Ministři na schůzi Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO) minulý týden schválili závěry k budoucnosti takzvané Evropské zdravotní unie, čímž vytyčili klíčové oblasti zdravotních příležitostí, výzev a hrozeb, na které je třeba v dalších letech zaměřit pozornost. Tyto oblasti mimo jiné zahrnují boj s antimikrobiální rezistencí, sběr a využívání zdravotnických dat či zajištění dostatku léčivých přípravků pro všechny členské státy. Rada současně vybídla příští Komisi, aby zachovala oblast zdraví jako prioritu i na další období. Právě to je hlavní „message“, kterou podle bývalé dlouholeté ředitelky odboru zahraničních věcí a Evropské unie ministerstva zdravotnictví a nyní ředitelky pro vnější vztahy společnosti MSD ČR Evy Karáskové mělo páteční schválení závěrů evropskými ministry mít.
„Závěry Rady vnímám jako zprávu pro nový Evropský parlament a novou Evropskou komisi o tom, na co by se agenda Evropské unie v oblasti veřejného zdraví měla zaměřovat, a zároveň jako shrnutí stávajícího mandátu komisařky (pro zdraví a bezpečnost potravin Stelly Kyriakidesové – pozn. red.), která s konceptem Evropské zdravotní unie přišla,“ vyjádřila se pro Zdravotnický deník Karásková.
Po covidové pandemii, kdy se téma zdravotnictví přirozeně dostalo do popředí zájmu, a s tím se zvýšila i ochota politiků alokovat do tohoto segmentu více financí, nyní podle Karáskové dochází spíše k opaku. „Je vidět, že po covidu mírně upadá pozornost z hlediska přidělování finančních zdrojů na programy veřejného zdraví… Přitom zřetelně vidíme, že bez zdravé populace není zdravá a prosperující ekonomika, a to je pro evropský region, i v kontextu demografického vývoje, tedy stárnutí populace, velmi důležité,“ řekla. I proto by bez ohledu na pandemický stav mělo podle ní veřejné zdraví zůstat prioritou.
Co se týče samotných závěrů, ty se týkají široké řady oblastí, na něž se má nadále i v budoucnosti upínat unijní spolupráce. Nedostaly se však mezi ně všechny. „Můžeme se bavit o tom, zda je ten výčet úplný a nechybí tam nějaká témata, jako například akční plán pro vzácná onemocnění nebo strategie pro kardiovaskulární onemocnění, mentální zdraví, vakcinační strategie a podobně,“ zamýšlí se Karásková.
Populace se mění
Jaké hlavní oblasti tedy závěry Rady obsahují? Jedním z nejpalčivějších problémů je krize zdravotnického personálu. Jeho nedostatky se zhoršují v důsledku demografických změn a nesouladů v dovednostech. Rada zdůrazňuje naléhavost řešení tohoto problému. „Prioritizace investic do zdravotnického personálu prostřednictvím národních a evropských fondů je klíčová,“ uvádí Rada v dokumentu, který byl podkladem pro páteční jednání a který v této oblasti zdůrazňuje potřebu podpory integrace digitálních nástrojů a kompetencí ve zdravotnickém vzdělávání a praxi. Důležité je také posílení spolupráce na úrovni Evropské unie pro sdílení znalostí o národních strategiích pro zdravotnický personál.
Významnou hrozbu pro globální zdraví představuje i antimikrobiální rezistence (AMR). Rada proto vyzvala ke koordinovanému přístupu v boji proti AMR a zdůraznila význam takzvaného přístupu One Health. „Je třeba podpořit efektivní a na důkazech založené politiky ve snaze snížit nevhodné používání antimikrobiálních látek a vytvořit pravidla pro řešení environmentálních aspektů AMR,“ uvádí Rada. Důležitou součástí této strategie je také posílení spolupráce se třetími zeměmi za účelem výměny osvědčených postupů.
Důležitým tématem je i zajištění bezpečných dodávek léčivých přípravků a zdravotnických prostředků pro všechny členské země. Rada proto vyzvala členské státy a Komisi, aby dále usilovaly o zmírňování nedostatku kriticky důležitých léčivých přípravků, mimo jiné prostřednictvím Aliance pro kriticky důležité léčivé přípravky, a vyzvala Komisi, aby zvážila navržení aktu o kriticky důležitých léčivých přípravcích, který by poskytl právní rámec pro řešení zranitelnosti dodavatelského řetězce. „Strategické zásoby pro zdravotní nouze a zmírnění nedostatků kritických léčiv jsou klíčové kroky k zajištění bezpečnosti dodávek,“ uvádí Rada. Totéž se týká i zdravotnických prostředků.
Covid odhalil zranitelnost systémů
Další z oblastí, na které míří doporučení Rady ministrů jsou nepřenosné nemoci (non-communicable diseases, NCD). Ty totiž podle evropských dat stojí za téměř 90 procenty všech úmrtí a představují 77 procent zátěže nemocemi v EU. Jejich výskyt se navíc zvyšuje, což může do budoucna prověřit odolnost zdravotnických systémů jako takových. Rada proto volá po zavedení robustních politik na podporu zdraví a prevence nepřenosných chorob. „Podpora zdravého prostředí a životního stylu je zásadní pro snížení zátěže NCD,“ uvádí Rada. Realizace iniciativy Zdravější společně podpoří účinné politiky zaměřené na NCD, včetně duševního zdraví a neurologických poruch.
Na podporu politik cílících na prevenci onkologických onemocnění se v rámci diskuze chopil slova i český ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. „Plně podporujeme přijetí finálního kompromisního návrhu, který představuje významný krok v oblasti prevence onkologických onemocnění,“ řekl. Rovněž připomněl, že témata očkování a prevence onkologických onemocnění byly prioritami i českého předsednictví v Radě Evropské unie (od 1. července do 31. prosince 2022). „Proto mě osobně těší, že jsou i nadále předkládány iniciativy i v této oblasti,“ dodal Válek.
Sledování horizontu kvůli hrozbám
Rada by také ráda zvýšila kapacity EU pro provádění klinických studií. Prosazuje proto zlepšení koordinačních a finančních mechanismů v této oblasti. „Zřízení koordinačního mechanismu pro zefektivnění financování klinických studií je nezbytné pro optimální připravenost a reakci na veřejné zdravotní nouze,“ shodla se Rada. To zahrnuje zlepšení viditelnosti a propojení databází klinických studií a podporu veřejno-soukromých partnerství pro nábor do klinických studií. V dokumentu pro jednání ministrů se lze rovněž dočíst, že bezprecedentní nárůst množství akademických klinických studií v EU byl zaznamenán během pandemie covid-19.
A přestože pandemie onemocnění covid-19 skončila, její výskyt poukázal na potřebu robustních mechanismů připravenosti a reakce. Ministři se proto usnesli na významu udržování tématu přeshraničních zdravotních hrozeb na vysoké úrovni agendy a provádění rozsáhlých simulací zdravotních krizí. „Důkladné vyhodnocení rámce řízení zdravotních krizí v EU je nezbytné pro zajištění efektivního řízení krizí,“ stojí v závěrech.
Umělá inteligence jako příležitost i výzva
Kromě možných zdravotních hrozeb se Radou ministrů schválené závěry týkaly i příležitostí, často navázaných na technologický pokrok. „Rychlý vývoj digitálních technologií ovlivňuje systémy zdravotní péče. Zrychlení digitálních nástrojů ve zdravotnictví, včetně telemedicíny, softwaru pro zdravotnické přístroje a dálkového monitorování pacientů, jakož i digitální autodiagnostiky, má potenciál zlepšit výsledky pacientů a zvýšit dostupnost zdravotní péče,“ uvádí se dále v dokumentu. Konkrétně zmiňují například rozvoj umělé inteligence, která poskytuje příležitosti pro výzkum, tvorbu politik, shromažďování a využívání údajů z reálného světa, vývoj nových léčivých přípravků a zdravotnických prostředků a inovace pro veřejné zdraví. Současně však přináší složité etické a společenské výzvy, které vyžadují koordinovaný postup na vnitrostátní, evropské a mezinárodní úrovni.
S tím jde ruku v ruce sběr a sdílení dat, neboť zdravotní data hrají klíčovou roli při zlepšování péče o pacienty, ale i pro rozvoj lékařského výzkumu a formování politik v oblasti veřejného zdraví. „Je zásadní, aby občané měli transparentní přístup k využívání svých osobních zdravotních údajů, aby byla zajištěna jejich ochrana a bezpečnost a zvýšila se informovanost, která posílí důvěru a podpoří sdílení údajů pro větší dobro,“ shodli se ministři s tím, že přínosy využívání zdravotních dat v souladu s evropskými hodnotami a pravidly ochrany dat pacientů pro společnost jsou obrovské, včetně potenciálu pro včasné odhalování nemocí, personalizovanou medicínu a lepší výsledky zdravotní péče.
„Musíme nadále pracovat na zdravotnických výzvách, které nás čekají do budoucna, a zlepšovat zdraví a blahobyt lidí v celé Evropské unii,“ řekl závěrem předseda Rady ministrů, belgický ministr zdravotnictví Frank Vandenbroucke.
-fk-
