Dodatečná sazba zákonného zdravotního pojištění v Německu nejspíše od příštího roku opět vzroste. Zdravotnický systém totiž loni hospodařil se schodkem převyšujícím tři miliardy eur a samotné zdravotní pojišťovny byly v minusu necelé dvě miliardy. Deficit v letošním roce hrozí také systému sociální (zejména dlouhodobé) péče, která je v Německu rovněž financována ze systému zákonného zdravotního pojištění. O finančních potížích obou systémů informoval odborný deník Deutsches Ärzteblatt.
Německá Asociace pojišťoven zákonného zdravotního pojištění (GKV-Spitzenverband) přišla s varováním, že od příštího roku bude nejspíše opět nutné zvýšit dodatečnou sazbu zdravotního pojištění právě v systému GKV.
Předsedkyně GKV-Spitzenverbandu Doris Pfeifferová uvedla, že dodatečnou sazbu bude nutné zvýšit o 0,5 až 0,6procentního bodu počínaje rokem 2025. Přitom pro letošní rok činila tato dodatečná sazba v průměru 1,7 procenta nad rámec základní sazby zdravotního pojištění. Ta dosahuje 14,6 procenta.
Zdravotním pojišťovnám se tenčí rezervy
Pfeifferová nutnost zvýšit dodatečnou sazbu přičítá nejrůznějším legislativním změnám, které podle GKV-Spitzenverbandu povedou k nárůstu výdajů na zdravotní péči v rámci systému zákonného zdravotního pojištění. To se týká například i nemocniční reformy, jejíž definitivní podoba ještě nebyla schválena.
„Politici mají doslova povinnost dynamiku růstu pojistného řešit,“ cituje Pfeifferovou odborný deník Deutsches Ärzteblatt. GKV-Spitzenverband navíc upozorňuje, že systém zákonného zdravotního pojištění v loňském roce hospodařil se schodkem ve výši 3,2 miliardy eur (v přepočtu necelých 80 miliard korun), samotné zdravotní pojišťovny pak se schodkem 1,8 miliardy eur (téměř 45 miliard korun).
„Existují znepokojivé signály ohledně vývoje výdajů v roce 2024,“ dodala Doris Pfeifferová. Ty v prvním kvartále letošního roku stouply meziročně o 7,1 procenta. Pro celý letošní rok se nárůst výdajů na zdravotní péči očekává ve výši 6,5 procenta.
Pfeifferová dále varovala, že pokud se pojistné nezvýší, zdravotní pojišťovny nebudou schopny nárůst výdajů pokrývat ze svých rezerv. A to kvůli zákonem stanovenému průběžnému snižování minimálních rezerv zdravotních pojišťoven.
V nouzi také sociální péče
Převaha výdajů nad příjmy ale v Německu není problém pouze zdravotnického systému. Na suchu je také ošetřovatelská péče (ekvivalent české dlouhodobé péče). Podle místopředsedy GKV-Spitzenverbandu Gernota Kiefera, jehož cituje odborný deník Deutsches Ärzteblatt, systém vykázal za první letošní čtvrtletí schodek 650 milionů eur (v přepočtu přes 16 miliard korun).
Za celý letošní rok by pak systém ošetřovatelské péče měl hospodařit se schodkem kolem 1,5 miliardy eur (37,4 miliardy korun) a v roce 2025 pak až 3,4 miliardy eur (bezmála 85 miliard korun). Pokud by měl být tento schodek smazán, muselo by se pojistné na ošetřovatelskou péči zvýšit o 0,2procentního bodu, odhadl GKV-Spitzenverband.
Přitom loni systém ošetřovatelské péče skončil v Německu s přebytkem 1,79 miliardy eur (asi 44,5 miliardy korun). Do plusu systému pomohly dodatečné příjmy, jež plynuly ze zvýšení pojistného s účinností od 1. července 2023. Bezdětným pojištěncům se pojistné zvýšilo na čtyři procenta, pojištěncům s jedním dítětem na 3,4 procenta z hrubé mzdy. Odvod zaměstnavatelů byl zvýšen na 1,7 procenta, vypočítává Deutsches Ärzteblatt.
Dopady demografického stárnutí
„Otázku financování nelze politicky ignorovat. Jak vlády spolkových zemí, tak vláda spolková musejí jednat rychle, nejpozději však v příštím volebním období,“ vyzval Kiefer k reformě financování ošetřovatelské péče.
Problémem systému je zejména demografické stárnutí, které vede k narůstajícímu počtu lidí, kteří ošetřovatelskou péči potřebují. Na konci loňského roku jich v Německu bylo 5,24 milionu. Výrazně se zvýšil počet osob, které potřebují péči na úrovni číslo dvě, a to na necelé dva miliony.
Zdeňka Musilová
