Systém německého zákonného pojištění vykázal v posledním kvartále loňského roku výrazně zhoršenou finanční situaci. Jeho schodek se totiž zdvojnásobil a rezervy fondů zdravotního pojištění i rezervy zdravotních pojišťoven se znepokojivě snížily. S odkazem na údaje zastřešující organizace zdravotní pojišťovny BKK Dachverband to uvedl odborný deník Deutsches Ärzteblatt. „Zdravotnický ani sociální systém nelze v současné podobě dlouhodobě ufinancovat,” uvedl pro stejný deník spolkový ministr financí Christian Lindner.
Finanční rezervy zdravotních pojišťoven jsou podle údajů centrály pojišťovny BKK (Betriebskrankenkasse Dachverband) v průměru jen mírně nad zákonem požadovanou minimální rezervou, která má činit alespoň 20 procent měsíčních výdajů. BKK varuje, že prudké snížení finančních rezerv velmi snižuje schopnosti pojišťoven tlumit výkyvy v příjmech i výdajích.
Podobně dramaticky dochází podle údajů BKK Dachverband ke snížení likviditní rezervy také u fondů zdravotního pojištění. BKK Dachverband tvrdí, že zatímco v roce 2023 se tato rezerva pohybovala kolem 9,4 miliardy eur, v roce letošním to má být jen 4,8 miliardy eur. Zákonem stanovená minimální rezerva se však pohybuje kolem 4,7 miliardy eur, uvedl s odkazem na BKK Dachverband odborný deník Deutsches Ärzteblatt.
Bude nutné zvýšit pojistné
Taková situace ve fondech zákonného zdravotního pojištění zvyšuje likviditní riziko. Zdravotní pojišťovny by tak mohly podle BKK dostávat své měsíční platby z fondů zdravotního pojištění se stále větším zpožděním.
„Výdaje na zákonné zdravotní pojištění rostou a rezervy zdravotního pojištění jsou – diplomaticky řečeno – z velké části vyčerpány. Pokud nebudou podniknuta protiopatření, současná situace povede ke zvýšení sazeb pojistného jak u zaměstnanců, tak u zaměstnavatelů,” řekla deníku Deutsches Ärztebaltt Anne-Kathrin Klemmová, členka představenstva BKK Dachverband.
Podle ní je zapotřebí přijít se strukturální reformou a vedle toho je zapotřebí počítat s tím, že se bude zvyšovat dodatečný příspěvek k sazbě zdravotního pojištění. Ten by mohl podle odhadu BKK už v letošním roce dosáhnout až 1,8 procenta, a to ještě nejsou zohledněna další výdajová rizika.
Odhady Spolkové asociace zákonných zdravotních pojišťoven (GKV – Spitzenverband) přitom pro letošní rok počítaly s dodatečným příspěvkem k sazbě zdravotního pojištění ve výši 1,7 procenta. S ohledem na zákony, které jsou momentálně v legislativním procesu, a které do budoucna znamenají další výdaje v rámci zdravotnického systému, by se tato sazba mohla už v příštím roce zvýšit na 2,45 procenta či výše.
Takhle to dál nejde, varuje šéf státní kasy
Vážnosti současné situace si je vědom také spolkový ministr financí Christian Lindner (FDP), podle něhož nelze zdravotnický, ale ani sociální a penzijní systém takto dál provozovat. „Stávající strukturu systému důchodového, zdravotního ani ošetřovatelského pojištění nelze v současné podobě dlouhodobě ufinancovat,” uvedl Lindner minulý měsíc při prezentaci Šesté zprávy o udržitelnosti veřejných financí.
Lindner dále zdůraznil, že je třeba zahájit strukturální reformy ve všech relevantních oblastech. Důvodem číslo jedna dlouhodobé neudržitelnosti zmíněných systémů je podle Lindnera stárnutí populace, které se projeví v podobě rostoucích nákladů na zmíněné systémy.
Na zdravotnictví bude negativně dopadat rostoucí počet onemocnění souvisejících s věkem v důsledku rostoucí střední délky života. Navíc je značně nejisté, zda lékařsko-technický pokrok bude schopen těmto důsledkům čelit, aniž by to růst nákladů ještě umocnilo.
Projekce odborníků předpokládají rostoucí výdaje na německé zdravotnictví již ve střednědobém horizontu na úroveň, které budou beze změn systému těžko udržitelné. „V pesimistické variantě s nepříznivým vývojem počtu práceschopného obyvatelstva stoupnou výdaje na zákonné zdravotní pojištění do roku 2070 na 10 procent HDP. V optimistické variantě na 8,2 procenta HDP,” cituje deník Deutsches Ärzteblatt z odborných projekcí. Tento druh výdajů se v současnosti pohybuje pod hranicí 7,5 procenta HDP.
Zdeňka Musilová
