To svinstvo brát nebudu… (Pilulka, která zabíjí?)
S hormonální antikoncepcí to jde pěkně z kopce. Každý rok s jejím užíváním přestanou tisíce českých žen. Vyrůstá snad u nás generace, která se bez kdysi samozřejmé pilulky zcela obejde?
Ještě před pár lety byla hormonální antikoncepce téměř zázračným řešením na celou řadu menších i větších ženských potíží. Pilulky bezstarostně polykaly zralé ženy, ale i mladé dívky, které věřily, že se jim zlepší pleť a hlavně zjednoduší život. Brát hormonální antikoncepci bylo stejně samozřejmé jako nosit v kabelce růžové prášky na bolest hlavy. Teď ale vše jinak. Z kdysi vychvalované pilulky se stal zákeřný zloděj ženskosti, který ničí zdraví i život. Nejen, že hormonální antikoncepci vysazují ženy kolem třicítky uvažující o těhotenství, ale přibývá i mladých slečen, které s tabletkami nechtějí mít nic společného.
Mohlo by vás zajímat
„Vám všem, co HA berete velice dobře radím – spláchněte to do záchodu, něco bohužel obětujte, ale prožívejte krásnější život, protože co vy víte, třeba Vám taky sedí jako pijavice na mozku a nejste to vůbec vy. Nemůžete to vědět, já těma práškama byla tak oblblá, že jsem věřila, že jsem to opravdu já!,“ píše bloggerka Tess v článku Proč nepolykám zlo jménem hormonální antikoncepce na svém blogu Loveliness By Tess. Sama o sobě tvrdí, že studuje vysokou ekonomickou školu a několik let se zajímá o kosmetiku a módu. Hormonální antikoncepce podle ní mohla za rozpad hned několika partnerských vztahů, sebrala chuť na sex, která se „překvapivě“ nevrátila ani po jejím vysazení a způsobila, že byla jako na drogách.
Podobně negativních příspěvků se dá jen na českém internetu najít tisíce a to nemluvě o dlouhé řadě „zaručeně pravdivých“ článků v ženských časopisech. Pisatelky hormonální antikoncepci obviňují z toho, že jim zhoršila pleť, způsobila náladovost, deprese padání vlasů, přibírání na váze, bolesti hlavy i pigmentové skvrny po těle, zničila chuť na sex, ale také přinesla problémy s játry, rozhodila metabolismus a zničila šance na přirozené otěhotnění. „HA som brala, kým som bola mladá a blbá,“ píše žena pod nickem Svynka na jednom z největších českých diskusních portálů Rodina.cz. A další s přezdívkou Nesouměrná dodává: „Nikdy v životě bych nedovolila svým dcerám to brát.“ Internetové diskutující mají jasno, hormonální antikoncepce je zlo, před kterým je třeba mít se na pozoru.
Jejich slova se však stále více mění v činy. I pod vlivem podobných názorů během posledních sedmi let u nás klesl počet žen užívajících hormonální antikoncepce o více než 170 tisíc a snižuje se i nadále. Zatímco v roce 2007, kdy užívání pilulek u nás dosáhlo vrcholu, byla hormonální antikoncepce každodenní součástí 54,7 % žen v plodném věku (od 15 do 49 let), loni byl počet uživatelek hormonální antikoncepce v ženské populaci „jen“ 48,9 %. Vyplývá to z údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. Velmi pravděpodobně tento trend poklesu uživatelek hormonální antikoncepce bude pokračovat i nadále.
Ano, má vedlejší účinky
Klesající zájem o pilulky podle docenta Tomáše Faita, který působí na Gynekologicko – porodnické klinice 1. LF UK a VFN v Praze není žádnou novinkou, ale ani důvod se znepokojovat. „Hormonální antikoncepci je třeba posuzovat ve světle medicíny postavené na důkazech a ne podle internetových diskusí. Hormonální antikoncepce je lék jako každý jiný, a protože obsahuje účinnou látku, má také vedlejší účinky. Pokud by žádné nežádoucí účinky neměla, je byla by to homeopatie, tedy jen cukr a žádná účinná látka,“ je přesvědčený gynekolog, který se dlouhodobě věnuje právě problematice hormonální antikoncepce. Podle něj je z hlediska možných nežádoucích účinků antikoncepce plně srovnatelná s jakýmikoliv jinými léky, jenže užívání pilulek jednoduše nezapadá do představy zdravého životního stylu bez chemie. A tak se stala symbolem všeho toho, co je na lécích špatné a to bez ohledu na skutečná rizika.
Například riziko vzniku žilní trombózy, která může postihnout horní i dolní končetiny, vést k plicní embolii nebo cévní mozkové příhody se skutečně s užíváním hormonální antikoncepce zvyšuje na dvojnásobek až šestinásobek, ale stále je u zdravých žen poměrně nízké. Podle Evropské lékové agentury (European Medicine Agency), která schvaluje užívání léčiv v celé EU, je riziko vzniku trombózy během jednoho roku u zdravých žen 2:10 000 a podle typu použitých hormonů se u uživatelek hormonální antikoncepce zvyšuje na 5 až 12 : 10 000. Rizikovější jsou přitom ty nejmodernější druhy antikoncepce, které obsahují nejméně hormonů. Proč tomu tak je, však není zcela zřejmé. Statisticky je ale z hlediska rozvoje vzniku krevní sraženiny pro zdravou ženu výrazně nebezpečnější těhotenství. Riziko je 29: 10 000, tedy téměř patnáctinásobně větší než u zdravé ženy, která neužívá hormonální antikoncepci. Přesto se v časopisech a ani na internetu nikde nepíše, že by těhotenství mohlo ženu zabít. Naopak články o tom, jak hormonální antikoncepce zabíjí, jsou vcelku běžné a to i v českých médiích.
Podobně „senzační“ jsou i souvislosti mezi užíváním antikoncepčních pilulek a rozvojem nádorových onemocnění. Podle studie publikované v British Medical Journal v roce 2007
(Cancer risk among users of oral contraceptives: cohort data from the Royal College of General Practitioner’s oral contraception study) není užívání hormonální antikoncepce spojeno s vyšším rizikem nádorových onemocnění. Studie porovnávala data o 339 tisících ženách, které hormonální antikoncepci nikdy neužívaly s informacemi o 744 tisících někdejších či současných uživatelkách antikoncepce. U těchto žen navíc studie prokázala významně nižší výskyt nádorů tlustého střeva nebo konečník, dělohy a vaječníků a dalších nádorových onemocnění, včetně gynekologických nádorů.
Vysvětlení toho, proč se mnohé ženy nezajímají o skutečná fakta o antikoncepci, nabízí novinářka Gali Weinreb, redaktorka izraelského deníku Globes věnující se vědě a medicíně. „Podle nedávného výzkumu izraelského ministerstva pro vědu si většina lidí myslí, že média jsou zavádějící, špatný a nepřesný zdroj zdravotnických informací, přesto informace o vědě a medicíně získají právě z médií,“ vysvětluje. Navíc čtenáři a diváci věnují mnohem více pozornosti konkrétním příběhům žen, kterým užívání hormonální antikoncepce poškodilo zdraví, zatímco výrazně objektivnější a přesnější statistiky jednoduše přehlíží. „Statistika je pro většinu lidí něčím nesrozumitelným, příliš složitým a snadno manipulovatelným, proto se jí snaží vyhnout a neberou jako spolehlivý zdroj informací a právě to je chyba,“ dodává.
Přirozenost především
Stejně problematická je i souvislost mezi užíváním hormonální antikoncepce a pozdější neplodností. Nejsou k dispozici spolehlivé vědecké studie, které by jednoznačně prokazovaly, že pilulky způsobují problémy s otěhotněním, přesto se v centrech asistované reprodukce objevují často právě ženy, které antikoncepci užívaly mnoho let. Z pohledu statistiky je odpověď možná překvapivá. To, že se dva jevy dějí současně, ještě neznamená, že je mezi nimi příčinná souvislost.
Svoboda „odložit mateřství na neurčito“ má totiž svou odvrácenou tvář. „Je velmi naivní myslet si, že v patnácti začnu brát hormonální antikoncepci, kterou v třiceti pěti letech vysadím a do tří měsíců budu těhotná. Tak to opravdu nefunguje. Na vině ale není dlouhodobé užívání hormonální antikoncepce jako takové, ale to, ženy odkládají mateřství na neurčito a současně mají nereálné představy o možnostech reprodukční medicíny,“ popisuje docent Fait. Sám se běžně setkává se ženami, kterým je více než 35 let a teprve začínají uvažovat o prvním dítěti. Přitom ženská plodnost klesá už po třicátém roce a to bez ohledu na to, zda žena užívá antikoncepci či nikoliv. „Měli jsme tu i pacientku, které bylo více než čtyřicet let a ž se u ní objevovaly příznaky klimakteria. Ona ale byla velmi překvapená, že se jí nedaří přirozeně otěhotnět,“ dodává.
„Nepřirozené“ tak není ani tak samotné užívání hormonální antikoncepce, ale spíše odkládání mateřství „na neurčito“. Pilulka se tak stává jen prostředkem jak toho dosáhnout, samotné rozhodnutí je ale na ženě samotné, což je z hlediska vývoje lidstva značná novinka. „V minulosti bylo pro ženu, které je 35 let, „přirozené“, aby měla za sebou 12 až 15 těhotenství, z nichž zhruba 8 až 10 skončilo porodem živého dítěte. Z těchto dětí přežilo tak 7 nebo 8 a všechny byly kojené po dobu dvou let. Taková žena za celý život měla 160 ovulací,“ shrnuje gynekolog Christian Fiala, který působí na lékařské univerzitě Karolinska Institutet ve švédském Stockholmu. Dnešní ženy ale podle něj mají ve 35 letech za sebou maximálně jedno nebo dvě těhotenství, všechny jejich děti přežijí a jsou kojeny jen několik měsíců. „Během svého plodného věku tak žena prožije až 450 ovulací, tedy se neobejde bez toho, aby řešila otázku účinné a spolehlivé antikoncepce,“ popisuje Fiala. Právě z hlediska spolehlivosti stále vychází pilulky jako jedna z nejlepších možností.
Dokládá to i výsledky studie provedené na vídeňské Gynmend Clinic. Do ní bylo zapojeno více než 5 tisíc žen, které podstoupily interrupci. Před nežádoucím otěhotněním 37 % z nich nepoužívalo vůbec žádnou metodu antikoncepce, 35 % používalo kondom, 15 % užívalo hormonální antikoncepci, 4 % důvěřovalo symptotermální metodě založené na změnách teplot v průběhu menstruačního cyklu, 3 % se spoléhalo na plodné dny a 2 % na přerušovanou soulož. Po prodělané interrupci se ale antikoncepční preference značně změnily. Téměř polovina žen začala užívat hormonální antikoncepci, 15 % zvolila hormonální či nehormonální nitroděložní tělísko, 10 % se rozhodlo pro antikoncepční náplast nebo vaginální kroužek a jen 4 % se i nadále spoléhala na kondom.
Antikoncepční supermarket
„Žijeme v době, kdy ženy mají mezi jednotlivými metodami antikoncepce podobně široký výběr jako při nákupech v supermarketu. Pro naprosto většinu žen je možné najít takovou metodu antikoncepce, která jim bude plně vyhovovat,“ je přesvědčený profesor Johanne Bitzer, který působí na gynekologické klinice nemocnice Universitätsspital Basel ve Švýcarsku. Při výběru antikoncepce je důležité ke každé ženě přistupovat individuálně a doslova jí najít metodu „ušitou na míru“. Zcela jiné požadavky na antikoncepci bude mít mladá dívka, jiné kojící matka nebo třeba žena na prahu klimakteria. „Cílem spolupráce mezi lékařem a pacientkou je najít antikoncepci, která bude maximálně spolehlivá a přitom s minimálními zdravotními riziky a bude jí vyhovovat s ohledem na její životní situaci,“ dodává.
Ludmila Hamplová
Klikněte na obrázek a podívejte se na fotografie žen, které formulovaly své důvody, proč užívají antikoncepci. Kolik dotazovaných žen, tolik různých důvodů:
Tomáš Cikrt
