Jeden lékař předepíše atorvastatin, druhý rovněž a třetí také. Pacient potom v lékárně vytasí hned tři elektronické recepty na ten samý lék, přestože by mu stačil jeden – nerozumný, leč stále často se vyskytující případ lékových duplicit lékárníci řeší dennodenně. Přitom by stačilo, aby předepisující lékař v rozhraní eReceptu nahlédl do lékového záznamu, který schraňuje seznam veškerých pacientovi předepsaných léků a který funguje již od června 2020. Mnohdy tak ale lékaři nečiní a hrozí nejenom opakované vydání stejného léku, ale i zdravotní rizika vyplývající z potenciální nevhodné kombinace předepsaných léčiv. Jak lékový záznam funguje, nakolik jej lékaři a lékárníci využívají, a šlo by ho vylepšit tak, aby k duplicitám či předepisování vzájemně nevhodných léčiv nedocházelo nebo docházelo méně? Na to se Zdravotnický deník podíval zblízka.
„Na recept se někdy předepisuje hodně léků. Předepisující lékaři lékový záznam málo využívají. Vidím často, že více lékařů předepíše pacientovi ten samý lék, a já jim potom kvůli tomu volám… Samozřejmě se to může stát, ale od toho ten lékový záznam je a měl by se užívat více,“ řekl nám nedávno předseda představenstva Grémia majitelů lékáren Marek Hampel. Dobrou zprávou však může být, že podle materiálů, poskytnutých našemu deníku Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL), vyplývá, že se počet nahlédnutí do lékového záznamu jak ze strany lékařů, tak lékárníků, rok od roku zvyšuje. Zatímco v roce 2021 lékaři nahlédli do záznamu 1,9milionkrát, o rok později už to bylo téměř v 4 milionech případů a téměř k 4,5 milionům náhledů došlo jenom za prvních deset měsíců minulého roku.
Podobná čísla nalezneme i u využívání lékového záznamu lékárníky. V roce 2021 činil počet nahlédnutí do databáze předepsaných léčiv 2,2 milionu, další rok to bylo 4,3 milionu a do loňského listopadu 5,1 milionu.
Pokud ale lékárníci nadále (dobrovolně) řeší receptové duplicity v takovém rozsahu, v jakém to popisuje lékárník Hampel, potom je třeba se zaměřit již na předchozí fázi, totiž samotné předepisování léku lékařem. Na využívání lékového záznamu při preskripci jsme se zeptali předsedy Sdružení ambulantních specialistů (SAS) Zorjana Jojka. Přestože říká, že práce se záznamem je dnes již běžnou součástí klinických vyšetření – zejména u chronických pacientů – existují důvody, proč ho někdy lékaři nekontrolují vždy.
„Časový tlak při plné čekárně je obrovský problém. A také to, že lékový záznam je vlastně jen primitivní seznam v čase po sobě předepsaných léků s hodnocením interakcí i těch léků, které nebyly užity ve stejném čase, t.j. k jejichž interakci nemohlo dojít. Oba tyto faktory jistě vedou některé lékaře k tomu, že do záznamu nahlížejí jen tehdy, pokud k tomu mají zvláštní důvod,“ vysvětlil Jojko. Takovým důvodem může být například podezření, že pacient léky nebere, nepřiměřeně se jimi zásobí, nebo naopak, když mladý, zdravý pacient řekne, že žádné léky neužívá.
Odpovědnost by měla zůstat na lékaři
Když už ale k duplicitě či předepsání navzájem nevhodných léků dojde, někdy hrozící zdravotní riziko odvrátí lékárníci. Kontrola lékového záznamu je však časově náročná činnost, kterou nemají lékárníci povinnou a hlavně, nejsou za ni placení, tudíž nelze očekávat, že ji budou provádět u všech pacientů.
„Já těch duplicit zachytím poměrně hodně, ale dělám to spíše z lásky k oboru – dlouhodobě se to takto nedá dělat. Může to dělat pár nadšenců, ale aby to fungovalo plošně, tak je potřeba, aby za to byli lékárníci zaplacení,“ potvrdil Hampel. „Tím bych vybídl zdravotní pojišťovny, aby lékárníkům za tuto činnost začaly platit,“ navrhuje.
Co na to pojišťovny říkají? „Z hlediska věcné logiky i hospodárného využívání prostředků veřejného zdravotního pojištění se jako nejvhodnější volba jeví odpovědnost za kontrolu medikace ze strany předepisujícího lékaře,“ uvedl tiskový mluvčí Oborové zdravotní pojišťovny (OZP) František Tlapák. Upozornil přitom na jednu z funkcionalit jejich klientského portálu Vitakarta, která pojištěncům umožňuje mít nejenom přehled o předepsaných lécích, ale i o jejich možných interakcích. „Databáze pomocí automaticky generovaných upozornění informuje pojištěnce o možných nežádoucích kombinacích jejich léků, léčivých přípravků, doplňků stravy, potravin a nápojů,“ popsal.
Lékaře nelze nutit
Přítomnost jakéhosi upozornění v případě rizikové kombinace či duplicity v lékovém záznamu by uvítali i lékaři. „LZ by se měl více stát součástí našich softwarů. Aby se nám léky předepsané jinými lékaři ukázaly ne až ve chvíli, kdy si jej otevřu, ale vedle seznamu námi dříve předepsaných léků v čase, kdy plánuji vydat další recepty. A na stejné obrazovce by mělo svítit i číslo značící závažnost interakcí, které by ale mělo hodnotit interakci jen těch léků, u nichž je předpoklad, že je pacient stále užívá,“ navrhuje předseda SAS Jojko. Pokročilejší funkcí by podle něj pak mohlo být upozorňování na to, zdali měl pacient v nedávné době předepsaný lék stejné lékové skupiny či vydávaný ve stejné či podobné indikaci.
Na možné vylepšení funkcí eReceptu jsme se zeptali i SÚKL. „Pokud zdravotnický pracovník nahlédne na lékový záznam pacienta, má k dispozici i upozornění na případné duplicity v preskripci léků,“ sdělil Ústav. „Zda ale zdravotnický pracovník nahlédne na lékový záznam pacienta, je již čistě na jeho rozhodnutí,“ dodal.
-fk-
