Nově zvolení poslanci Evropského parlamentu by měli při svém konání v oblasti problematiky závislostí vycházet z vědecky ověřených poznatků, prosazovat koncept snižování škod a přestat prosazovat prohibiční paradigma boje proti drogám, které ve svém důsledku vytváří nelegální trh a stojí tak obrovské finanční prostředky. Vybízí je k tomu memorandum s názvem Česko jako model pro EU, které vydal Think-Tank Racionální politiky závislosti spolu s Harm Reduction Academy. Podle něj by také měla na půdě europarlamentu vzniknout neformální skupina, která by se tématu závislostí a drogové politiky věnovala ve větším detailu.
„Problematice závislostí je dlouhodobě věnována nedostatečná pozornost jak na úrovni členských států, tak na úrovni Evropské unie. Přestože zdravotní a společenská zátěž spojená s nelegálními i legálními drogami je značná, věnovaly instituce EU v tomto volebním období závislostem nízkou pozornost a pokračovaly v politice, která je neúčinná a nepřináší zásadní změnu. Nový mandát Evropského parlamentu a Evropské komise představuje klíčovou příležitost pro nápravu této situace, změnu koncepčního náhledu a redefinici priorit,“ uvádí memorandum.
Česko by přitom v oblasti přístupu k problematice závislostí mělo být modelovým příkladem. Povedlo se nám totiž integrovat všechna závislostní témata do jedné politiky, která prosazuje nejen racionální a vyvážený přístup v oblasti nelegálních drog, ale pomáhá zvyšovat důraz na zdravotní aspekty politiky v oblasti tabáku či alkoholu. Již od 90. let je přitom součástí české drogové politiky přístup harm reduction, který je založen na minimalizaci nepříznivých zdravotních, ekonomických a sociálních dopadů závislostních fenoménů. Připomeňme, že princip snižování škod je i součástí programového prohlášení současné vlády.
Oproti tomu Evropská unie v moderním přístupu k řešení problematiky závislostí zaostává. „Evropská komise ve svém plánu „EU roadmap to fight drug trafficking and organized crime“ vychází z prohibičního paradigmatu „boje proti drogám“, jehož účinnost byla opakovaně zpochybněna a ve světle moderních poznatků o závislostech a závislostních politikách je jeho platnost neudržitelná. Výstupy Evropského monitorovací centra pro drogy a drogové závislosti (EMCDDA) a Europolu sice poskytují cenné poznatky o současné situaci s legálními i nelegálními látkami, ale jsou svými závěry a interpretacemi poplatné této prohibiční ideologii. V mnoha ohledech jsou tyto dokumenty příkladem “policy-based evidence” a řada interpretací postrádá vědecký základ, širší kontext a odráží hluboké nedostatky zastaralého rámce evropské drogové politiky setrvačně postaveném na prohibičním principu,“ poukazuje memorandum.
Právě během českého předsednictví v prosinci 2022 se přitom povedlo prosadit Závěry Rady EU na téma lidských práv v drogových politikách, které významně přispěly ke změně paradigmatu v drogových politikách směrem od kriminalizace závislých lidí k racionální drogové politice a větší humanizaci politik v rámci EU. Zároveň se na vrchol agendy EU po několika letech vrátila problematika duševního zdraví.
Otazníky ovšem přetrvávají například kolem revize legislativního rámce týkajícího se tabáku, k němuž loni proběhla veřejná konzultace, která poukázala na důležitost politiky snižování škod. Ačkoliv přitom Podvýbor pro veřejné zdraví (SANT) v souvislosti s Evropským plánem boje proti rakovině uznal, že „větší podpora zdraví založená na důkazech, politika snižování škod a primární a sekundární prevence nemocí mohou snížit prevalenci nepřenosných nemocí až o 70 procent“, otázka je, nakolik bude přístup harm reduction uplatněn při další úpravě legislativy.
„Navzdory neustálému úsilí poslanců Evropského parlamentu naléhat na Evropskou komisi, aby zvážila jejich práci a cenné příspěvky, volání po regulaci založené na důkazech bohužel nebylo vyslyšeno. Otázkou tedy zůstává: Opravdu Komise dbá na hlasy těch, kdo prosazují informovanější a účinnější přístup? Mnoho spotřebitelů a občanských společností se obává, že se Evropská komise se soustředí na své vlastní restriktivní chápání regulace látek. Zdá se, že Komise se izoluje, přičemž marginalizuje hlasy volající po tom, aby regulace alternativních produktů byla založena na vědeckých důkazech o jejich škodlivosti,“ uvedla v komentáři pro The Brussels Times předsedkyně Asociace poskytovatelů adiktologických služeb (APAS) Helena Gherasim.
Sedm pilířů racionální politiky
Podle memoranda by racionální politika závislostí v EU měla být postavena na sedmi pilířích. Tím prvním je evidence-based regulace závislostních látek a psychoaktivních produktů, která by měla vycházet z ověřených poznatků a dat, nikoliv dojmů, jak se tomu v současnosti mnohdy děje.
„Východiskem pro regulaci psychoaktivních látek a závislostních produktů musí být komplexní zhodnocení jejich rizikového profilu založené na nejnovějších datech a jeho následné zasazení do kontextu jiných (mnohdy již regulovaných) látek a produktů,“ vysvětluje memorandum.
Dalším pilířem by měla být bezpečnost Evropy a právní stát. Odborníci totiž poukazují, že prohibice ve svém důsledku vytváří nelegální trh, posiluje vliv kriminálních organizovaných skupin a nedemokratických režimů, podporuje korupci či praní špinavých peněz.
„Prosazování myšlenky světa bez drog zvyšuje výdaje na prosazování práva a bezpečnosti, zatímco zisky z nelegálního obchodu posilují kriminální struktury a nepřátelské režimy, které představují ohrožení bezpečnosti a právního státu. Evropa tedy vydává nemalé prostředky na udržení prohibičního režimu, který v konečném důsledku představuje ohrožení jejích principů a hodnot,“ varuje memorandum.
Zásadní je pak také důraz na základní svobody a lidská práva s tím, že za užívání psychoaktivních látek jsou občané EU často nepřiměřeně trestáni, což vyniká zejména v kontrastu s dostupností alkoholu.
Čtvrtým pilířem by měl být koncept harm reduction, který by se měl stát hlavním principem a měřítkem při tvorbě strategií a regulací v oblasti závislostí. Psychoaktivita by přitom neměla být automatickým důvodem k zákazu s tím, že nabídka závislostních produktů by měla být přísně regulována podle jejich škodlivosti a uživatelé by měli být adekvátně informování o účincích a rizicích.
„Je potřeba přestat proti psychoaktivním látkám bojovat a začít jejich nabídku chytrým způsobem regulovat. Základním východiskem moderního přístupu musí být moderní regulace látek, která se oprostí od extrémních východisek a řešení a také od nepodloženého binárního dělení psychoaktivních látek na státem podporované a státem potírané. Mimochodem, také v oblasti legálních produktů, tedy alkoholu a tabákových a nikotinových produktů, potřebujeme změnu z opačného konce stejným směrem k přiměřené moderní regulaci, jejímž cílem musí být rovněž snížení zdravotních a společenských škod a nákladů. Snížení škod, harm reduction, by vlastně mělo být ústředním principem a měřítkem závislostních politik,“ vysvětlil v rozhovoru pro iDnes expert na drogovou problematiku Viktor Mravčík.
Sdílení českého modelu
Neméně důležitá je také dostupnost léčby, kdy by členské státy a EU měly zajistit lepší financování, posílit prevenci a pomoc závislým. EU by dále měla investovat do výzkumu spojeného s drogovou a závislostní politikou, přičemž by měla svoje strategie přizpůsobovat nejnovějším vědeckým poznatkům. Dopady regulace by zároveň měly být pravidelně kontrolovány a případně upravovány. Sedmým pilířem pak je mezinárodní spolupráce, kdy je třeba usilovat o reformu stávající globální drogové politiky a namísto prohibičního přístupu podporovat moderní progresivní přístup k regulaci.
Připomeňme, že členské státy mají zdravotní a protidrogovou politiku včetně rozdělování financí zcela ve své kompetenci. EU má v této oblasti roli koordinační a podpůrnou, přičemž doplňuje činnosti členských států ke snižování škodlivých dopadů drog na zdraví i v rovině informační a preventivní.
„Apelujeme na kandidáty do Evropského parlamentu, nově zvolené europoslance i Evropskou komisi, aby v nadcházejícím období zohlednili během svých aktivit a rozhodování výše zmíněné body. Zároveň vyzýváme budoucí europoslance, aby zvážili založení nové neformální skupiny v rámci Evropského parlamentu, která by se tématu závislostí a drogové politiky věnovala ve větším detailu. Činnost takovéto platformy by umožnila lépe sdílet zkušenost českého modelu progresivní regulace látek a politiky v oblasti závislosti, a to jednak s ostatními členskými státy, ale i institucemi EU, které se přímo podílejí na formování doporučení a tvorbě legislativního rámce,“ dodává memorandum.
-mk-
