje vážnou hrozbu pro veřejné zdraví i zdraví zvířat. Odhaduje se, že AMR každoročně způsobí smrt více než 35 tisíc lidí v Evropské unii a značně zatěžuje evropské systémy zdravotní péče, přičemž náklady na ni podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) činí přibližně 11,7 miliardy eur ročně (asi 300 miliard korun). Organizace ECDC, EFSA a EMA proto vyzývají k pokračování boje proti AMR jak na národní a evropské, tak celosvětové úrovni, harmonizaci dohledu nad spotřebou antibiotik i provádění dalších studií, které umožní lépe poznat šíři rezistence.

„Zvýšené úsilí o snížení zbytečné spotřeby antibiotik je nezbytné pro řešení hrozby AMR pro veřejné zdraví. Kromě toho je pro snížení potřeby antibiotik nezbytné posílit imunizační programy a zlepšit postupy prevence a kontroly infekcí v komunitách a zdravotnických zařízeních,“ uzavírá ředitelka ECDC Andrea Ammonová.

-fk-