Odborná společnost protestuje proti změnám v pracovnělékařských službách

Novela zákona o specifických zdravotních službách, která mimo jiné ruší povinné vstupní pracovnělékařské prohlídky, dorazila do meziresortního připomínkového řízení. Připomínky je možno zasílat do 15. dubna, už nyní se ale proti změně důrazně ohrazuje Společnost pracovního lékařství ČLS JEP. Ta vydala stanovisko, ve kterém protestuje jak proti zrušení povinných vstupních prohlídek, tak proti dalším změnám v oblasti pracovnělékařských služeb, které novela přináší.

“Novelizace tohoto zákona reaguje na aktuální potřebu sjednocení a implementaci odborných a aplikačních poznatků z praxe v částech zákona upravujících asistovanou reprodukci, léčbu krví a jejími složkami, genetické vyšetření, posudkovou péči a lékařské posudky, posuzování zdravotní způsobilosti ke vzdělávání, k tělesné výchově a sportu, pracovnělékařské služby, posuzování zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání, povolení k uznávání nemocí z povolání, lékařské ozáření, klinické audity, ochranné léčení, vymezení protialkoholní a protitoxikomanické záchytné služby a přestupky,” shrnuje důvodová zpráva k novele (podrobně jsme o novele psali zde).

V rámci vnitřního připomínkového řízení byla asi nejvíce úpravě vytýkána část týkající se pracovnělékařských prohlídek (více jsme psali zde). Novela přitom v této oblasti obsahuje několik změn. Tou hlavní je zrušení povinných vstupních prohlídek u první a druhé kategorie bez profesního rizika (pokud není určeno jiným právním předpisem). Nově by tyto prohlídky měly probíhat na dobrovolné bázi, pokud si je vyžádá zaměstnavatel nebo uchazeč o zaměstnání. Novinkou je také rozšíření konceptu pracovnělékařských služeb o provádění podpory veřejného zdraví.

Pozdější záchyt chorob

Proti rušení povinných pracovnělékařských prohlídek se ovšem dlouhodobě staví Společnost pracovního lékařství ČLS JEP. “Odborná společnost považuje záměr zrušit povinnost vstupních pracovnělékařských prohlídek, byť u méně významných pracovních rizik, za neuvážený, nedůvodný, odborně i ekonomicky chybný a zaujímá k němu negativní stanovisko,” uvádí Společnost pracovního lékařství.

Ta upozorňuje, že řada zaměstnavatelů kompletně zruší pracovnělékařské služby, a protože povinnost vstupních prohlídek zvyšuje počet preventivních prohlídek u praktiků, dojde k výraznému nárůstu osob v produktivním věku, které nebudou mít jakýkoli kontakt se zdravotní péčí.

“Do prací kategorie 1 a 2 jsou zařazovány osoby se zdravotními hendikepy. Jak budou zajištěna omezení z těchto hendikepů vyplývající, snad jen požadavkem mimořádné prohlídky až po pracovní neschopnosti vyplývající z chybného pracovního zařazení?” ptá se odborná společnost. “Odstranění povinnosti vstupních pracovnělékařských prohlídek povede zejména u druhé kategorie k nevhodnému zařazování alergiků, diabetiků, hypertoniků, astmatiků, významně klesne záchyt asymptomatických stadií běžně se vyskytujících nemocí s jejich přechodem do zdravotně závažnějších stavů, které budou muset být řešeny s nemalými finančními náklady zdravotních pojišťoven dodatečně a pozdě, často u specialistů, jejichž zátěž a dostupnost se zvýší,” dodává.

Mohlo by vás zajímat

Válek chce, aby lékaři z Ukrajiny mohli jako stážisté působit i v ambulantních zařízeních

Zároveň je podle společnosti v důsledku navrhované změny nutno očekávat nárůst počtu nových nemocí z povolání. Bez vstupních prohlídek se totiž bude předpokládat, že osoba při zařazení k práci byla způsobilá, a veškerá poškození zdraví, která lze uznat za nemoci z povolání, budou přičítána k zodpovědnosti zaměstnavateli, potvrdí-li se podmínky práce vyžadované seznamem nemocí z povolání – a to i tehdy, pokud ve skutečnosti daným poškozením zdraví trpěl pracovník již před nástupem do zaměstnání, jen se o tom nevědělo.

Rozpor se zákoníkem práce

Co se pak týče dalších změn, které novela přináší, poukazuje odborná společnost na to, že opatření k podpoře zdraví již jsou součástí poradenství v pracovnělékařských službách uvedeného v paragrafu 53, a není tak potřeba je duplikovat a speciálně uvádět mimo tyto služby. Zároveň má být nově stanoveno, že zaměstnavatel bude povinen stanovit a vyhodnocovat opatření (dosud blíže neznámá) k podpoře zdraví a zajistit jejich provádění, a to i prostřednictvím právnické nebo podnikající fyzické osoby s “prokazatelnou zkušeností v oblasti veřejného zdraví”. “Není zřejmé, co je prokazatelná zkušenost v oblasti veřejného zdraví (pro podporu zdraví) a jak bude podpora zdraví financována,” upozorňuje společnost.

Ta se pozastavuje i nad ustanovením, že by zaměstnanec měl být povinen podrobit se opatření k podpoře zdraví, které stanovuje zaměstnavatel nebo jsou stanovena prováděcím právním předpisem. Není totiž známo, o co vůbec půjde a jak by měla být taková povinnost vymahatelná. Podobně je tak podle společnosti nemožné stanovit poskytovateli pracovnělékařských služeb povinnost spolupracovat se zaměstnavatelem na opatření k podpoře zdraví, pokud o to bude požádán.

Další výtka odborné společnosti směřuje k tomu, že registrující lékař může na základě žádosti zaměstnavatele provést pracovnělékařskou prohlídku, posouzení zdravotní způsobilosti k práci a vydat lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci. “Je nejasné, co se rozumí uváděnou možností. Je to jen oprávnění k provedení prohlídky? Pokud zaměstnavatel bude požadovat takovou prohlídku a umožní ji u registrujícího poskytovatele a registrující poskytovatel by ji mohl odmítnout, jaké bude řešení? Registrující poskytovatel má poskytovat diagnostickou, léčebnou, preventivní i posudkovou službu. Povinnost je potřeba zachovat,” apeluje společnost.

Poslední výtka pak směřuje k ustanovení, podle něhož má zaměstnavatel právo vyžadovat vstupní lékařskou prohlídku u osoby ucházející se o práci, která není prací rizikovou podle zákona o ochraně veřejného zdraví, a pokud tohoto práva nevyužije, považuje se osoba ucházející se o práci za zdravotně způsobilou k výkonu práce, a to do té doby, není-li prokázán opak.

“Jedná se o eticky neobhajitelný exces proti principům prevence deklarovaným ve zdravotnických službách. Návrh spoléhá na institut odškodnění nemoci z povolání či pracovního úrazu, případně invalidity, a to poté, co se většinou až mimořádnou prohlídkou zjistí zdravotní problém, jemuž bylo možné preventivním vyšetřením zabránit či jeho zhoršení omezit. Je v rozporu s ustanovením § 103, odst. (1), Zákoníku práce, který zaměstnavateli mimo jiné ukládá povinnost nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho zdravotní způsobilosti,” dodává odborná společnost.

Michaela Koubová