Nerovné. Tak označuje Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) v dokumentu Koncepce zdravotnictví 2030+ očima regionálních nemocnic nastavené úhrady za zdravotní výkony. Volá proto po jejich sjednocení, a to pro všechny zdravotní pojišťovny. Ředitel odboru regulace cen a úhrad ministerstva zdravotnictví Tomáš Troch ale varuje před tím, že absolutní sjednocení základních sazeb by nebylo žádoucí a nevyskytuje se nikde na světě. Výhledovým cílem ministerstva zdravotnictví je proto podle Trocha přiblížit se podílu 40 procent péče hrazené za jednotnou sazbu a u zbytku péče vést debatu o správném nastavení úhradových mechanismů.
O sbližování úhrad se podle AČMN hovoří již dlouhou dobu, ke skutečné korekci dochází ale jen pozvolna. Asociace proto ministerstvo zdravotnictví kritizuje za diskriminační a nepoctivé jednání v oblasti úhrad za zdravotní výkony. „Ministerstvo zdravotnictví jako zřizovatel fakultních nemocnic je při vydávání úhradové vyhlášky ve střetu zájmů, kdy na jedné straně mluví o sbližování sazeb a na druhé straně ví, že sblížení sazeb a sjednocení úhrad by znamenalo pokles úhrad pro jimi zřizované nemocnice při předpokladu podobného objemu vynakládaných prostředků. Jedná se o zjevnou diskriminaci z pohledu evropského práva a o nekalé cenové praktiky,“ píše se v dokumentu, který asociace vydala začátkem března.
Ředitel odboru regulace cen a úhrad ministerstva zdravotnictví Tomáš Troch v reakci na dokument uvedl, že sbližování základních sazeb probíhá postupně. „Mezi lety 2019 a 2024 se podařilo snížit celkový rozptyl základních sazeb nemocnic o 25 procent. Za to samé období vzrostl podíl akutní lůžkové péče hrazené jednotnou základní sazbou prakticky z nuly v roce 2019 na 18 procent v roce 2024 s cílem 25 procent v roce 2025. To je oproti minulým obdobím obrovské sbližování úhrad,“ zdůraznil pro Zdravotnický deník Troch a dodal, že sbližování sazeb má svůj horní limit, který je daný rozdílnými náklady na akutní lůžkovou péči. Vysoce specializovaní poskytovatelé, nemocnice, které zajišťují výuku mediků či nemocnice s urgentními příjmy mají proto prokazatelně vyšší náklady na péči než ostatní poskytovatelé.
Nařčení ze střetu zájmů resortu zdravotnictví Troch razantně vyvrací. „Významné sbližování základních sazeb je důkazem, že k žádnému zvýhodňování fakultních nemocnic nedochází,“ uvedl. Úhradové vyhlášky podle něj v posledních letech přinesly do úhrad řadu pozitivních vylepšení, jako například zavedení systému CZ-DRG, zahájení procesu koncentrace specializované péče nebo podporu jednodenní medicíny.
„Vzhledem k postupnému odstraňování historicky daných úhradových nespravedlností si polepšili především ti poskytovatelé, kteří měli nízké základní sazby, neuhrazenou nadprodukci nebo urgentní příjem. Dále si polepšili poskytovatelé, kteří dokázali navýšit objem poskytnuté – především elektivní – péče, a tím snížili čekací doby na zákroky. Stále častěji tak platí, že poskytovatel, který poskytuje zdravotní služby efektivně, je na tom dobře i finančně a naopak,“ uzavřel Troch.
-ns-
