V době internetu a digitálních technologií je stále většina pacientů nucena k tomu, aby zvedla telefon a na vyšetření se objednala telefonicky. Snahou ministerstva zdravotnictví je přitom rozvíjet objednací systémy tak, aby byla cesta pacienta v systému co nejsnazší. Podle ředitele odboru dohledu nad zdravotním pojištěním ministerstva zdravotnictví Jana Zapletala je situace nejhorší u nemocnic – jen malé procento z nich má možnost online objednávek a pro pacienta je tak včasný termín často jako hledání jehly v kupce sena. Proto úhradová vyhláška pro letošní rok obsahuje bonifikaci pro objednací systémy v nemocničním i ambulantním sektoru. Ta si však žádá jasnější definici, aby byla pro poskytovatele smysluplnější. Problematice se věnoval třetí ročník summitu Zdravotnického deníku Technologie a inovace ve zdravotnictví.
„Považuji za velký nedostatek, že neexistuje žádná ucelená podpora, která by pacientovi umožňovala snadnou orientaci v průchodu zdravotním systémem, a to od primární indikace až k samotnému vyřešení problému. Neexistují tady žádné rezervační objednací systémy, které by byly centralizovány,“ poukázal na problém Zapletal, ředitel odboru dohledu nad zdravotním pojištěním ministerstva zdravotnictví, který se zabývá dostupností zdravotní péče, efektivitou poskytování zdravotních služeb a nastavováním časových dotací pro jednotlivé výkony.
Ordinace praktických lékařů a ambulantních specialistů v některých případech svoje rezervační systémy mají, a dokonce mohou být i zpoplatněné, což však podle Zapletala hraničí se zákonem. Kde je poptávka, je však pochopitelně i nabídka. Zato nemocniční sektor je v rezervačních systémech stále poněkud pozadu. „Pacient do nemocnice zpravidla musí telefonovat, a když zjistí, že tam nemají volnou kapacitu, je zmatený a obrátí se na zdravotní pojišťovnu, případně na ministerstvo zdravotnictví. Negativní dopady to má na všechny účastníky v systému,“ popsal Zapletal.
Poptávka po on-line objednávkách je přitom u pacientů vysoká a s postupem času, kdy dojde k masivnímu rozvoji informačních technologií, bude jen stoupat. Nejvíc preferovanou cestou je online objednávka přes rezervační systém. Pokud poskytovatel nemá takový objednávací systém, odráží se to podle Zapletala na efektivitě práce. Ministerstvo například nemůže efektivně zkontrolovat, jestli nastavené časové dotace na vyšetření odpovídají realitě.
„Preventivní prohlídka může mít časovou dotaci 60 minut, ale když se podíváte na ojedinělé rezervační systémy praktických lékařů, někteří pacienti jsou objednaní na preventivní prohlídku, která trvá jenom 15 minut. To samé bude u zubařů,“ nastínil Zapletal a doplnil, že zdravotní pojišťovny by se měly zapojovat do systému víc, ale momentálně jen čekají na to, co udělá zbytek aktérů v terénu.
Bonifikace existuje, ale…
Ministerstvo zdravotnictví se snaží jednotlivé objednací systémy v nemocnicích i ambulancích bonifikovat. Pracuje s tím úhradová vyhláška pro letošní rok. Poskytovatel by měl podporovat objednávání pacientů u časově homogenních výkonů prostřednictvím elektronického objednacího systému s možností rezervace času. U výkonů, kde nelze přesně stanovit dobu vyšetření, je třeba mít objednací formulář, v rámci kterého by si pacient objednal konkrétní den.
„Pokud chceme, aby si poskytovatel udělal objednací systém, když ho doposud neměl, je fér mu dodatečné náklady kompenzovat. Jestli najdeme do budoucna důvody, které by měly vést k další modifikaci, nebráníme se, ale bude to velký boj mezi poskytovateli a zdravotními pojišťovnami,“ podotkl Zapletal.
Jak ale dále ve své přednášce nastínil, mnoho poskytovatelů do svých služeb internetové rezervační systémy nezapojuje. Důvodem jsou podle něj nejednoznačná pravidla úhradové vyhlášky, kterým poskytovatelé nemusí rozumět. „V rámci dohodovacího řízení v roce 2025 předpokládáme, že by měla být vedena debata o tom, jak bonifikaci lépe nadefinovat, aby to bylo pro všechny poskytovatele jasnější,“ ubezpečil Zapletal a dodal, že snahou ministerstva je rozvíjet objednací systémy tak, aby došlo k tomu, že objednávací cesta pacienta bude co nejsnazší. Inspirovat bychom se mohli například ve Slovinsku, kde používají systém sledování čekacích dob, který spadá pod ministerstvo zdravotnictví.
Přístup k datům z rentgenu i pro plátce
Vhodným nástrojem k digitalizaci je podle Zapletala sdílení obrazových dat v radiodiagnostice, která jsou ovšem limitována. Ministerstvo by proto ocenilo, kdyby k některým datům měly přístup také zdravotní pojišťovny. V oblasti radiodiagnostiky se velmi rychle vyvíjí umělá inteligence (AI), což se určitě promítne do úhradových mechanismů.
Ministerstvo chce v dohledné době spustit zejména elektronickou žádanku, na což by měl navazovat systém centrálního rezervačního systému, který by si Zapletal dokázal představit na úrovni zdravotních pojišťoven.
Vydavatelství děkuje za podporu summitu Všeobecné zdravotní pojišťovně, Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra, Moravskoslezskému kraji a společnostem AKESO, EUC, Zentiva, Novartis, Roche, ALK, Abbott, AstraZeneca, Asseco Central Europe, Medicalc software a PRK Partners.
-ns-
Foto: Radek Čepelák
