Účast pojištěnců na preventivních vyšetřeních k odhalení rakoviny za pět let vzrostla. Vyplývá to z informací Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), u které je pojištěno 60 procent obyvatel. Nejvíc lidí podstoupilo loni vyšetření děložního hrdla, nejvíc za pět let přibylo zájemkyň o vyšetření prsou a za rok o screening tlustého střeva. V ČR jsou z veřejného zdravotního pojištění hrazena ještě vyšetření tlustého střeva a konečníku, prostaty nebo plic u kuřáků.
„Aktuální návštěvnost screeningových vyšetření je dokonce vyšší i ve srovnání s předcovidovým rokem 2019, ještě v roce 2022 tomu tak nebylo,“ uvedla v tiskové zprávě mluvčí VZP Viktorie Plívová. V době covidu se lidé obávali chodit k lékařům, pokud to nebylo nutné, a některá pracoviště provoz omezila.
Nejvyšší účast má dlouhodobě screening rakoviny děložního hrdla, protože ho provádějí gynekologové při preventivním vyšetření svých pacientek starších 15 let. Těch se podle informací Národního screeningového centra alespoň jednou za dva roky účastní 80 procent žen do 59 let, ve vyšších věkových skupinách ženy často ke gynekologovi chodit přestávají a riziko vzniku rakoviny u nich dál sledováno není. Lékaři diagnostikují tento nádor zhruba 700 ženám každý rok, prevencí je i očkování. Pojišťovny ho hradí dětem ve věku 11 až 15 let.
Ze screeningů, kam se musí lidé sami aktivně objednat, narostl za pět let mezi pojištěnci VZP nejvíc zájem o vyšetření prsou. Mamografický screening je určen ženám starším 45 let, loni ho absolvovalo téměř 420.000 žen pojištěných u VZP. Za pět let jde o nárůst o téměř 6,5 procenta.
Mužům i ženám nad 50 let je určený screening karcinomu tlustého střeva a konečníku, které v ČR každý rok podlehne 3500 lidí. Dlouhodobě patří tato preventivní vyšetření mezi nejméně využívaná, nedorazí na něj ani jedou za dva roky více než polovina populace. Důvodem jsou často obavy z vyšetření pomocí kolonoskopie, jeho výhodnou je ale možnost okamžitého odstranění polypů ve střevě, ze kterých může nádor vzniknout.
Mezi klienty VZP ale zájem roste, zatímco předloni ho využilo necelých 385.000 lidí, loni to bylo téměř 418.000. „Meziročně se jedná o zhruba desetinový nárůst účasti,“ doplnila mluvčí.
V Česku žije také 600.000 lidí, kteří se s nádorem léčí nebo se vyléčili. Riziko zvyšuje podle odborníků například kouření, nadměrné pití alkoholu nebo obezita. Přitom až 60 procentům případů rakoviny se dá prevencí a včasným záchytem zabránit. Některá vyšetření mohou odhalit už příznaky před nádorem, varovat může také úbytek váhy, nechutenství nebo bolesti zad. Mezi klienty VZP se loni s rakovinou léčilo 323.000 lidí, nejčastěji s rakovinou kůže (74.438), prsou (57.054) nebo mužských pohlavních orgánů (53.97). Léčba stála téměř 22 miliard korun.
Ministerstvo zdravotnictví chce v dalších letech prevenci více podpořit. V připravované novele zákona o veřejném zdravotním pojištění chce lidem, kteří preventivní vyšetření podstupují, umožnit čerpat více peněz na některou jinak nehrazenou zdravotní péči. Mezi prvními příklady uváděli jeho zástupci například bílé zubní plomby. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) také avizoval, že by do roku 2025 mělo být možné objednat se na screening přes internet.
Účast klientů VZP na screeningových programech v letech 2019 až 2023:
| 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | Nárůst za pět let | |
| Screening karcinomu děložního hrdla | 1,145.752 | 1,056.876 | 1,122.305 | 1,139.939 | 1,183.757 | 3,3 % |
| Mamografický screening | 394.010 | 363.088 | 401.495 | 402.207 | 419.522 | 6,5 % |
| Screening karcinomu tlustého střeva a konečníku | 399.866 | 332.212 | 377.939 | 384.936 | 417.644 | 4,4 % |
zdroj: VZP
-čtk-
