Masarykova univerzita bude vychovávat nové experty v oblasti farmaceutického průmyslu, čímž chce podpořit dlouhodobou lékovou soběstačnost České republiky. Unikátní vzdělávací a výzkumná infrastruktura s názvem BioPharma Hub, která bude čítat 15 190 metrů čtverečních, má být dokončena v polovině roku 2026. O tom, čím vším může projekt českému zdravotnictví přispět, si Zdravotnický deník povídal s ředitelem Strategického rozvojového projektu MU 2021+ Davidem Póčem.
Co je v rámci projektu v plánu postavit a jaké jsou celkové náklady?
Jádrem projektu MUNI BioPharma Hub je přesun Farmaceutické fakulty Masarykovy univerzity včetně jejích vzdělávacích i výzkumných prostor, a vytvoření mezioborového moderního pracoviště pro vzdělávání budoucích odborníků v oblasti biomedicíny či farmaceutického průmyslu. Součástí MUNI Biopharma Hubu je i vybudování specifických sdílených prostor pro studenty a výzkumníky, jako je Preklinické centrum a Centrum molekulární medicíny. Cílíme na vytvoření společných prostor, kde se budou setkávat studenti a zaměstnanci – jak ze všech pracovišť v rámci Univerzitního kampusu MU Brno-Bohunice, tak i partneři z Fakultní nemocnice Brno. Věříme, že stejně jako je dobrá praxe v zahraničí, tak se i zde povede vytvořit místo pro výměnu nápadů či pro společnou diskusi o nových myšlenkách.
Díky tvorbě skutečného „hubu“, který bude ve Střední Evropě unikátní v oblasti vývoje a výroby léčiv či biotechnologií včetně využití nejnovějších poznatků z oblasti informačních technologií, bude možné na jednom místě, a to v Brně-Bohunicích realizovat jak takzvaný základní výzkum, tak i výzkum preklinický, a rovněž tak i klinické fáze díky spolupráci s Fakultní nemocnicí Brno. Na jednom místě zde bude lokalizována nejen Farmaceutická fakulta, ale je zde již zasídlena Lékařská fakulta MU, Přírodovědecká fakulta MU či Středoevropský technologický institut – CEITEC, je zde tedy i zásadní potenciál mezioborové spolupráce. Díky takzvaným čistým prostorám GMP v MUNI BioPharma Hubu bude Masarykova univerzita schopna realizovat kompletní vývoj léku od syntézy budoucí aktivní látky až po výrobu klinických šarží a podání pacientům. Projekt MUNI BioPharma Hub je podpořen z Národního plánu obnovy, nicméně s ohledem na celkové předpokládané výdaje kolem 4 miliard korun je nutné hledat i další zdroje na jeho celkové dokončení. Hotová stavba pak bude předána do užívání v polovině roku 2026.
Co podle vás projekt studentům, pracovníkům a vědcům do budoucna nabídne?
Především lze říci, že tato infrastruktura umožní studentům a vědcům širokou spolupráci ve farmacii, biotechnologii i medicíně na jednom místě, a umožní lépe navázat základní výzkum na další stupně. Lze si pak představit posílení schopnosti produkovat výsledky v preklinickém výzkumu, a zároveň třeba ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Brno provádět klíčový klinický výzkum a studie. Jde o vysokou přidanou hodnotu, která má na jednom místě integrovat všechny postupy, zároveň v technologicky špičkovém prostředí. Studenti pregraduálního i postgraduálního studia tak budou mít možnost v rámci výuky či svých výzkumných aktivit přímo používat moderní zařízení, se kterým se budou setkávat ve svém dalším profesním životě. Zásadním bodem je zde i možnost rozvíjet nové studijní programy, včetně interdisciplinárních, kdy plánujeme především úzkou spolupráci s farmaceutickými firmami.
Máte představu, jaké léky se budou v centru vyrábět a kolik jich bude? Budou se moci na vývoji podílet také studenti?
Masarykova univerzita v rámci projektu MUNI BioPharma Hub plánuje – a to ve vazbě na výukové i další výzkumné aktivity – průmyslový vývoj a výrobu malých klinických šarží léků. Bude tak možné nejen přímo spolupracovat s partnery z veřejného i soukromého sektoru, ale zároveň podpořit výchovu nových odborníků, kteří mohou působit v této strategické oblasti. Postup lze popsat tak, že ve spolupráci s firmou bude Masarykova univerzita vyvíjet novou technologii, jak vyrobit lék obsahující danou účinnou látku mající požadované vlastnosti pro podání pacientům (třeba pevnost tablety, uvolňování léčivé látky z lékové formy, stabilitu a další). Tím, že se univerzita bude přímo podílet na celém vývoji a unikátní zařízení v rámci MUNI BioPharma Hubu umožní výrobu na malých zařízeních, to bude pro firmy cenově výhodné a usnadní to dodávku léků na trh. Bude to tedy efektivní i pro veřejný sektor a veřejné finance. Zde je nicméně potřeba zdůraznit, že je nutná spolupráce s externími dodavateli účinných látek. S ohledem na skutečnost, že postupy spojené s oblastí průmyslové farmacie, budou součástí mnoha předmětů v rámci již existujících či připravovaných studijních programů, tak uvažujeme, že na procesech spojených s výrobou léků v klinických šaržích se budou po odpovídajícím zaškolení podílet i studenti pregraduálního, a především postgraduálního studia.
Masarykova univerzita tak chce podpořit dlouhodobou nutnost lékové soběstačnosti právě vychováváním expertů pro farmaceutický průmysl a díky spolupráci s praxí pak rozvíjet i potenciál Česka v oblasti výroby léčiv. Dlouhodobá vize zde je, že dostatek vysoce odborné pracovní síly může být zásadní podmínkou pro případné investice farmaceutického průmyslu do dalších zařízení v oblasti výzkumu a vývoje a následně do výroby v Brně či v širším regionu. Pak bude možné vyrábět kupříkladu i výše uvedené účinné látky, a provázat tak celkové řetězce od fáze základního výzkumu, až po kompletní výrobu léků, tak jak to lze vidět kupříkladu ve Švédsku. Masarykova univerzita, za spolupráce s městem Brnem, Jihomoravským krajem, Hospodářskou komorou, Jihomoravským inovačním centrem a dalšími partnery jde této dlouhodobé vizi „naproti“ kroky směrujícími k vybudování inovační infrastruktury v areálu Univerzitního kampusu Bohunice, například prostor pro inkubaci nových firem nebo vědecko-technického parku.
Zmiňujete také možnost zcela nových studijních programů pro studenty. O jaké programy půjde a pro koho budou určeny?
Masarykova univerzita dlouhodobě spolupracuje s partnery z veřejného i soukromého sektoru na identifikaci klíčových dovedností pro tyto odborníky – například ve spolupráci s Regionální hospodářskou komorou Brno byla založena a již plně funguje platforma Life Sciences 4.0 sdružující výrobce a investory v oblasti zdravotnických technologií a léčiv. Univerzita dále dlouhodobě spolupracuje s národními asociacemi v oblasti léčiv – kupříkladu s Českou asociací farmaceutických firem či Asociací inovativního farmaceutického průmyslu. Za spolupráce s výše uvedenými i dalšími partnery vzniká nový studijní program Průmyslová farmacie. Ten je určen pro zájemce o studium, jejichž uplatnění se předpokládá právě v oblasti posílení kapacity výroby nových léčiv, kdy jádrem je především hluboká znalost procesů výroby léčivých látek a lékových forem.
Jsme si rovněž vědomi skutečnosti, že je nutné podporovat nejen výchovu expertů v oblasti výroby léčiv, ale i v dalších oborech, které umožní České republice i EU dále podporovat lékovou soběstačnost – příkladem je již dokončený proces akreditace studijního programu Applied Health Economics, na kterém spolupracuje celkem šest fakult univerzity v kooperaci s dalšími partnery a je určen pro experty, kteří budou podporovat v oblasti regulatorního rámce (ministerstvo zdravotnictví, Státní ústav pro kontrolu léčiv, pojišťovny a další) zavádění nových technologií a léčiv.
Jaká bude podle vašich odhadů kapacita výzkumného centra pro studenty a pracovníky? O jaké pracovní pozice se budou moci lidé ucházet?
Vybudování nové vzdělávací a výzkumné infrastruktury v rámci projektu MUNI BioPharma Hub vytvoří zázemí pro vzdělávání více než 6 tisíc studentů z Farmaceutické, Lékařské a Přírodovědecké fakulty MU, a samozřejmě bude novým domovem pro více než 300 akademických i dalších zaměstnanců několika pracovišť univerzity. S ohledem na skutečnost, že se jedná o nově budovanou špičkovou vzdělávací a výzkumnou infrastrukturu, předpokládáme uplatnění expertů s vysokou odborností v oblasti farmacie, medicíny, biotechnologií, ale i mnoha příbuzných oborů. Věříme, že projekt přispěje k dalšímu zvýšení atraktivity Masarykovy univerzity pro špičkové zahraniční experty, kteří si tak zvolí Brno jako místo pro svůj další profesní rozvoj. S ohledem na pečlivé plánování celkového pojetí projektu, jednotlivých částí infrastruktury a zařízení i ve spolupráci s partnery, by měl tento „hub“ v regionu širší střední Evropy představovat atraktivní místo nabízející prostor pro inovativní aktivity, kde bude spolupracovat akademický sektor s průmyslem.
Při plánování stavby jste se zaměřili na energetický management. K jakým opatřením jste se rozhodli a jak vysoké jsou jejich náklady?
Masarykova univerzita se již dlouhodobě zabývá maximálním uplatněním principů udržitelnosti ve všech aspektech svojí činnosti, a to včetně investičních aktivit. Pro novou infrastrukturu v tomto projektu byla od začátku plánování snaha maximálně využít dostupné úsporné a environmentálně příznivé technologie. Jedná se o velký objekt, který tedy byl vždy z naší strany vnímán i jako příležitost právě pro uplatnění kombinace postupů a technologií, které umožní maximální udržitelnost, a to nejen v oblasti spotřeby energií. Tento přístup se pak promítl do výsledného projektu, který obsahuje kupříkladu využití odpadního tepla z datového centra, geotermální vrty, fotovoltaické panely, akumulační nádrž, zelené střechy a mnohé další.
Farmaceutů ani farmaceutických asistentů není v Česku mnoho. Myslíte si, že díky projektu dojde ke zatraktivnění profese? S jakým vybavením budou mít studenti možnost pracovat?
Věříme, že jednoznačně ano. Masarykova univerzita bude schopna zájemcům o studium nabídnout atraktivní studijní programy, které povedou k možnostem zásadního rozvoje celého sektoru. Studenty budou vychovávat akademičtí pracovníci s přímými zkušenostmi s procesy ve farmaceutickém průmyslu, protože se zde budou vyrábět malé klinické šarže léků podle správné výrobní praxe, které se dají podávat přímo pacientům, což je zcela unikátní. Zatím to plánujeme tak, že tam budou prostory pro běžné pevné lékové formy, jako jsou tablety, tobolky a podobně, a jako určitou nadstavbu chceme mít i prostory pro parenterální sterilní lékové formy – přípravky do injekcí a infuzí. To je podstatně náročnější: přístrojově je to finančně o jeden řád výše a vyšší jsou i provozní náklady na udržení sterilních prostor. Chceme to ale dělat, určitě je o to zájem.
Možnost provádění špičkových klinických studií také jistě přispěje i k velmi kvalitnímu a atraktivnímu vzdělávání těch farmaceutů, kteří by se v budoucnu chtěli věnovat poskytování farmaceutické péče v lékárnách a na odděleních klinické farmacie v nemocnicích. Projekt přispěje i ke kvalitnímu vzdělávání farmaceutů, kteří by rádi zamířili pracovat do Státního ústavu pro kontrolu léčiv nebo by se chtěli věnovat radiofarmakům či laboratorním a vyšetřovacím metodám ve zdravotnictví.
Měl by vzniknout také vědeckotechnický park. Předběžný zájem o sídlo v parku projevila řada firem z oblasti farmacie, biotechnologií a zpracování zdravotnických dat. Můžete prozradit, o jaké firmy se jedná?
V zásadě vnímáme možnost využití vědecko-technického parku ve dvou základních směrech, kdy zásadním prvkem je zde úzká spolupráce mezi univerzitou na straně jedné a průmyslem na straně druhé. Chceme vytvořit prostor pro inkubaci nových podnikatelských subjektů využívajících významné jak již existující zázemí univerzity (kupříkladu Lékařská fakulta, Přírodovědecká fakulta či CEITEC MU), i právě aktuálně budované nové prostory MUNI BioPharma Hubu a podpořit tak vznik nových spin-offů přímo na základě výsledků vědecko-výzkumných aktivit a jejich translace do praxe. Rádi bychom rozvíjeli vědecko-výzkumné a inovační procesy již stávajících firem, a podpořili bychom tak další diverzifikaci portfolia stávajících podniků v odvětvích se silnou výzkumnou expertizou – biologické a medicínské obory a podobně. Díky úzké provázanosti na univerzitu, a tedy možnosti další spolupráce, kupříkladu v oblasti základního a preklinického výzkumu, věříme, že zde vznikne dostatečný potenciál pro zasídlení a přesun výzkumných i výrobních kapacit firem v těchto sektorech s vysokou přidanou hodnotou. Projekt je nyní ve stadiu přípravy, ale již registrujeme zájem různých firem. O způsobu spolupráce s firmami diskutujeme s příslušnými odbornými platformami jako je Česká asociace farmaceutických firem, Hospodářská komora, Jihomoravské inovační centrum a další.
Co podle vás může projekt přinést do českého zdravotnictví?
Věříme, že projekt výrazně zatraktivní profesi farmaceuta a že bude více kvalitně vzdělaných farmaceutů pro vykonávání farmaceutické péče v lékárnách a nemocnicích, v průmyslu, laboratořích i regulačních orgánech. V případě rozšíření jejich zákonných kompetencí, mohou pomoci českému zdravotnictví například s očkováním nebo různými screeningy. Věříme, že celá koncepce přispěje i k rozvoji farmaceutického průmyslu v Česku a přispěje svým dílem k řešení problému lékové soběstačnosti.
David Póč je ředitelem strategického rozvojového projektu MU 2021+, který je věcnou rozvojovou strategii Masarykovy univerzity, a koordinuje přípravu strategických projektů univerzity včetně projektu MUNI BioPharma Hub. Dlouhodobě se zabývá strategickým řízením v rámci vysokých škol a dotačními politikami Evropské unie v oblasti vysokého školství i dalších oblastí veřejného sektoru.
Nela Slivková
